Evropa po více než 80 letech opět prohrává svůj boj s antisemitismem

Jednoho dne zazvonil v domě Ivara Buterfase-Frankenthala telefon. Místo milého pozdravení se však na druhé straně ozvalo: „Ty židovská svině,“ a ledová sprcha pokračovala dál. Volající mu následně řekl, že pro něj postavil bednu a dokonce ji vyzkoušel tím, že v ní zplynoval prase, které vážilo 85 kilogramů.

Takto hrůzných zážitků musel dnes již 90letý přeživší holocaustu Buterfas v minulosti skousnout daleko více. Hlavní životní náplní se mu stalo líčení svého příběhu, přičemž v průběhu let mu přišly na dvě desítky výhružek smrtí.

Jeho dům v Dolním Sasku se tak proměnil postupem času v malou pevnost. Okna z neprůstřelného skla, reflektory na pozemku, více než 20 bezpečnostních kamer. Za ta léta si už ale starší muž s bohatou hřívou šedivých vlasů zvykl.

S rostoucím antisemitismem se náš západní soused potýkal již dávno předtím, než palestinský Hamás napadl Izrael.

V posledním měsíci je však všechno jinak. Jestliže dříve chodíval na besedy jen v doprovodu manželky Dagmar, teď naposled ho při přednášce střežili policisté. Není divu, patrně nikdy od konce druhé světové války nečelili Židé v Evropě takové sprše nenávisti jako nyní po novém zažehnutí izraelsko-palestinského požáru.

Nárůst útoků o stovky procent

Načmárané Davidovy hvězdy na bydlištích Židů, pálení izraelské vlajky, vzývání Adolfa Hitlera i zápalné lahve vrhané na synagogy. „Německo, máme problém,“ hlásá manifest bulvárního serveru Bild, jenž se vymezuje proti nevídané vlně antisemitismu, která zemi citelně zasáhla. Jen od 7. října zaznamenala tamní policie okolo 2000 nenávistných činů zaměřených na Židy.

Přitom za celý loňský rok jich úřady registrovaly 2480. Tamní politici se sice v posledních týdnech předháněli v tom, kdo rozmach protižidovských nálad co nejostřeji odsoudí, odborníci však poukazují na to, že s rostoucím antisemitismem se náš západní soused potýkal již dávno předtím, než Hamás napadl Izrael.

Čtěte také: Rakety ze všech stran: Čekání Izraele, jestli se válka rozlije po regionu

Německo coby osnovatel holocaustu si přitom svou tragickou minulost připomíná pod heslem „nikdy více“ jako málokdo: Pravidelné vzpomínkové akce, výstavby památníků, pečlivá cílená výuka ve školách, kterou často doprovázejí i návštěvy koncentračních táborů. A především razantní odsouzení antisemitských projevů z úst nejvyšších představitelů.

Today marks the 85th anniversary of the November pogroms when Jewish citizens were attacked in Germany. So important that we stand against antisemitism. Strong message by German Chancellor Scholz and US Ambassador Gutmann cleaning Stolpersteine commemorating victims. pic.twitter.com/bmpLdh00Ju

— Andreas Michaelis (@GermanAmbUSA) November 9, 2023

Jenže se zdá, že to nestačí. Z letošní analýzy chování německé společnosti, vypracované pod vedením sociálního psychologa Andrease Zicka z Bielefeldské univerzity, vyplývá, že jeden z 12 Němců sdílí krajně pravicový postoj.

„Naše studie také odhalila, že 9 % Němců souhlasí s antisemitskými výroky. Pokud se na to podíváme zblízka, tak se více jedná o muže než o ženy,“ uvedl pro Voxpot Zick a dodal, že se častěji jedná o lidi z bývalého východního Německa a s nižším vzděláním.

„Alles für Deutschland“

Německý psycholog si také všímá, že antisemitismus je více rozšířený u voličů krajně pravicové AfD. Ta ostatně v poslední době zažívá nebývalý nárůst popularity. Tytam jsou časy, kdy straně fandili spíše extremisticky smýšlející voliči, dnes se stává plně přijatelnou volbou pro stále více Němců.

Jestliže by AfD loni v létě hodilo svůj hlas zhruba 10 % Němců, letos na podzim by ji už podpořilo 22 %. Skončila by tak druhá za konzervativní CDU (29 %) a vládní SPD (16 %) by nechala daleko za sebou. Ještě větší důvěře se pak strana těší ve spolkových zemích bývalé NDR, kde mnohdy překonává i hranici 30 %.

K raketovému úspěchu jí dopomohla především sílící nespokojenost obyvatel s vládní koalicí pod taktovkou Olafa Scholze. Vysoká inflace, klimatická a migrační politika či důsledky sankcí vůči Rusku – to jsou jen některé z faktorů, jež ženou voliče do náruče krajní pravice.

„AfD a další extremistické strany vyvolávají na veřejnosti debatu o krajně pravicových tématech. Říkají věci, o nichž by se ještě před jejich vzestupem nemohlo mluvit. A antisemitismus je tradičně jedním z jejich klíčových témat,“ doplňuje pro Voxpot politolog Benjamin Höhne z Univerzity v Magdeburgu.

