Čína dnes obrovskou rychlostí buduje letadlové a výsadkové námořnictvo a zároveň jasně naznačuje, že jejím dalším cílem po ovládnutí Hongkongu bude Tchaj-wan. Ostrov ležící na opačné straně 150 kilometrů široké tchajwanské úžiny se tak připravuje na obranu. O tom, jak příprava vypadá a zda je dostatečná, jsme se bavili s novinářkou specializující se na obranu a diplomacii.
Armáda Tchaj-wanu je tváří v tvář hrozbě z pevninské Číny poměrně tajnůstkářská. Obecně se ví, že se tato 23milionová země snaží vybavit vojenskou technikou i municí, aby se mohla v případě napadení mnohem větším sousedem účinně bránit. Jen málo zemí je ale ochotných přiznat, zda a co na Tchaj-wan reálně dodávají.
Společně s americkou politikou strategické nejednoznačnosti, podle které Spojené státy můžou a taky nemusí Tchaj-wan vojensky bránit, jde o přístup, který má Peking udržovat v nejistotě, jak velkou politickou, ekonomickou i lidskou cenu za případný útok zaplatí. Udělat si tak plastický obrázek o tom, jak by mohla vypadat válka, když se Čína rozhodne jít do útoku, není úplně snadné. Přesto existují lidé, kteří mají do problematiky větší vhled než ostatní. Jednou z nich je přední vojenská a diplomatická novinářka z televize TVBS News Tingting Liu, kterou Voxpot vyzpovídal v Tchaj-peji.
Do jaké míry je ostrov připravený na obranu? Vznikají na něm po ukrajinském vzoru paramilitární jednotky, které pomohou armádě s asymetrickou obranou? A proč doufat, že mu tváří v tvář čínskému ohrožení spojenci pomohou? To se dozvíte v našem rozhovoru.
Obranný průmysl Tchaj-wanu se snaží být nezávislý a vyrábět vše od tanků přes bojové lodě až po rakety a stíhačky. Stojíte ale proti Číně, jednomu z největších světových výrobců a exportérů zbraní. Pokud vím, tak vám kvůli jejímu tlaku neprodává zbraně nikdo jiný než Spojené státy. Je to tak?
Záleží, o jakých zbraních se bavíme. Co se týče velkých věcí, jako jsou námořní lodě, ponorky nebo letadla, tak to jsou opravdu schopné dodat jen Spojené státy. Francie nám prodala ještě v 90. letech několik letadel Mirage, ale posílat nová letadla na Tchaj-wan odmítá kvůli globální geopolitické situaci. Myslím však, že dodávat nám rakety nebo menší zbraně je stále možné. Na druhou stranu je tchajwanská obrana opravdu založená na arzenálu ze Spojených států. Proto když něco sami vyrábíme, děláme to kompatibilní s americkými systémy. USA tak má na vyzbrojování ostrova prakticky monopol. Zároveň, pokud vím, tak se nám podařilo domluvit import několika armádních vozidel z Česka, myslím, že obrněná vozidla z Tatry. V Evropě nakupujeme ještě v Británii, ale jinak jde spíš o menší věci jako helmy a obranné vybavení.
Jak ovlivňuje válka na Ukrajině to, co jste schopni dnes koupit? Od loňska se mluví o tom, že všechno, co bylo dostupné, se poslalo na Ukrajinu.
Na nás to má spíš opačný efekt. V důsledku války se ve skutečnosti prodeje ze Spojených států zrychlily. Pentagon teď schvaluje obchodní dohody s Tchaj-wanem o dost pružněji než dříve. Prezident Joe Biden využívá všech možných nástrojů amerického rozpočtu k tomu, aby dostal zbraně na Tchaj-wan. Tento rok se zásadně liší od dřívějška. Tchaj-wan například už léta žádal z ramene odpalované přenosné protivzdušné komplexy FIM-92 Stinger. Spojené Státy to dlouhá léta odmítaly. Letos bychom je konečně měli získat.
Čtěte také: Modelová situace: Čína zaútočila na Tchaj-wan. Co přijde po ostřelování, blokádě nebo vylodění?
Znamená to, že válka na Ukrajině ukázala spojencům, že i válku s Čínou může Tchaj-wan vyhrát, a zvýšila odhodlání vás zásobovat?
Myslím, že ano. Zároveň je potřeba si uvědomit, že v případě Ukrajiny ji mohou Evropa i Spojené státy zásobovat zbraněmi a další pomocí i poté, co vypukla válka. Pořád slyšíme – dnes Ukrajina, zítra Tchaj-wan, dnes se dodají zbraně na Ukrajinu, až Čína napadne Tchaj-wan, tak se pomůže jim. To ale není tak snadné. Když vypukne válka nad tchajwanskou úžinou, tak bude povaha konfliktu úplně jiná. Tchaj-wan je obklopen vodou a když to začne, tak je malá nebo žádná možnost, jak mohou být na ostrov bezpečně dodány zbraně. Proto hledáme cestu, jak vyzbrojit Tchaj-wan dostatečně, abychom věděli, že v případě války máme zásoby na vlastní obranu. Bojujeme teď proti času, protože naší jedinou šancí je vytvořit si zásoby.
