Zatímco se teď většina očí upírá na počínající Ukrajinskou ofenzivu, slábnou donedávna vyhrocené diskuze o osudu Bachmutu, o který se vedla mnohoměsíční bitva. Jan Kofroň se v analýze nejdelší bitvy od loňského začátku ruské invaze na Ukrajinu zamýšlí, zda mělo smysl město za cenu obrovských ztrát bránit a jak jeho obrana ovlivnila vyhlídky současné ofenzívy.
Desítky tisíc ruských i ukrajinských vojáků při bitvě o Bachmut padly nebo byly raněny. Ukrajina město ztratila a ruská zimní ofenziva tím získala svůj jediný významnější úspěch. Obklíčit jej se však Rusům nepodařilo, nejčernější scénář tedy nenastal. Jaký vliv teď bude mít výsledek bitvy na další snahu Ukrajiny válku vyhrát?
Proč byl Bachmut podstatný
Obrat ve válce bitva nepřinesla. Bachmut je sice středně významným dopravním uzlem a může do určité míry poskytnout výhodu zodolněných budov, ale mimo tyto prvky typické pro všechna podobně velká ukrajinská města výjimečný není. I tak je momentálně pro ruské vedení důležitý. Rusové totiž chtějí získat zbytek Doněcké oblasti, z níž dnes kontrolují více než 60 procent. Cílem jsou hlavně větší města Slavjansk a Kramatorsk ležící zhruba 40 kilometrů severozápadně od Bachmutu. Ta měla před válkou dohromady zhruba 250 000 obyvatel.
Čtěte také: Letouny F-16 pro Ukrajinu: Pomoc ano, trumf už ne
S jejich dobytím by Rusové mohli tvrdit, že dosáhli klíčových cílů „speciální operace“. V září a říjnu přišli o území na severovýchod od těchto dvou měst v blízkosti města Lymanu a jejich jedinou možností, jak se ke Slavjansku a Karamatorsku přiblížit, bylo právě získání Bachmutu. Pro Ukrajince by ztráta těchto dvou měst představovala neoddiskutovatelnou a těžko přijatelnou porážku. Obrana Bachmutu tedy byla způsobem, jak ruský postup zpomalit či zastavit.
Ukrajinské možnosti
Na výběr měli Ukrajinci ze tří scénářů. Prvním byl rychlejší ústup z města a obrana v otevřeném terénu za ním. Druhým scénářem byla co nejdelší obrana města a ústup až ve chvíli, kdy není jiná možnost. Poslední možností bylo pokusit se ještě před ztrátou města o protiútok.
První možnost s sebou nesla výhodu v tom, že by Ukrajinci postupně směňovali prostor za možnost vzdorovat Rusům bez nutnosti nasadit větší síly. Vystavovali by se tak ale nebezpečí, že celý pohyb nakonec stejně skončí až bojem před Slavjanskem a Kramatorskem. V tomto případě by ale bojovali mimo město a hrozilo by rychlé obsazení Bachmutu Rusy, kteří by získali velké město bez významnějších ztrát.
Pro těžké zločince veřejnost netruchlí. Proto byly pro Rusy v případě Wagnerovců akceptovatelné i mnohonásobné ztráty oproti obráncům.
Druhou možností bylo držet Bachmut do posledního možného okamžiku a sázet na jistotu obrany uvnitř města. Při tom by ale hrozilo, že Rusové město obklíčí a částečně ukrajinskou obranu zničí, což by pro Ukrajince znamenalo citelnou ztrátou fakticky i morálně. Bojování v zimních měsících ve vlastním městě pro ně představovalo významnou výhodu. Díky železobetonové struktuře a množství sklepů Bachmut poskytuje řadu krytů, které je nemožné bez dlouhých ženijních příprav vybudovat na otevřených polích. Obrana zde navíc může být chráněna před počasím lépe, než v nekrytých zákopech.
Čtěte také: Den s průzkumníky na okraji Bachmutu: Teď tu budeme hledat cíle pro HIMARSy
Třetí možnost byla extenzí tohoto plánu – úporná obrana spojená s následným protiútokem. Lákavý scénář však předpokládal nasazení síly dost velké na to, aby mohli Ukrajinci nejen město udržet, ale zároveň zničit ruské útočníky. V možnostech ukrajinské armády takový pokus sice byl, nicméně Bachmut skutečně není žádným strategickým drahokamem. Předčasné vyčerpání rezerv mohlo ohrozit šance země na větší ofenzivní akce v budoucnu. Ukrajinci si tak nakonec zvolili možnost číslo dva – bránit Bachmut tak dlouho, jak jen to bude možné. Koncem března však ztratili kontrolu nad většinou města a na začátku května drželi již jen jeho symbolické části. Dokázali však v obraně vytrvat nad očekávání dlouho a Rusům bezesporu způsobili těžké ztráty. Navíc, jak víme, se útočníkům nepovedlo město plně obklíčit, což ukazuje na limity jejich ofenzivních schopností.
Faktor Wagner
Specifikem bitvy o Bachmut byla významná role tzv. Wagnerovy skupiny. Ta se neskládá jen z vězňů s minimálním výcvikem. Profesionálnější části Wagnerovců jsou naopak překvapivě inovativní, v některých ohledech zřejmě i lepší než běžné jednotky ruské armády.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu. Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.