České ministerstvo zahraničí zablokovalo další společné prohlášení zemí EU. Spolu s Maďarskem vetovalo deklaraci odsuzující izraelský zákon namířený proti Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Úřad je přitom klíčový i pro distribuci humanitární pomoci v Gaze.
Česko spolu s Maďarskem tento týden podle zdrojů Voxpotu v evropské diplomatické komunitě zablokovalo stanovisko Evropské unie proti plánované izraelské legislativě. Ta má zakázat působení Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) v Izraeli a na okupovaných územích.
„Bylo připravováno prohlášení, které mělo postoupit na schválení sedmadvacítky, tedy všech členů EU, protože pak jde o silnější prohlášení,“ říká Voxpotu zdroj z evropské diplomacie. Prohlášení nicméně neprošlo právě přes Česko a Maďarsko, dva tradiční spojence Izraele.
„Česko se často drží pozic, které přesně odpovídají těm prosazovaným současnou izraelskou vládou. Přesto je šokující, že zablokuje prohlášení k zákazu agentury, která zajišťuje základní dodržování mezinárodního humanitárního práva,“ vysvětluje diplomatický zdroj v Bruselu.
Izraelský krok by podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese znamenal mimo jiné zastavení dodávek humanitární pomoci do Gazy, jejíž obyvatelstvo je na nich existenčně závislé.
UNRWA sehrála důležitou roli také během očkovací kampaně proti dětské obrně, která se v Gaze v důsledku katastrofální humanitární situace začala šířit během léta.
„Bavíme se o jediné instituci, která dokáže v takovém rozsahu zajišťovat pomoc v Gaze,“ vysvětluje pozici UNRWA bruselský diplomatický zdroj Voxpotu s tím, že padly návrhy, ať ji nahradí jiné neziskové organizace. „Ty za námi chodí a říkají, že to nemůžou dělat, protože na to nemají infrastrukturu, zaměstnance ani schopnosti v tomto prostředí fungovat,“ doplňuje.
Čtěte také: Do Gazy se vrátila dětská obrna. Pomoci tam proudí nejméně za devět měsíců
Informaci o českém blokování Voxpotu potvrdilo Ministerstvo zahraničí. Argumentuje, že „konečnou podobu a termín schválení zákona nelze předjímat“ a zmiňuje „celospolečenské trauma po teroristických útocích Hamásu“.
„Z těchto důvodů vnímáme jako kontraproduktivní se v této fázi vměšovat do izraelských vnitropolitických procesů prostřednictvím veřejných prohlášení,“ stojí v prohlášení Oddělení komunikace s médii českého ministerstva.
Unijní stanovisko nakonec vyšlo v sobotu 12. října, ale místo všech členských států ho podepsal a vydal pouze vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell, což dává deklaraci slabší mandát. Podle bruselských zdrojů obeznámených se situací měly s návrhem nesouhlasit pouze dvě země sedmadvacítky: Maďarsko a Česko.
Ke stejnému průběhu událostí došlo jen o pár dní dříve, kdy Unie diskutovala společné prohlášení volající po příměří v souvislosti s izraelskou invazí do Libanonu. I tehdy Česko prohlášení blokovalo, takže ho vydal opět Borrell sám.
Zrušené a obnovené financování
Evropská reakce – nebo spíše snaha o ni – přichází poté, co Výbor izraelského parlamentu pro zahraniční záležitosti a obranu nedávno schválil dva návrhy zákonů. Ty mají zakázat jak činnost UNRWA na území Izraele, tak tamním státním úřadům udržovat s UNRWA vztahy.
Návrhy ještě musí odhlasovat tamní parlament Knesset, k čemuž by mohlo podle francouzského deníku Le Monde dojít už na konci října.
Izrael kritizuje UNRWA dlouhodobě. Od ledna ji obviňuje také ze spolupráce s teroristickou organizací Hamás. Podle izraelských obvinění se několik spolupracovníků tohoto úřadu podílelo na útoku Hamásu z loňského 7. října. OSN následně spustila vyšetřování a propustila devět zaměstnanců, u kterých dospěla k podezření, že se do útoků mohli zapojit.
Celá řada západních zemí v reakci přerušila svoje finanční příspěvky směrem k UNRWA. Izrael ale nepředložil dostatečné důkazy a vyšetřování nezávislého tělesa z pověření OSN ukázalo existenci „robustních“ mechanismů k zajištění „humanitárního principu nestrannosti“.
Po několika měsících tak většina zemí příspěvky znovu obnovila – mezi těmito státy jsou Velká Británie, Itálie, Kanada, ale také Německo nebo Rakousko, které patří v rámci Evropské unie mezi největší izraelské spojence.
Financování dál neposkytují Spojené státy, do ledna největší dárce agentury OSN.
Od roku 1949 je UNRWA hlavní organizací, která má na starosti poskytování humanitární pomoci jak Palestincům žijícím na okupovaných územích, tak těm, kteří uprchli do dalších zemí.
Agentura zajišťuje také vzdělávání či zdravotnictví, tedy role, které by běžně plnil stát. Ten ale palestinští uprchlíci nemají a z této pozice zaznívá také kritika na adresu UNRWA: zastává funkce státu, ale neřídí ji volení Palestinci, nýbrž západní diplomacie a úřednictvo OSN.
Izraeli pak na UNRWA vadí i její název, obsahující slovo „uprchlíci“. Právě uprchlický status podle mezinárodního práva garantuje palestinským běžencům z let 1948 a 1967, včetně jejich potomstva, „právo na návrat“ na území, které dnes tvoří stát Izrael – což je pro něj nepřijatelné.
Česko zůstane sedět v koutě
Borrell ve své reakci vyjádřil hluboké znepokojení nad možným dopadem izraelského zákazu na Palestince, pokud izraelský parlament návrh zákona opravdu schválí. Unijní diplomat vyzval izraelské úřady, aby UNRWA umožnily i nadále pomáhat Palestincům.
Zdůraznil, že v celém regionu hraje úřad klíčovou roli, protože poskytuje základní služby milionům lidí v Gaze, na Západním břehu, ve Východním Jeruzalémě – a také v sousedním Libanonu, Sýrii a Jordánsku. UNRWA tak podle Borrella hraje klíčovou roli v zajištění regionální stability.
Záměr izraelské vlády odsoudil i její nejbližší spojenec: americká velvyslankyně při OSN Linda Thomas-Greenfield uvedla, že USA s „hlubokým znepokojením sledují návrh izraelského zákona, který by mohl změnit právní status UNRWA“.
„Byla by to katastrofa v již tak naprosté katastrofě,“ doplnil António Guterres.
