Po rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu v létě 2022 se milionům žen v republikány ovládaných státech výrazně ztížil přístup k interrupcím. Nejnovější výzkum z USA ukazuje přímou souvislost mezi jejich zákazem a častější volbou sterilizace jakožto formy antikoncepce. Kdo ale ve výzkumném vzorku chybí?
„Pacientky mi často říkají: ‚Váhala jsem, ale tohle mě přesvědčilo.‘ Jiné mluví o tom, že jim vzali záchrannou síť,“ popisuje pro The New York Times svou zkušenost gynekoložka Kavita Shah Arora ze Severní Karolíny.
U svých pacientek od loňského rok mnohem častěji pozoruje rozhodnutí pro sterilizaci, tedy odstranění či přerušení vejcovodů, jakožto jistou – a nevratnou – formu antikoncepce.
Její stát je jedním z posledních, které zpřísnily přístup žen k interrupcím. Lokální zákonodárné sbory v jednotlivých státech USA mohou toto právo omezovat od léta roku 2022, kdy tamní Nejvyšší soud zrušil precedent Roe v Wade chránící právo na interrupci na federální úrovni.
Čtěte také: Tahle země není pro ženy: Jak protiinterrupční politika rozdělila Spojené státy
Čerstvá studie publikovaná v odborném medicínském časopise Journal of the American Medical Association potvrzuje zkušenost lékařek a lékařů, jako je Arory, daty.
Ve státech, které interrupce zakázaly úplně, vzrostl v prvních šesti měsících po změně počet sterilizací o 39 procent. Úplné zákazy se přitom týkají více než 21 milionů žen.
„Rozhodnutí Nejvyššího soudu neovlivňují jen přístup k interrupcím, ale také volby žen v oblasti antikoncepce,“ vysvětluje hlavní kontext jedna z autorek studie Xiao Xu, profesorka medicíny na Columbia University.
Slepé skvrny výzkumu
Nárůst o 39 procent může znít abstraktně, ale konkrétnější obrysy nabírá, když se podíváme na celkové počty v metodách antikoncepce.
Byť některé výzkumy naznačují klesající využívanost sterilizace, v roce 2019 stále platila za nejčastější metodu antikoncepce v USA. Mezi 72 miliony žen v reprodukčním věku, tedy od 15 do 49 let, zákrok podstoupilo 18 procent z nich.
Za ní teprve následovala hormonální antikoncepce (14 procent), nitroděložní tělíska (10 procent) a kondomy (8 procent). Sterilizace je pak nejčastější po čtyřicítce – v této skupině jí prošly čtyři z deseti amerických žen.
Vyvozovat z nejnovějšího výzkumu konkrétní trend je však obtížné – především kvůli tomu, že sleduje pouze prvních šest měsíců po rozsudku Nejvyššího soudu.
„Podle mě [výsledky] naznačují, že lidé ve spojení s rozsudkem cítí strach a úzkost. Buď ve vztahu k potratu, nebo z dostupnosti antikoncepce v budoucnosti,“ říká pro The New York Times výzkumnice Jacqueline Ellison z Univerzity v Pittsburghu.
Čtěte také: Interrupce jen pro bohaté. Zbytek Ameriky ať rodí, nebo porušuje zákony
Kromě časového omezení má ale výzkum ještě další důležité limity, které je třeba mít na paměti při vyvozování širších závěrů.
První problém souvisí se zvoleným obdobím – zkoumá osmnáct měsíců před zákazem a šest měsíců po něm ve druhé polovině roku 2022. Podle gynekoložky Arory tím ale nebere v úvahu fakt, že většina lidí tyto zákroky podstupuje právě ve druhé půlce roku.
Důvod je třeba hledat v americkém zdravotnictví postaveném na soukromém pojištění. V jeho rámci začíná pojišťovna přispívat na léčbu až od určité výše nákladů v daném roce. Do této částky si pacientky platí za léčbu samy.
Je tak výhodnější nejprve utrácet za běžné procedury, a nákladnější zákroky – jako třeba sterilizaci – nechat na pozdější fázi roku, kdy už část pokryje pojišťovna.
Druhý problém spočívá ve skutečnosti, že zdaleka ne všechny ženy v USA mají soukromé pojištění. Výzkumný tým počítal především žádosti o sterilizaci zaznamenané právě u soukromých pojišťoven.
Deset procent žen v USA přitom není pojištěno vůbec a dalších devatenáct procent je ve státem podporovaném systému Medicaid. Tyto ženy jsou obvykle v horší ekonomické situaci.
Podle Jacqueline Ellison přitom už před zlomovým rozhodnutím soudu podstupovaly interrupce častěji ženy v systému Medicaid, a tím pádem na ně víc dopadly i následné zákazy. O milionech těchto žen však výzkum nevypovídá.
Muži nedrží krok
Podobně zaměřený výzkum zatím chybí v oblasti vasektomie – tedy ekvivalentní formy antikoncepce u mužů.
Podle dat výzkumníků z Chicagské univerzity tento zákrok absolvovala zhruba čtyři procenta amerických mužů. Byť jde v porovnání s ženami o velmi nízké číslo, je také výsledkem relativního růstu v letech ještě před rozhodnutím Nejvyššího soudu. Mezi lety 2014 a 2021 vyskočil počet vasektomií o čtvrtinu.
Čtěte také: Těhotných po znásilnění je víc, než si myslíte. Ukazuje to nová americká studie
Některé výzkumy naznačují, že po rozhodnutí Nejvyššího soudu tento trend ještě zrychlí. Zatím však nikdo nezkoumal data podle jednotlivých států a úrovně zákazů.
Paradoxním dovětkem zůstává, že vasektomie je oproti sterilizaci žen mnohem méně náročná procedura.
