Elektronická kontrola představuje pro nové imigranty v USA jedinou možnost, jak se vyhnout detenci. Přináší jim to ale psychické problémy, navíc se bojí o své osobní údaje. Článek Eriky Hellerstein převzal Voxpot z webu Coda Story.
Ssemanda se cítil svobodně. Nemělo to ale trvat dlouho.
V srpnu 2020 se chystal opustit Imperiální regionální detenční zařízení v Kalifornii, severně od americko-mexické hranice. Mladý žadatel o politický azyl z Ugandy se nedočkavě osprchoval, pak si vzal čisté oblečení. Zažíval radost a štěstí, že nakonec přece jen odejde.
Ale pak si všiml černého kotníkového monitoru s GPS. Než Ssemandu propustili, jeden ze zaměstnanců mu kolem nohy upevnil elektronický náramek. Podal mu nabíječku a vyštěkal na něj několik instrukcí. Přístroj běžně používá americký imigrační a celní úřad (ICE) ke kontrole přistěhovalců, kteří čekají na slyšení. „Pokud se něco pokazí, vrátíte se," vzpomínal Ssemanda na slova pracovníka. S rozměrným monitorem čerstvě omotaným kolem kotníku ho opět přepadla úzkost.
Sledovací systém se tiše, ale rychle šíří po celých Spojených státech.
„V tu chvíli mě radost přešla. Začal jsem litovat. Necítil jsem se jako člověk, který zrovna získal svobodu.“
Poprvé ho přístroj vyděsil jen o několik dnů později, zrovna když letěl na východní pobřeží do nového domova. Po pár hodinách v letadle začal kvůli vybité baterii hlasitě pípat. Nabíječku však Ssemanda nechal v odbavené tašce. Pokaždé, když začal náramek vřískat, poníženě se utíkal schovat na záchod. „Bylo mi hrozně trapně, nechtěl jsem přitahovat pozornost," vzpomínal. Po přistání ho neopouštěl strach, že něco provedl a v patách mu jsou migrační agenti, aby ho odvezli zpátky do detence.
„Připadá vám, že si pro vás kdykoliv můžou přijít, že se nemůžete volně pohybovat,“ řekl. „Jako byste nesli břemeno, od kterého si nemůžete odpočinout. Cítil jsem se jako vězeň v tak trochu jiném vězení.“
Sledovací systém se tiše, ale rychle šíří po celých Spojených státech. Trasuje pohyb desítek tisíc lidí, kteří tam hledají útočiště nebo trvalý pobyt. Monitor na Ssemandově noze je součástí programu „Alternativy k detenci“ (ATD), řízeného federálními imigračními úřady. Umisťuje pod elektronický dohled lidi v deportačním řízení, kteří čekají na soudní slyšení.
K monitorování lidí zapsaných v ATD se kromě kotníkového náramku používají další dvě metody. Hlásit se mohou telefonicky, kde jim má „check-in“ s ICE usnadňovat technologie rozpoznávání hlasu. Stále běžnější je ale mobilní aplikace, která využívá software pro rozpoznávání obličeje. Přestože ATD funguje od roku 2004, počet migrantů v něm za Bidenovy vlády raketově vzrostl. Když současný americký prezident začal v lednu 2021 úřadovat, v programu bylo zařazených necelých 90 000 lidí. Nyní je jich více než čtvrt milionu včetně žadatelů o azyl, mezi které patří i Ssemanda.
Nenápadná hrozba a zároveň pomyslná koule na noze přitom symbolizovala jeho nejisté místo v Americe.
Může za to hlavně zmíněná mobilní aplikace pro rozpoznávání obličeje, která se jmenuje SmartLINK. Ještě před rokem dohlížela na jednu třetinu digitálně sledovaných imigrantů, teď je v ní zaregistrovaných už 75 %. Není jasné, jakou část tvoří žadatelé o azyl. Aby to Coda zjistila, požádala ICE o veřejné záznamy. Úřad sice žádost potvrdil, do zveřejnění článku ale nic nezaslal. Každopádně víme, že všichni účastníci stráví pod vládním dohledem více než rok. V případě průměrného člověka jde o 421 dní.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
