Vysoce nakažlivý kmen ptačí chřipky se šíří světem. Vybírá si lidské oběti, ale katastrofální dopady má hlavně na zvířecí říši. V patách jsou mu desítky vědců, kteří se snaží faunu ochránit, ale také včas varovat lidstvo. Jak vypadá další pandemie naší doby?
Představte si, že jste lední medvěd. Vaše vyhlídky na budoucnost rázem nejsou příliš dobré. Kvůli klimatické krizi vám doslova ubývá zem – v tomto případě led – pod nohama a množství vaší potravy se tenčí. Nyní se nad vámi navíc vznáší další zabiják, kterého roznášejí ti s křídly: ptačí chřipka.
Na konci minulého roku na nákazu ptačí chřipkou zemřel první lední medvěd v historii. Nakazil se na Aljašce, kde je jejich populace už tak ohrožená. S tím, jak medvědům ubývá jejich nejpřirozenější potrava, tedy tuleni, se uchylují k pojídání mršin. Uhynulý medvěd tak nejspíš snědl nakaženého ptáka.
Na jeden z kmenů ptačí chřipky minulý týden zemřel v Mexiku devětapadesátiletý muž.
Není to jediný savec, kterého influenza drůbeže zabila. Na Aljašce se nakazilo a uhynulo několik lišek obecných, medvěd baribal a medvěd hnědý. Oběti viru ale najdeme i na druhé straně planety.
Ptačí chřipku vědci potvrdili také u tučňáků královských na ostrově Jižní Georgia, který je pro populaci tučňáků klíčový. Právě tam se tito ptáci vydávají hnízdit a jejich seskupení často čítají více než milion jedinců.
Antarktida a přilehlé ostrovy se přitom dříve díky své odlehlosti nákazám vyhýbaly. Nyní se ale nejsmrtelnější typ ptačí chřipky vyskytuje na všech kontinentech s výjimkou Austrálie.
Horší než covid
Zatímco vývoj u tučňáků královských výzkumníci bedlivě sledují, jinde virus jejich rodové příbuzné už zabíjel. Naposledy kvůli němu s největší pravděpodobností uhynulo 532 tučňáků kroužkových, a to mluvíme pouze o potvrzeném čísle. Vědci se domnívají, že ve skutečnosti mohl virus zabít další tisíce, kvůli čemuž se obávají o přežití celého druhu.
Představovat si, že jsme medvědi, už ale nemusíme – ohrožení jsou totiž i lidé. Na jeden z kmenů ptačí chřipky minulý týden zemřel v Mexiku devětapadesátiletý muž. Trpěl vážnými zdravotními problémy a virus H5N2 jeho stavu ještě přitížil.
Čtěte také: Od Hollywoodu po potápění jachet. Jak kosatky nastavují lidem zrcadlo
Kde se muž nakazil, není jasné, v Mexiku se ale ptačí chřipka na několika drůbežích farmách objevila. Čímž se dostáváme k jednomu z největších strašáků nemoci – krom přenosu na lidi je jím i nakažení chovů. V tom jsou totiž peníze. A také naše potrava.
Obavy jsou pak zejména z kmene chřipky H5N1. Právě ten od začátku století zabil miliony volně žijících ptáků a způsobil ohniska mezi drůbeží, kdy musely být celé chovy vyvražděny. Nalezen byl v mléku a nakaženi byli tři zaměstnanci mlékáren. Dobrou zprávou je, že přenos z člověka na člověka zatím zaznamenán nebyl.
Nicméně vědci bijí na poplach. „Nic takového tady nikdy nebylo,“ potvrzuje Voxpotu Diana Bell, bioložka zaměřující se na nákazy z University of East Anglia.
Další expert John Fulton pro Daily Mail potom dodal, že se „to zdá 100krát horší než covid“. Pokud by virus zmutoval a udržel si vysokou úmrtnost, musíme na něj být podle Fultona připraveni.
Vědci superhrdinové
Nákazu sleduje a snaží se proti ní bojovat mnoho vědců po celém světě. Ještě teď má zmrzlé prsty veterinární patoložka Lineke Begeman, která byla v březnu na vyčerpávající misi v Antarktidě. Řezala tam do zmrzlých těl ptáků a zkoumala, zda zemřely na ptačí chřipku.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
