Pod ledem tající Arktidy se ukazuje dříve skrytý oceán, který postupně odhaluje obrovské nerostné bohatství a příležitosti. A s tím začínáme sledovat závod o to, kdo nově odkryté příležitosti ovládne.
Naposledy se do debaty silně vložil Donald Trump, když minulý týden odmítl vyloučit, že by Amerika mohla použít armádu k zabrání Grónska – jednoho z hlavních přístupových bodů do regionu za polárním kruhem.
Jaké jsou zájmy dalších klíčových hráčů? A můžeme čekat, že se napětí převrátí do konfliktu? Sledujte nový díl podcastu Bulletproof!
Naposledy se do debaty silně vložil Donald Trump, když minulý týden odmítl vyloučit, že by Amerika mohla použít armádu k zabrání Grónska – jednoho z hlavních přístupových bodů do regionu za polárním kruhem.
Do Arktidy zasahuje území osmi zemí. Většinu z nich spojuje to, že už dnes mají velké příjmy z těžby ropy a zemního plynu. A právě těchto surovin se pod zbytky ledu nachází opravdu velké množství.
V Arktidě se dnes těží zhruba deset procent světové produkce ropy a pětadvacet procent zemního plynu. Další zásoby stále skryté pod ledem jsou nedozírné a význam regionu bude v následujících dekádách významně růst.
Čtěte také: Čardáš v Čadu. Proč africká země láká i Orbánova syna?
Není tu totiž jen ropa a plyn, ale také velké množství dalších klíčových minerálů, které potřebujeme například pro přechod na obnovitelnou energetiku nebo vývoj moderních technologií.
Oblast je zásadní i jakožto zkratka mezi dvěma největšími světovými oceány: takzvaná Severní mořská cesta. Zatímco tradiční jižní trasou trvá plavba zhruba pět týdnů, tudy se lodě z Číny do Evropy dostanou o dva týdny rychleji.
Ledová pokrývka Arktidy se za posledních čtyřicet let snížila o třináct procent a dnes se region ohřívá zhruba čtyřikrát rychleji, než je globální průměr.
V důsledku snadnější plavby Vladimir Putin ohlásil ve spolupráci s Pekingem plán na více než zdvojnásobení množství lodí, které by měly cestu využívat.
Celý podcast sledujte na našem YouTube kanálu.