Populismu se daří na základě určitých představ o ,svém nepříteli‘, a k tomu patří také víra ve světové židovské spiknutí.

Z úst politiků AfD se čím dál více ozývají vyjádření, jež by společnost dříve jen stěží akceptovala. Zlehčování hrůz holocaustu i výzvy k tomu, aby Německo konečně udělalo tečku za „kultem viny“, který se váže k odpovědnosti za nacistické zločiny.

Podobnými slovními výpady se třeba oháněl lídr AfD v Durynsku Björn Höcke, jenž patří k nejviditelnějším tvářím strany. V roce 2017 označil memoriál obětem holocaustu v Berlíně za „památník hanby“ a dodal, že Německo by se nemělo omlouvat za svou minulost. Höcke nyní stojí před soudem za své dřívější výroky. Na jednom z předvolebních mítinků použil slogan útočných oddílů SA „Alles für Deutschland“, tedy „Vše pro Německo“.

O pořádný humbuk se pak v roce 2018 postaral pro změnu tehdejší spolupředseda AfD Alexander Gauland, když označil nacistickou éru za pouhou „trochu ptačího trusu“ ve více než tisíciletých úžasných německých dějinách. „Tím relativizoval holocaust. Jak to potom může vnímat veřejnost, když vlivní členové parlamentu takto mluví? Je velmi pravděpodobné, že to přispívá k antisemitismu,“ komentuje tyto výroky Höhne.

Importovaný antisemitismus?

Extrémních výpadů AfD se všímá také Spolkový úřad pro ochranu ústavy, tedy německá civilní kontrarozvědka. Ta už předloni v březnu označila AfD za „podezřelou z pravicového extremismu“.

Příznivci krajní pravice ovšem nejsou zdaleka jedinou skupinou, jež má na svědomí antisemitské projevy. Směle jí můžou konkurovat lidé z řad přistěhovaleckých komunit z Blízkého východu, kteří mnohdy sdílejí nenávist ke státu Izrael.

To, zda za antisemitskými činy stojí spíše původní obyvatelé, nebo naopak ti s migrační minulostí, statistiky příliš nezohledňují, alespoň ne v Německu. Určitým vodítkem ale může být počet spáchaných útoků, který se téměř vždy výrazně navýší ve chvíli, kdy se vyhrotí situace mezi Izraelem a Palestinci, jako například v letech 2014, 2017 a 2021.

Ve prospěch Němců s přistěhovaleckým backgroundem pak příliš nevypovídají ani průzkumy mezi samotnými oběťmi výpadů z roku 2016, podle nichž byl minimálně ve 40 % případů pachatelem někdo s radikálně islámským pohledem.

Naopak „pouze“ pětina napadených označila za agresora příznivce krajní pravice. V podobném duchu se vyjádřil letos v červnu pro The Times of Israel i předseda Evropského židovského kongresu Ariel Muzicant, podle něhož minimálně 50 % fyzických útoků na Židy v západní Evropě spáchají lidé z muslimského prostředí.

Čtěte také: „Protipožární zeď“ proti AfD se drolí. Krajní pravice v Německu nebývale posiluje

Nynější eskalace konfliktu mezi Hamásem a Izraelem, která vygradovala v největší antižidovskou vlnu za posledních 80 let, to soudě dle vzrůstajících útoků ostatně jen dokládá. Může otevřít dveře nejen antiizraelským náladám, ale ještě silnějším projevům antisemitismu opřeným o dezinformace a konspirační teorie.

Z takové společenské atmosféry může AfD jenom vytěžit. „Populismu se daří na základě určitých představ o ,svém nepříteli‘, a k tomu patří také víra ve světové židovské spiknutí. To jsme přitom mohli vidět na demonstracích během koronavirové pandemie,“ vysvětluje Zick.

V každodenním životě Židů ve Francii zavládla atmosféra strachu. O to víc, že byť policie pracuje dobře, justice neodsuzuje viníky dostatečně přísně.

Právě pandemie tak sehrála v rozmachu antisemitismu klíčovou roli, a to nejen v Německu, ale i v dalších evropských zemích. Podle některých konspiračních narativů například miliardář židovského původu George Soros nebo Rothschildové stojí za šířením viru, podle dalších zase chtěli využít vakcíny k prosazování svého vlivu.

Někteří účastníci protestů namířených proti očkování pak nosili žluté hvězdy doplněné o slova „neočkovaní“. Dokonce Felix Klein, zmocněnec německé vlády pro antisemitismus, označil pandemii za „urychlovač antisemitismu“ v zemi.

Napětí a nenávist ve Francii

Německo ovšem zdaleka nepředstavuje jedinou zemi v Evropě, kde se nyní Židé bojí. O mnoho lépe na tom není ani sousední Francie. Ta se mimochodem donedávna pyšnila tím, že tu vedle sebe v relativní tichosti koexistuje největší muslimská a židovská komunita v Evropě.

