Okolo Tchaj-wanu ve čtvrtek a pátek kroužily čínské vojenské lodě i letouny. Vojenské cvičení sice nejspíš nepřinese bezprostřední eskalaci, ale signalizuje vyšší úroveň napětí, které jen tak nezmizí.
Trest reagující na „separatistický akt“, za nějž si prezident Tchaj-wanu zaslouží „přibít na sloup minulosti“. Ale také test, zda čínská armáda zvládne „převzít kontrolu“.
Těmito slovy označovala čínská média a představitelé vojenských sil námořní manévry, které jejich země ve čtvrtek a pátek podnikla v tchajwanské úžině. Oficiálně šlo o vojenské cvičení, v jehož rámci si síly Pekingu vyzkoušely inspekce civilních plavidel nebo útoky na cizí lodě. Vzduchem se zase prohánělo na 24 bojových letadel.
Žádný stroj však nepřekročil hranici „přilehlé zóny“, kterou Tchaj-wan vymezuje jako necelých 45 kilometrů od svého pobřeží. Co tedy Čína svými kroky sledovala?
Na vojenské úrovni šlo o největší cvičení podobného typu, které proběhlo od dubna loňského roku. Právě s ním a stejnými manévry v srpnu roku 2022 analytici srovnávají letošní dvoudenní operaci.
Před dvěma lety se navíc střílelo ostrými střelami, k čemuž dle doposud dostupných informací během dneška ani včerejška nedošlo.
Čtěte také: Hořkosladký výsledek tchajwanských voleb pro vládnoucí stranu
„Tato cvičení rozmazávají čáru mezi mírem a válkou, takže to budoucí může sloužit jako záminka pro skutečnou invazi,“ komentoval pro CNN vývoj Craig Singleton z amerického think-tanku Foundation for Defense of Democracies.
Z vojenského hlediska poslední manévry nepřinesly nic převratného. Stejně jako v předchozích letech se čínská armáda evidentně připravuje na scénář blokády Tchaj-wanu. Novinku ale představuje zaměření na malé ostrůvky patřící Tchaj-wanu, kterých se například cvičení v roce 2022 vůbec netýkala.
Zůstanou jim jen zlomené ruce a tekoucí krev.
Podle Singletona je však vojenský aspekt až druhotný. Pevninská Čína chce prý hlavně vyslat „politickou zprávu“. Jako varování popisoval kroky Pekingu v tamních médiích rovněž Čang Čch, generál přednášející na vojenské akademii.
Doposud největší cvičení v roce 2022 rovněž přišlo v reakci na politický vývoj. V té době šlo o návštěvu tehdejší předsedkyně americké sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi na tchajwanské půdě.
Změny tónu
Manévry se totiž odehrály v přímé reakci na pondělní inaugurační projev nového prezidenta Laj Čching-te. Ten v lednu zvítězil ve volbách a byť pochází ze stejné strany (Demokratická pokroková strana – DPP) jako jeho předchůdkyně, vždy se vyznačoval o něco ráznější pozicí ve vztahu k pevninské Číně.
Odcházející prezidentka Cchaj Jing-wen odmítala sbližování nebo snad podrobení se Číně, ale volila vždy velmi opatrný slovník – při popisování vzájemných vztahů například hovořila o „dvou stranách úžiny“, namísto aby používala vzájemně sporné názvy obou celků.
„Využívala tuhle nejednoznačnost jako gesto směrem k Pekingu,“ vysvětluje pro Guardian analytička Amanda Hsiao. „Říkala, že se záležitosti […] vyřeší podle tchajwanské ústavy, aniž by rozváděla, co to přesně znamená. Zároveň ale nikdy neopustila pozici DPP.“
Nový prezident Lai ještě během kampaně svůj tón zmírnil na úroveň své prezidentky. Ale právě v pondělní inaugurační řeči zvolil opět o něco ráznější slovník. „[Ústava] to říká jasně: Čínská republika [tj. Tchaj-wan] a Čínská lidová republika si nejsou vzájemně podřízené.“
Čtěte také: Modelová situace: Čína zaútočila na Tchaj-wan. Co přijde po ostřelování, blokádě nebo vylodění?
Média v pevninské Číně jeho projev okamžitě odsoudila jako separatistickou provokaci a hovořila o nutné protireakci.
Ještě ráznější byl mluvčí pekingského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin. „Tchajwanské síly usilující o nezávislost narazí na velkou tendenci Číny, jež dosáhne úplného sjednocení. Zůstanou jim jen zlomené ruce a tekoucí krev,“ prohlásil na čtvrteční tiskové konferenci.
Jak dlouho vydrží nový normál?
V interpretaci situace se překvapivě shodují vyjádření od čínských i amerických vojenských představitelů. Čínská vojenská cvičení označil za „normalizaci abnormálního jednání“ americký generál pro Indo-Pacifik Stephen Sklenka.
O novém normálu hovoří i čínský generál Čang Čch, který postup označuje jako „kontra-salámovou metodu“. Za každý drobný krok, který Tchaj-wan podnikne k větší nezávislosti, bude podle něj Peking reagovat dalšími vojenskými manévry.
K přímému ozbrojenému konfliktu se tak zatím neschyluje hned.
V časových výhledech se ale často skloňuje rok 2027. Podle západních analytiků a rozvědek stanovilo čínské politické vedení armádě právě tento, do nějž má být připravená na ostrý konflikt o Tchaj-wan.
Čas se pomalu, ale jistě krátí.
