Evropě se na mimořádném summitu nepodařilo najít shodu v otázce, zda na Ukrajinu vyslat mírové jednotky. Jaké jsou postoje jednotlivých evropských zemí a jakou roli sehrají Spojené státy?
Poslat, nebo neposlat? Na mimořádném summitu v Paříži se lídři a lídryně několika evropských zemí střetli v debatě, zda by na dodržování případné mírové smlouvy na Ukrajině měli dohlížet evropští vojáci.
Ani po více než třech hodinách rozhovorů v Elysejském paláci však nedošlo ke shodě na jednotném postoji. Evropa tak opět vystupuje nejednotně, a to ve chvíli, kdy ji chce americký prezident Donald Trump vyškrtnout z mírových rozhovorů s Ruskem.
Evropští zástupci přitom podle informací deníku The Washington Post o vyslání jednotek na Ukrajinu jednají v tichosti už měsíce. Zatím ale nemají konkrétní plán.
Zatímco delegace Německa, Polska nebo Španělska se vyjádřily odmítavě a o vyslaní mírových sil do napadené Ukrajiny neuvažují, Francie, Velká Británie a Švédsko takovou možnost zvažují.
Jde o klíčovou otázku – Donald Trump totiž vyloučil, že by se Ukrajina mohla stát členem NATO. Odmítá také, že by do země vyslal americké vojáky.
Veškeré kroky a opatření, jak zabránit potenciálnímu dalšímu ruskému vpádu, tak padnou na evropská ramena.
Jeden z nejmenovaných britských úředníků obeznámený s děním na summitu v Paříži neochotu některých evropských zemí vyslat vojáky smetl ze stolu. „Nepotřebujeme, aby všichni řekli ano. Potřebuje jen, aby jich bylo dost,“ zdůraznil pod podmínkou anonymity pro deník Financial Times.
Různá míra připravenosti
Ostře se proti vyslání vojáků vyjádřil německý kancléř Olaf Scholz. Diskuzi o tématu označil za „velmi nevhodnou“, protože válka zatím pokračuje. „Tato diskuze je naprosto předčasná,“ pronesl kancléř, kterého v neděli čekají předčasné volby.
Podobný postoj zastává také Madrid. „Mír je ještě velmi daleko,“ konstatoval ještě před zahájením summitu španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. Podle jeho slov musí jakákoli diskuze o rozmístění vojáků zahrnovat odpovědi na řadu otázek.
„Kdo bude tuto misi tvořit, pod jakou bude vlajkou a s jakým mandátem?“ ptal se ministr.
Polsko od začátku války na Ukrajině výrazně navýšilo své výdaje na obranu – na zhruba čtyři procenta HDP. Polský premiér Donald Tusk nicméně sdělil, že Varšava není připravena vyslat vojáky. Slíbil ale, že politicky i logisticky podpoří země, které se k vyslání mírových sil rozhodnou.
Myšlence je nakloněný i britský ministerský předseda Keir Starmer. Ještě před konáním summitu, který po Mnichovské bezpečnostní konferenci do Paříže narychlo svolal prezident Emmanuel Macron, oznámil „připravenost a ochotu“ vyslat na Ukrajinu britské vojáky.
Pro deník The Telegraph napsal, že „udržení trvalého míru na Ukrajině, který zajistí její suverenitu, je v dlouhodobém výhledu nezbytné“. Starmerovi jde také o „odrazení ruského prezidenta Vladimira Putina od další agrese“.
Na otázku, jak by takové síly mohly vypadat, Starmer odpověděl mlhavě s tím, že rozhovory o případném příměří jsou ve „velmi raném stádiu“.
Britský premiér ale doplnil, že bez Washingtonu se mírová mise na Ukrajině neobejde. „Americké bezpečnostní garance jsou jedinou efektivní cestou, jak odradit Rusko, aby Ukrajinu znovu nenapadlo,“ prohlásil v závěru summitu.
Vyslání vojáků k udržení míru na Ukrajině nevylučuje také švédská ministryně zahraničí Maria Malmer.
Lze počítat s USA?
Přestože Washington vyslání amerických vojáků na Ukrajinu vyloučil, podle zdrojů The Washington Post zvažuje, že by evropským silám poskytl podporu. Chce ale vědět, jak konkrétně by měla taková podpora vypadat.
Evropa požádala například o zpravodajské, pozorovací a průzkumné kapacity a dále o možnou leteckou podporu evropským silám.
Na Ukrajinu by v případě schválení plánu měly zamířit evropské síly tvořené několika brigádami, čítající možná 25 až 35 tisíc vojáků. Ti by nebyli rozmístěni podél kontaktní linie, ale zasahovali by v případě nového ruského útoku, popisuje The Washington Post.
Pro případ potřeby rychlého navýšení počtu jednotek na Ukrajině by pak byly připraveny další síly mimo zemi. Evropský plán počítá i s pomocí stran výcviku a vybavení ukrajinské armády, aby udržela příměří, které bude podle očekávání nejspíše nestabilní.
Česko za dveřmi
Mimořádného summitu v Paříži se zúčastnilo pouze Německo, Británie, Itálie, Polsko, Španělsko, Nizozemí a Dánsko a také zástupci a zástupkyně klíčových evropských institucí.
Další země, včetně Česka nebo třeba Rumunska, o pozvánku usilovaly, ale nakonec ji neobdržely. Francouzský deník Le Monde popsal, že Praha nijak neskrývala své zklamání.
„Nikdo nemá tolik ukrajinských uprchlíků na obyvatele jako Česko a také spravujeme jeden z největší systémů dodávky zbraní na Ukrajinu,“ citoval deník Le Monde zdroj z české vlády. Ten také poukázal na „aroganci“ francouzského prezidenta.
Byli jsme v intenzivním kontaktu s Dánskem a Nizozemím.
Český premiér Petr Fiala zasedání v Paříži přímo kritizoval slovy, že „Evropa po další večeři vážněji brána nebude“.
Mluvčí vlády Lucie Ješátková ČTK sdělila, že podle premiéra je třeba přistoupit k činům: Fiala zmínil „revizi Green Dealu“ či „omezení byrokracie“.
Neúčast na pařížské schůzce vyvolala na české politické scéně vlnu reakcí. Proti Fialovi ostře vystoupil bývalý premiér Andrej Babiš, který na síti X napsal, že „servilita nikdy respekt ve světě nezajistí“.
Ministr zahraničí Jan Lipavský v reakci pro Voxpot radí, aby se předseda hnutí ANO „zbytečně nerozčiloval“.
„Evropská bezpečnost nestojí na jedné neformální schůzce. O víkendu jsem jednal s Radkem Sikorským, byli jsme v intenzivním kontaktu s Dánskem a Nizozemím, které se jednání také účastnily,“ konstatuje Lipavský.
Jak česká politická scéna, tak evropské země zatím nenacházejí jednotu. V Rijádu se mezitím v úterý 18. února schází ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek Marco Rubio.
A tentokrát nechybí pouze český premiér a zástupci několika dalších evropských zemí, ale rovnou celá Evropa, a především – Ukrajina.
