Miliony lidí v Súdánu nemají co jíst. Nyní jim vysvitla naděje, že se k nim dostanou dodávky humanitární pomoci. Tu ale rozkrádají lidé u moci. Distribuci komplikují také záplavy.
Od vypuknutí války v Súdánu uplynulo už přes 500 dní. Stejně dlouho prožívají obyvatelé této zbídačené země peklo, kdy dochází k masakrům, znásilňovaní žen a dívek. A k tomu všemu jsou miliony lidí na pokraji hladomoru.
Na začátku srpna dokonce mezinárodní skupina oficiálně vyhlásila hladomor v uprchlickém kempu Zamzam v regionu Dárfúr. Ohrožuje také dalších 13 súdánských oblastí. Celkově 25 milionů lidí nemá dostatek potravin.
Jakákoli obrana konvojů je v zemi, kde funguje pouze právo silnějšího, nemožná.
Naděje ale vysvitla minulý pátek, kdy do súdánského Dárfúru začala proudit humanitární pomoc. Předtím totiž stály kamiony na čadské hranici, protože jedna z válčících stran – Súdánské ozbrojené síly (SAF) – bránila jejich vjezdu. Představitelé oficiální vlády se totiž báli, že padne do rukou nepřítele.
Po nejnovějších mírových rozhovorech, jejichž první kolo se pod taktovkou USA konalo minulý týden v Ženevě, ale SAF průjezd humanitární pomoci povolily. Súdánský ministr zemědělství Abubakr al-Bušra přitom předtím popíral, že je v zemi takový hlad, jak tvrdí OSN.
Čtěte také: Peklo v Súdánu neskončilo: Lidé polykají hlínu a ženy jsou hromadně znásilňovány
Právě vyhlášení hladomoru ale potenciálně znamenalo, že Rada bezpečnosti nařídí armádní blokádu zrušit. Nakonec se SAF i nepřátelské Síly rychlé podpory (RSF) dohodly na otevření severní silnice do Dárfúru.
„Je to zásadní pro uspokojení nejnaléhavějších potřeb lidí,“ komentoval dohodu mluvčí Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN Jens Laerke pro Hlas Ameriky. Dodal, že oblasti musí mít přísun potravin trvale.
Pomoc pro rodiny s dětmi končí v rukou vojáků
Přísun pomoci má na starosti Světový potravinový program OSN (WFP). Jenže se objevila obvinění, že jeho pracovníci spolupracují s SAF a některé zásoby mizí.
WFP nyní vyšetřuje své dva vrcholné představitele v Súdánu. Čelí nařčení z podvodu a zatajování informací před dárci o dodávání potravinové pomoci civilistům. Vyšetřovatelé se nyní snaží zjistit, zda se tito zaměstnanci pokoušeli zakrýt roli SAF v bránění přístupu k pomoci.
Jedním z nich je podle agentury Reuters zástupce ředitele WFP v Súdánu Khalid Oman. Ten byl nyní pověřen „dočasným služebním úkolem“ mimo zemi, což je de facto suspendace. Druhým vyšetřovaným je vysoký úředník a oblastní manažer WFP Mohammed Ali, který měl být mimo jiné zapleten do zmizení 200 tisíc litrů paliva.
Americká vládní agentura USAID, která je největším dárcem pomoci, pro Reuters uvedla, že byla o nesrovnalostech informována a „předala obvinění Úřadu generálního inspektora USAID“.
Pro WFP je to značný reputační problém. Prohlašuje se za největší humanitární organizaci na světě a v roce 2020 získala Nobelovu cenu míru za svou roli v boji proti hladu a podpoře míru. Nyní usiluje o prostředky ve výši 22,7 miliardy dolarů, které by měly pomoct statisícům lidí zejména v Súdánu a Gaze, ale také v Jižním Súdánu nebo Mali.
Jenže v posledních letech se operace této mezinárodní organizace potýkaly s krádežemi pomoci. Kvůli tomu například minulý rok pozastavila financování pomoci v Somálsku a Jemenu EU. USAID pak to stejné udělala v Etiopii.
Čtěte také: Ukrajinští speciálové loví v Súdánu wagnerovce. Jak Kyjev proniká do Afriky?
Stejně nyní rozkrádají humanitární pomoc lidé u moci v Súdánu. Humanitární pracovníci se snaží dostat pomoc k potřebným, ale ozbrojenci obou hlavních válčících frakcí jim v tom brání. Navíc jakákoli obrana konvojů je v zemi, kde funguje pouze právo silnějšího, nemožná.
Jedna pohroma za druhou
Krom překážek, které vytváří člověk, ztěžuje distribuci pomoci i příroda. Na svém vrcholu je totiž každoroční období dešťů, které značně komplikuje jakýkoli pohyb.
Silné deště zaplavily přechody a spláchly kritické silnice a mosty. Po zřícení mostu Mornei v západním Dárfúru – jediné, životně důležité trasy spojující střední a jižní Dárfúr se zásobami v Čadu – nebudou miliony lidí schopny získat pomoc přicházející po silnici.
Nejméně třicet lidí pak zabilo zhroucení přehrady v severozápadní části země a stovky dalších se pohřešují. Nádrž navíc dodávala vodu do Port Súdán, pátého největšího města, které se stalo sídlem oficiální vlády. To zvyšuje šance na propuknutí hladomoru v dalších částech země.
Čtěte také: Nezájem o Afriku se nám může krutě vymstít, stejně jako její stereotypizace
Kromě toho Lékaři bez hranic informují o nárůstu malárie a nemocí přenášených vodou. Epidemie cholery je už vyhlášena nejméně ve třech regionech. „Hrozba nemocí u dětí, kterým lze předcházet očkováním, jako jsou spalničky, se zvyšuje s tím, jak válka pozastavuje imunizační kampaně,“ vyjmenovává problémy nezisková organizace.
Možné scénáře, které lidi v Súdánu čekají, nevěstí nic dobrého. Jakmile se totiž objeví jakákoli dobrá zpráva, následuje ji několik špatných. Bez pozornosti mezinárodního společenství se přitom nic nevyřeší a konflikt bude nadále „zapomenutou válkou“.
