Testy z Ruska, důlní záchranné přístroje předělané na plicní ventilátory a důkladné utajování všech informací o skutečném stavu místního zdravotnictví – to je strategie, s níž čelí epidemii koronaviru separatistické republiky na východě Ukrajiny.
Z oficiálních statistik by se mohlo zdát, že epidemie koronaviru nepředstavuje pro separatistické republiky na okupované části Donbasu vážnou hrozbu. V mezinárodně neuznané Doněcké lidové republice (DNR) bylo ve středu pouze dvacet potvrzených případů, v sousední Luhanské lidové republice (LNR) šestnáct.
Údajně nikdo nezemřel, několik desítek pacientů se uzdravilo a úřady ujišťují, že mají situaci plně pod kontrolou. Objevují se ale i jiné zprávy – o ututlaném úmrtí v nemocnici v Ambrosijevce nebo třinácti mrtvých v Luhansku a Stachanově. Podle ukrajinské tajné služby SBU projevuje příznaky v obou republikách už deset tisíc lidí.
„U Kliniky nemocí z povolání vybírají hasiči už dva dny bláto. Staví se tam stanová nemocnice a nikdo neví proč. Plicní ve 26. nemocnici praská ve všech, mnoho případů je smrtelných. V 9. a 16. nemocnici se nakazili lékaři, oddělení jsou uzavřená,“ popisuje situaci na místě Jurij, který v DNR žije.
Doněcké „ministerstvo zdravotnictví“ sice varuje před „dezinformacemi na sociálních sítích o velkém množství nemocných COVID-19 , mnoha nakažených zdravotnících a úmrtích“, ředitelé nemocnic i všichni zdravotníci však zároveň dostali přísný zákaz sdělovat o nákaze jakékoli podrobnosti.
Koronavirus může být pro válčící Donbas další bolestivou ranou. Zdroj: 24tv.ua
Prevence na prvním místě
Není to zas tak překvapivé – separatistické republiky od svého vzniku před šesti lety žijí v atmosféře permanentní války a velkou část informací utajují. Stejně jako nejsou dostupné údaje o ekonomice, strategických podnicích nebo o zemědělství, nelze se dozvědět, kolik mají v Doněcku či Luhansku testovacích sad na přítomnost nového koronaviru. Veřejný není ani počet plicních ventilátorů či lůžek na jednotkách intenzivní péče.
Vedení republik i jim loajální média (jiná ostatně na Donbasu nejsou) více než hrozbu koronaviru řeší nedávné ukrajinské ostřelování, které si vyžádalo lidské oběti. „Není tu ani náznak paniky,“ prozradil portálu Ukrajina.ru doněcký “prezident” Denis Pušilin. Místní vlády přesto po ruském vzoru kvůli koronaviru zavedly zákaz vycházení pro lidi starší 65 let a uzavřely školy.
Restaurace a jídelny mohou mít otevřeno jen přes den, v obchodech jsou povinné roušky. Z regálů zmizely citróny, zdražily potraviny, až dvojnásobně se zvedly například ceny cibule. Většina sortimentu však nechybí a ekonomika zatím funguje. „Tržiště a obchody jsou otevřené, i když prodejce pokutují za všechno možné. Za shrnutou roušku, chybějící sešitek s teplotním režimem, kvůli rukavicím, dezinfekci,“ stěžuje si jeden z doněckých trhovců.
Prezident mezinárodně neuznané Doněcké lidové republiky Denis Pulišin. Zdroj: UNIAN.
Vedení republik podnikům doporučilo práci z domova, radikálnější opatření si ale viditelně nepřeje. „Ve státním rozpočtu ani v rozpočtech velké většiny domácností nejsou prostředky na to vydržet měsíční karanténu. Proto přijímáme opatření preventivního charakteru,“ vysvětluje Pušilin. Právě v rámci proklamované „prevence“ bezpečnostní složky uzavřely místa, kde bydlí zaměstnanci strategických podniků. V izolaci se tak ocitla třeba osada Nové světlo, kde bydlí personál Staroběševské elektrárny.
Neobvykle sdílný „prezident“ Pušilin také ve zmíněném rozhovoru připustil, že jeho republika nemá dostatek ochranných prostředků, jako jsou roušky a respirátory. Ochranné obleky se snaží vyrobit si vlastními silami. Chybějící ventilátory se prý pokouší nahradit modifikací přenosných plicních ventilátorů typu Gornospasatěl původně určených pro důlní záchranáře.
Dědictví minulosti
Šíření koronaviru na Donbase zřejmě pomůžou brzdit poměrně těžko propustné hranice, jejichž překonání je i za normálních okolností několikahodinový proces. Ty s Ukrajinou se uzavřely kompletně, s Ruskem se střídavě otevírají a zavírají, šance obyčejného cestujícího projít na opačnou stranu je ale podle místních svědectví nízká.
Zdravotnictví na Donbase navíc může těžit z toho, že bylo už od sovětských dob neustále připravováno na velká důlní neštěstí i průmyslové havárie. Díky tomu se podařilo zvládnout množství raněných v nejintenzivnější fázi války v letech 2014 a 2015. „Zůstal tam starý systém zdravotní péče, všechno je pod kontrolou a přísná opatření přinášejí výsledky,“ popisuje aktivistka Marina Čerenkovová, která z ukrajinského Kyjeva organizuje pomoc východním regionům.
Uhelná minulost Donbasu však může být zároveň i přítěží – zhruba čtvrtina obyvatel je starší šedesáti let a mnozí lidé v produktivním věku trpí v důsledku poškozeného životního prostředí či pracovních podmínek v dolech a těžkém průmyslu chronickými problémy. Skutečný rozsah nákazy přitom v separatistických republikách mimo jiné kvůli nedostatečnému testování zatím pravděpodobně nikdo nezná.
„Testují jen toho, kdo se dostane do nemocnice,“ vysvětluje Taťána z menšího města v okolí Doněcku. Samotné testovací sady samozřejmě doněčtí i luhanští separatisté dostávají z Ruska – „velký bratr“ tu dotuje prakticky vše, od vojenského vybavení, přes důchody, až po platy úředníků.
„Díky pomoci z Moskvy můžeme plnit všechny hygienické a protiepidemické normy,“ tvrdí luhanská „ministryně zdravotnictví“ Natalia Paščenková. Zásoby testů se podle ní obnovují jednou týdně. „Záleží na tom, jak rychle je spotřebujeme, pak dostaneme od Ruska nové,“ dodává. Separatisté naopak decentně mlčí o tom, že zdravotnický materiál přivezl v rámci dodávky Ukrajině také Mezinárodní červený kříž (ICRC) a OSN.
Jde prakticky o jediné mezinárodní organizace, které mohou v krizi pomoci, protože donbasští povstalci už před několika lety všechny ostatní humanitární skupiny včetně Lékařů bez hranic ze svých teritorií vyhnaly. Pouze v LNR působí český Člověk v tísni, který se ale nespecializuje na zdravotnictví. Vývoj v separatistických republikách tak může být v následujících týdnech a měsících velmi turbulentní.
Podívejte se také na naši reportáž z Donbasu.
