S protiofenzivou ukrajinské armády se Rusko dostává také pod diplomatický tlak zemí, které jeho „speciální vojenskou operaci“ neodsoudily. S opatrnou kritikou tak nedávno přišel i indický premiér Naréndra Módí. Žádnou velkou trhlinu však v dosavadním vztahu Indie a Ruska nehledejme.
„Není čas na válku,“ řekl údajně Vladimiru Putinovi indický premiér Naréndra Módí. Mělo se tak stát 16. září během zasedání Šanghajské organizace pro spolupráci v uzbekistánském Samarkandu. Módího přístup okamžitě kvitovala západní média, ač jinak indického premiéra spíše kritizují coby pravicového populistu. Už den předtím s ruským prezidentem hovořil jeho čínský protějšek Si Ťin-pching, jenž se v prvním osobním setkání od začátku války zdržel jakýchkoli poznámek ohledně Ukrajiny.
Indický premiér ani po sedmi měsících války ruskému prezidentovi invazi na Ukrajinu nijak nevytkl, byť byl tón jeho řeči nezvykle hrubý.
Znamená to, že s ukrajinskou protiofenzivou končí i tichá čínská podpora a Indie rovnou hází Rusko přes palubu? Ne tak docela. Přání, aby se Indie přiklonila na stranu Západu, je zde stále spíše otcem myšlenky. Slova, která Naréndra Módí zvolil, totiž zněla trochu jinak. A více než cokoli jiného ilustrují pragmatický přístup indické vlády k ukrajinské válce i k zahraniční politice obecně.
Ztraceno v překladu?
Co přesně tedy Módí Putinovi na bilaterální schůzce v Samarkandu řekl? Stěžejní formulace indického premiéra zněla „ádž ká jug juddh ká hai nahín“, tedy doslova „dnešní doba není dobou války“. Tiskové agentury si ostatně daly velký pozor, aby přímou řeč do angličtiny přeložily jako „era of war“ (doba války), tedy ani „čas“, ani „na válku“, i když tak byla Módího slova okamžitě interpretována.
Rozdíl v předložce i výrazivu je sice drobný, ale důležitý. Slova indického ministerského předsedy v první řadě nenahrávají cynickému výkladu, že stačilo načasovat invazi lépe. Zároveň nezní tak naléhavě a spíše odkazují na to, že Indie dlouhodobě nepodporuje násilné řešení sporů. Dillí už od začátku války apeluje na Moskvu i Kyjev, aby konflikt vyřešily mírovou cestou a Naréndra Módí svůj požadavek tentokrát zopakoval jen o něco hlasitěji.
Přestože byl tón jeho řeči opravdu nezvykle hrubý, indický premiér ani po sedmi měsících války ruskému prezidentovi invazi na Ukrajinu nijak nevytkl. Pouze trochu ostřeji zdůraznil, že indická pozice se nemění. Po hojně citované replice ostatně Módí pokračoval slovy, že nyní je příležitost prodiskutovat, jak se v dalších dnech dobrat mírového řešení, a také že mezi hlavní otázky dnes patří potravinová a energetická bezpečnost.
K žádným kategorickým výtkám tedy nedošlo. Vykřičník si naopak můžeme doplnit za vyjádření ruského prezidenta, že udělá vše pro to, aby konflikt skončil, a že situaci nyní komplikuje ukrajinská strana, která mírové řešení odmítá. Oba státníci se pak vedle důrazu na smír, demokracii a diplomacii také navzájem ujistili, že pozici druhé strany k válce na Ukrajině rozumí.
Špatná a horší možnost
Jaký postoj tedy dnes Indie hájí? V podstatě stejný jako v únoru, kdy válka na Ukrajině začala. Sice by si přála její rychlý konec, ale strategické zájmy jí podobně jako spoustě asijských a afrických zemí nedovolí Rusko odsoudit. Indie se už od února snaží maximálně využít své pozice mimo vojenské bloky, apelovat na dialog mezi oběma stranami konfliktu a nepřipravit se o ekonomické výhody, které jí skýtají západní sankce na ruské produkty – například na ropu či hnojiva. Ty může nyní kupovat za výhodnější ceny a za ně ostatně Módí Putinovi v Samarkandu poděkoval.