Rozumím tomu tak, že zásoby zbraní jsou dnes největší bolest.
Přesně tak.
Rovnováha mezi strachem a odhodláním
Čekal bych, že Tchaj-wan bude schopný se bránit několik dní nebo týdnů. Ve srovnání s Čínou, která má mnohem větší produkci i zásoby, mu tak jako tak velmi brzy dojde munice. Obrana Tchaj-wanu proto silně závisí na možnosti spojenců dostat se na východní pobřeží a držet zásobovací trasy.
To ano, ale zároveň si myslím, že udržet otevřené zásobovací trasy bude velmi náročné, ať už se bavíme o vzduchu, nebo vodě. Čínská lidová republika naposledy před pár dny ukázala, že její letadlové lodě kolem nás můžou velmi snadno proplouvat. Mají obrovské loďstvo, které se pohybuje jak v Japonském, tak ve Žlutém i Jihočínském moři. Čína nám dává najevo, že chce Tchaj-wan v případě útoku obklíčit a zároveň sem vyslat vojenská letadla. Do toho trénuje plnou blokádu ostrova. Nebylo to jen jedno velké vojenské cvičení v dubnu, měli jsme tu i plno dalších menších, naposledy třeba v srpnu a v září. Zkouší různé možnosti, jak odříznout Tchaj-wan od zahraniční pomoci, aby nezůstal nikdo, kdo by se za nás dokázal postavit.
Vím, že dříve se měla obrana Tchaj-wanu zakládat na předpokladu, že Čína obsadí západní pobřeží a boje se povedou z východního. To mělo být chráněno horami před čínskými letadly a raketami, zároveň na něj měly vést mořské a vzdušné zásobovací mosty spojenců od oceánu.
Vedení takové války už není možné. Vidíme, že Čínská lidová armáda má kapacity vytvořit silnou pozici ve vodách na východ od Tchaj-wanu. Vidíme taky, že Čína teď buduje vyloďovací flotilu nejrychleji, co může. Myslím, že strategie založená na obraně východního pobřeží, které jsme se drželi poslední dekády, je teď s čínskými letadlovými loděmi naprosto nereálná. Další věc je, že Spojené státy nám mohou podle zákona o vztazích s Tchaj-wanem posílat jen obranné systémy. To, co nám prodávají, je velmi omezené. Tchaj-wan má sice vlastní rakety, kterým já důvěřuji, ale nemůžeme mít ty nejmodernější.
Máme rakety Hsiung Feng IIE, které technicky mohou zasáhnout Peking nebo Šanghaj, ale podrobné informace o jejich stavu samozřejmě nejsou veřejné. I když nám Spojené státy nemohou prodávat útočné zbraně, vidíme, že se tu objevuje vybavení jako průzkumný dron MQ9 Reaper, na který můžeme zavěsit zbraně a munici a udělat z něj útočnou zbraň. Dostávají se k nám věci, co jsou v šedé zóně, ale nedostáváme vyloženě útočné zbraně.
Od začátku války na Ukrajině se na Tchaj-wanu čím dál častěji ozývá, že nejefektivnější cesta k obraně ostrova je vyzbrojení obyvatel a utvoření paramilitárních jednotek. Ukrajinská obrana se právě na aktivně organizované a částečně vycvičené veřejnosti zakládala. Máte tu taky nějaké organizované skupiny a aspoň částečně vyzbrojenou veřejnost?
Tchaj-wan tohle dohání poměrně pomalu. Rozhodně to neprobíhá tak rychle, jako se začala mobilizovat Ukrajina po anexi Krymu. Máme tu v různých komunitách svépomocné skupiny, mladé lidi, kteří jdou dobrovolně na kurzy. Ale také starostové a zastupitelé musejí projít povinným tréninkem od ministerstva obrany. Musejí vědět, kde je kryt a podobně. Ještě nejsme tam, aby Tchaj-wan učil každého, jak pracovat se zbraní, ale to postupně přijde. Vláda podle mě nechce lidi příliš vystrašit, tak jdeme po maličkých krůčcích. Myslím, že tu máme dobrou rovnováhu mezi strachem a chutí něco dělat. Vláda se velmi citlivě snaží tuto rovnováhu udržovat.
O Kyjevu se taky říkalo, že padne...
Čína ale praktikuje obklíčení Tchaj-wanu a různé typy útoku. Máme dost času na maličké krůčky?
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
