S příchodem topné sezony si mnozí odběratelé kladou otázku, jak hluboko budou muset v příštích měsících sáhnout do kapsy. Voxpot pro čtenáře zmapoval současnou situaci nejen z hlediska cen, ale i dostupnosti energie a celkového výhledu pro následující roky.
Budoucí ceny energie ovlivňuje mnoho faktorů. Důležitou roli bude hrát vývoj globální poptávky po energetických komoditách. Ten souvisí jednak s celkovou hospodářskou situací, ale současně i s teplotami na severní polokouli v průběhu nadcházející zimní sezony.
V Evropě jsme v posledních dvou letech měli štěstí na relativně mírné zimy, což se může, ale také nemusí opakovat. S každým ochlazením byť o jediný stupeň Celsia roste také naše spotřeba.
Nečekaná sněhová bouře v zimě 2021 přinesla do amerického Texasu nejen četné výpadky rozvodné sítě, ale i nebývale vysoké ceny pro tamní spotřebitele / Foto: Jonathan Cutrer / Flickr / CC BY-NC 2.0
Při extrémním poklesu teplot, například v souvislosti s rozkolísaným polárním tryskovým prouděním (dopady tohoto jevu jsme mohli pozorovat před dvěma roky v Severní Americe), hrozí výpadky energetické infrastruktury. To by se samozřejmě odrazilo i na cenách dodávek.
Potenciál Moskvy k vydírání Evropy omezením vlastního vývozu se výrazně snížil. Stopkou pro veškeré fosilní palivo z Ruska je rok 2027.
Vzhledem k naší závislosti na importu zemního plynu mohou sehrát roli také neočekávané události, jako byly například nedávná stávka australských plynařů či provozní nehody na infrastruktuře významných vývozců. Ty byly také jednou z příčin energetické krize. Trh se zemním plynem je zatím stále křehký a citlivě reaguje na aktuální světové dění, včetně současné situace na Blízkém východě.
Evropské zásoby zemního plynu jsou nyní na rekordní úrovni / Zdroj: Bruegel
Na druhou stranu zásobníky zemního plynu v České republice i celé Evropské unii jsou nyní naplněné z více než 98 %, což přesahuje průměr minulých let. V kombinaci s dříve přijatými opatřeními na evropské úrovni by to mělo přispět k omezení prudkých cenových výkyvů, jaké jsme zažili loni.
Klesající závislost na Rusku
Zatímco podle údajů Eurostatu import ruských paliv díky diverzifikaci dodávek klesá, podle některých analýz naopak došlo k navýšení dovozu ruského LNG.
Import ruského LNG jako procentuální podíl celkových dodávek zemního plynu v jednotlivých evropských zemích – Česko patří mezi státy, v nichž ruský LNG tvoří pouze velmi malou část dovozu / Zdroj: Bruegel
Import kapalného plynu z Ruska je však napříč zeměmi EU rozložen velmi nerovnoměrně. Z dat bruselského think-tanku Bruegel vyplývá, že nejvíce ruského LNG dováží Španělsko a Francie. V České republice pak byl podle stejného zdroje podíl ruského LNG na celkových dodávkách plynu v předchozí sezoně pouhá čtyři procenta.
Čtěte také: Naše tající budoucnost. Jak klimatická krize proměňuje zimu a kde začít s řešením
Obecně lze říct, že potenciál Moskvy k vydírání Evropy prostřednictvím omezení vlastního vývozu se výrazně snížil. Ukončení veškerého fosilního importu z Ruska je v souladu s programem REPowerEU naplánováno na rok 2027.
Co naopak může negativně ovlivnit situaci na trzích v regionu, jsou sabotáže na infrastruktuře v Baltském moři. Nejprve došlo začátkem října k poškození podmořského plynovodu mezi Finskem a Estonskem. Narušen by při tom i telekomunikační kabel. Ten byl poničen i při následném incidentu v oblasti mezi Švédskem a Estonskem.
Finské zdroje zpočátku hovořily o možné sabotáži ze strany Ruska jakožto odplatě za připojení Finska k Severoatlantické alianci v dubnu letošního roku. Poslední zprávy potom za viníka označují čínskou kontejnerovou loď táhnoucí kotvu po mořském dně.
Kromě zvýšeného importu se budeme muset spolehnout hlavně na domácí obnovitelné zdroje v kombinaci s novými plynovými zdroji.
Dlouhodobé výhledy hovoří o možnosti postupného poklesu cen elektřiny i plynu. Nižší ceny silové elektřiny by u nás v následujících letech mohlo zajistit posílení přeshraničního propojení. Plánovaná modernizace vedení mezi rozvodnami v Hradci u Kadaně a německým Röhrsdorfem by měla do roku 2029 umožnit – především v zimních měsících – lepší využití německé výroby energie z větrných elektráren.
Rozdíl spotových cen v Česku a v Německu ve dnech s nízkou a vysokou výrobou větrných elektráren. Pokud by byla k dispozici dostatečná kapacita přeshraničního propojení, došlo by k vyrovnání cen (tzn. poklesu cen v ČR) i v případě vysoké výroby z větru (pravá část obrázku). / Zdroj: ČEZ
Pokračující výstavba zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v kombinaci s lepším přeshraničním propojením v rámci středoevropského regionu by do konce dekády mohla snížit ceny silové elektřiny téměř o třetinu. Tvrdí to alespoň český Institut Puls s odkazem na existující studie think-tanku EMBER.
Čtěte také: O jiném zdroji, který by dodával mnoho energie s nízkým dopadem na klima, se neví, říká vědec
Skutečné ceny v druhé polovině 20. let ovšem zůstávají s otazníkem. Bude mimo jiné záležet i na procesu náhrady stávajících uhelných zdrojů, které s ohledem na předpokládaný vývoj přestanou být brzy konkurenceschopné. Vzhledem k délce výstavby pak nepřipadá v úvahu jejich náhrada novými jadernými zdroji.
Kromě zvýšeného importu se tedy budeme muset spolehnout hlavně na rozvoj domácích obnovitelných zdrojů v kombinaci s novými plynovými zdroji, respektive plynovou kogenerací.
Ceny pro koncové spotřebitele včetně domácností poté bude ovlivňovat i připravovaná změna tarifní struktury či výsledná podoba rozvoje komunitní energetiky. Zároveň i naše schopnost účelně využít dostupné evropské fondy na úhradu nákladů energetické tranzice tak, aby nedopadly na běžného zákazníka.