„Indie má jenom špatnou a horší možnost,“ řekl pro BBC už začátkem března bývalý diplomat Džítendranáth Mišra. Vztahy druhé nejlidnatější země světa se Spojenými státy snad nikdy nebyly lepší než v současnosti, zároveň ji však pojí dlouhodobé strategické partnerství s Ruskem. Explicitní kritika Kremlu by tak mohla tyto vazby nevratně poškodit, vlažný postoj k agresi je ale zase obecně chápán jako tichá podpora Ruska. Indie tak už sedmý měsíc kráčí po napjatém laně, kde každý úkrok stranou může znamenat strmý pád.
Konzistentní nevyhraněnost však byla pro Indii zejména v počátečních fázích války výhodná. V případě ukrajinské prohry, která se tehdy zdála nevyhnutelná, by si proti sobě nepopudila vítěze. Pokud by konflikt zamrzl, neutrální pozice by jí nadále umožnila dobré vztahy s Ruskem i se Západem. Jediný problém hrozí v případě, že ruská armáda odtáhne z Ukrajiny poražena a dojde k důkladnému prošetření jejích válečných zločinů. Indie by pak u západních zemí ztratila část svého kreditu jako ten, kdo včas neprohlédl a neodsoudil agresora.
Celou dobu vám říkáme, ať se mezi sebou domluvíte, a teď to vidíte, měli jste nás poslouchat.
Problém indického balancování spočívá také v tom, že není ukotveno na žádném morálním základě. Vláda v Dillí si vždy dávala pozor, aby při zdůvodňování svých pozic rozlišovala mezi agresorem a napadeným. Stejně tak v případě Ukrajiny při hlasování v OSN zdůraznila, že je nutno dodržovat zásady územní integrity a suverenity. Oportunistický přístup, při němž hájí své zájmy na všech stranách konfliktu, ji však diskvalifikoval z role případného nestranného soudce, který by pomohl rusko-ukrajinský spor urovnat.
Lavírování tak Indii krátkodobě přináší zlevněnou ruskou ropu, jejíž dovoz se oproti prvnímu kvartálu zhruba zdesetinásobil na necelých 750 tisíc barelů denně. V dlouhodobém horizontu však může vést ke ztrátě důvěry a ochlazení vztahů především se Západem, jehož podporu potřebuje k vyvažování rostoucího vlivu Číny v regionu. Už nyní vidíme, že válka na Ukrajině odvádí zájem Západu od témat, která má s Indií společná, tedy především dlouhodobou politickou strategii v Indo-Pacifiku.
Stát na straně vítězů
Ačkoli Módího vláda by ráda povýšila Indii na skutečnou velmoc s titulem učitele světa (višvaguru), je docela dobře možné, že na Ukrajině jednu takovou šanci propásla. Naréndra Módí se sice na domácí scéně prezentuje jako silný a rozhodný vůdce, v zahraniční politice je však v posledních letech spíše oportunistou. V situaci, kdy musí prakticky neustále řešit pronikání čínských jednotek na indické území, mu asi mnoho jiných možností ani nezbývá.
Čtěte také: Kameny, klacky a desítky obětí: Rozhoří se doutnající konflikt mezi Čínou a Indií?
I v případě války na Ukrajině Indie zvolila vcelku logický pragmatismus: tlačit na mírové řešení konfliktu a stupňovat či zmírňovat urgence podle toho, jak se bude válka vyvíjet. V době, kdy Ukrajina přešla do protiútoku a ruská vojska jsou na ústupu, pak dává smysl opakovat mírové požadavky k agresorovi stále hlasitěji. Zjednodušeně řečeno: Celou dobu vám říkáme, ať se mezi sebou domluvíte, a teď to vidíte, měli jste nás poslouchat.
Módího slova k Putinovi navíc přicházejí ve chvíli, kdy se indické veřejné mínění převažuje na stranu Ukrajiny. Podle nedávného rozsáhlého průzkumu týdeníku India Today a agentury CVoter si 49 % dotazovaných myslí, že ruská invaze na Ukrajinu byla špatným krokem. Že Rusko konalo správně, se domnívá jen 32 % respondentů. Indický premiér si tedy rozšiřuje manévrovací prostor pro případ, že Putinova armáda odejde poražena. Na straně vítězů chce totiž stát každý. A pro Indii pod Módího vedením to platí obzvlášť.
