Peking zvyšuje napětí v oblastech, které si nárokuje. Čínský letoun narušil vzdušný prostor Japonska. A jen krátce předtím se odehrál jiný incident – tentokrát spojený s Filipínami.
V pondělí zhruba v půl dvanácté dopoledne japonské letectvo zaznamenalo ve svém vzdušném prostoru neobvyklý pohyb.
Čínský průzkumný letoun Y-9 nejprve několikrát zakroužil nad mořem jihovýchodně od neobydlených ostrovů Dandžo. A poté zamířil právě do vzdušného prostoru Japonska, které na to zareagovalo vysláním stíhaček.
Celá akce trvala asi dvě minuty. Tokio na tento incident zareagovalo s tím, že je „naprosto nepřijatelný“. Mluvčí tamní vlády Jošimasa Hajaši se nechal slyšet, že šlo o „vážné porušení suverenity“ a „hrozbu pro bezpečnost Japonska“.
Ostrovy Dandžo sice patří Japonsku, Čína si na ně ale dělá nárok. Jejich okolí je bohaté na ryby a další mořské živočichy, v oblasti také pravděpodobně leží potenciálně výnosná ropná naleziště, vysvětluje list Guardian.
„Víme, že se jedná o první potvrzené narušení japonského vzdušného prostoru čínským vojenským letounem od chvíle, kdy jsme přijali opatření proti podobným incidentům,“ dodal Hajaši.
Japonsko podle něj nemá jednoznačnou odpověď na to, co bylo účelem této akce. Čínská armáda je prý v oblasti stále aktivnější, a proto bude letectvo vzdušný prostor nadále bedlivě monitorovat.
Náměstek japonského ministra zahraničí Masataka Okano si pak předvolal vysoce postaveného čínského diplomata a vyjádřil mu „důrazný“ nesouhlas.
„Bojujeme proti silnějšímu protivníkovi“
Není to ale jediný incident, do kterého se v posledních dnech zapletla čínská armáda. Filipíny ji minulý víkend obvinily z toho, že vypálila světlice velmi blízko jejich hlídkovacího letadla v Jihočínském moři.
Podle prohlášení filipínské strany se jednalo o nevyprovokované čínské „obtěžování“, které zahrnovalo vystřelení několika světlic v „nebezpečné blízkosti zhruba 15 metrů od letadla“. I tento incident se odehrál poblíž ostrovů, o které vedou obě země spor.
Čtěte také: Počínštění Ruska. Jak Peking drží nad vodou Putinovu ekonomiku
Čína si nárokuje většinu Jihočínského moře, což v oblasti vyvolává stále silnější napětí. V posledních měsících se dostává do někdy až vyhrocených námořních sporů s Manilou.
Aby posílil své nároky, Peking tam dokonce vybudoval umělé ostrovy, které obsadila tamní armáda. Jedná se o strategicky významnou oblast pro dopravu, protože je protkaná námořními trasami a každý den jí proplují lodě naložené nákladem v hodnotě miliard dolarů.
Přibývající incidenty ale vyvolávají obavy z ozbrojeného konfliktu, podotýká agentura AFP. Pokud by na něj došlo, zasadil by obrovskou ránu námořnímu obchodu.
Filipínský ministr obrany Gilberto Teodoro dokonce kvůli těmto incidentům prohlásil, že Čína je vůbec největší „narušitel míru“ v regionu ASEAN (Sdružení národů Jihovýchodní Asie). Vyzval také další země, aby se proti Číně a jejím nárokům vymezily.
Čtěte také: Rusko jako vazal Číny? Si od Putina dostává méně, než si mnozí myslí
„Bojujeme proti silnějšímu protivníkovi,“ zdůraznil.
Do Číny se v úterý vydal také Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Na programu je mimo jiné setkání s čínským ministrem zahraničí Wangem I. Jednat budou nejen o napětí v regionu, ale také o obchodu. V květnu totiž USA navýšily cla na čínské solární panely nebo elektromobily.
Miliardy na vojenská cvičení
Agentura Reuters s odkazem na zprávu tchajwanských ozbrojených sil tento týden informovala, že Peking utratil přes 15 miliard dolarů na vojenská cvičení v západním Tichomoří. To je asi 7 % z jeho celkového rozpočtu na obranu.
Tuto analýzu vytvořilo tchajwanské ministerstvo obrany na základě zpravodajských zjištění a sledování čínské vojenské aktivity v Pochajském moři (u severovýchodního pobřeží Číny), Východočínském moři, Tchajwanském průlivu, Jihočínském moři a západním Tichém oceánu.
Analytici spočítali čínské námořní a letecké mise v loňském roce a pak odhadli, kolik paliva a dalších zdrojů se celkem spotřebovalo. Došli tím k částce 15,3 miliardy dolarů, která zahrnuje také výdaje na údržbu, opravy a mzdy. Jedná se ale jen o odhady.
Jak píše Reuters, tato analýza měla pomoci předním tchajwanským představitelům lépe pochopit, jak Čína rozděluje vojenské zdroje v jednotlivých regionech. A také jaký panuje rozpor mezi cíli a schopnostmi Pekingu, dodala britská agentura s odkazem na tři dobře informované zdroje.