I když právě Paříží prošel v neděli velký průvod proti antisemitismu čítající zhruba 180 tisíc demonstrantů, pohled na množství protižidovských útoků za poslední měsíc moc optimismu nepřidá. I tady se objevily ve velkém Davidovy hvězdy, modré, tedy podobné těm na vlajce Izraele. Ve 14. pařížském obvodě jich bylo na konci října na různých místech spatřeno přes 60 – některé jsou na bankách, jiné na činžácích.

Des étoiles de David ont été taguées sur les murs de plusieurs bâtiments du 14e arrondissement de Paris. Une enquête a été ouverte pour dégradation de bien d'autrui aggravée par la circonstance qu'elle a été commise en raison de l'origine, la race, l'ethnie ou la religion. pic.twitter.com/K03qXZRLDd

— Le Figaro (@Le_Figaro) October 31, 2023

„Připomíná to metody používané ve 30. letech a během druhé světové války, jež vedly k vyhlazení milionů Židů,“ komentovala incident tamní starostka Carine Petit. Další hvězdy se objevily na několika jiných místech na pařížském předměstí.

V Lyonu zase policie vyšetřuje útok na mladou ženu židovského původu, kterou někdo doma pobodal. V Besançonu na východě země pak lidi zaskočily antisemitské graffiti. Francouzské úřady také musely posílit dohled u židovských škol a u synagog. Antisemitské výhružky dostává i předsedkyně Národního shromáždění Yaël Braun-Pivet, která je židovského původu.

„Dostávám je od chvíle, co jsem byla zvolena. Nyní jich ale přibývá,“ potvrdila nedávno politička, která je pod policejní ochranou.

Čtěte také: „Proč se nás pořád ptáte na Hamás?“ V Praze protestovaly stovky lidí proti bombardování Gazy

„Co se týká každodenního života Židů, tak zavládla atmosféra strachu. Tu ještě umocňuje skutečnost, že i když policie pracuje dobře, justice neodsuzuje viníky dostatečně přísně,“ popisuje pro Voxpot dění ve Francii Jean-Yves Camus, odborník na extremismus z Observatoře pro radikální politiku při Nadaci Jeana Jaurèse.

Někteří Židé ve Francii tak kvůli obavám o svou bezpečnost přestali nosit jarmulky, jiní se zase vyhýbají některým pařížským čtvrtím. V zemi přitom žije podle odhadů 500 tisíc lidí židovského původu. Je to tak po Izraeli a USA třetí největší židovská komunita na světě.

V nedávné minulosti se přitom Židé ve Francii již několikrát stali cílem teroristů. Například v roce 2015 útočníci napadli košer hypermarket a zabili čtyři lidi. O tři roky dříve radikál Mohammed Merah zastřelil v židovské škole učitele a tři děti.

„Francie se nyní potýká s nárůstem antisemitských činů, od 7. října jich je už přes tisíc. To je nejhorší číslo od začátku druhé intifády,“ vysvětluje Camus. Připomíná také, že v tomto ohledu byl dosud nejhorší rok 2004, kdy policie zaznamenala na 954 antisemitských činů.

Policie nyní zjišťuje, zda za Davidovými hvězdami na francouzských budovách nestojí ruská destabilizační operace.

Šéf pařížské policie Laurent Nunez potvrdil, že jen v hlavním městě od 7. října napočítali vyšetřovatelé na 260 takových případů a zadrželi celkem 90 lidí. Podle něj neexistuje žádný jednotný profil pachatelů. Spektrum je široké – od „mladých, kteří říkají velmi vážné věci“ po lidi, jež zastávají propalestinské postoje a zašli příliš daleko.

„Důvodem je také propalestinský antisemitismus, který se tváří jako ,antisionistický‘, ale ve skutečnosti vykresluje Židy a Izrael jako nové nacisty. Heslo radikálních antisionistů volá po vytvoření palestinského státu od ,od řeky po moře‘, což podle mého názoru znamená, že stát Izrael musí zmizet,“ vysvětluje Camus a dodává, že tyto postoje zastává především ta část muslimské komunity, kterou přitahuje islamismus, a také někteří stoupenci krajní levice.

Čtěte také: Léta pomáhali Palestincům. Nyní je Hamás drží jako rukojmí

Ve Francii žije vůbec největší muslimská menšina v západní Evropě. Podle odhadů čítá přes pět milionů lidí. U nich často rezonují především brutální obrázky z Gazy, které akcentují utrpení tamních obyvatel. A to vyvolává hněv mnohých muslimů. Dění na Blízkém východě se tak stejně jako v Německu přelévá i do Francie.

Ve zprávě francouzského Senátu z roku 2020 se také píše, že zhruba dvě procenta muslimů v zemi přijala radikální ideologii, nebo se tak chovají. Aktuálně tamní policie sleduje kvůli těmto projevům a vůbec hrozbě terorismu přes 20 tisíc lidí.

Stopy vedou do Moskvy?

Francie také prověřuje další motivy antisemitských činů. Co se týká kreseb Davidových hvězd, tamní vyšetřovatelé přišli na jinou stopu. „Policie zjišťuje, zda za tím nestojí ruská destabilizační operace s cílem vytvořit atmosféru antisemitismu. Aby lidé věřili, že vládě se nedaří dostat situaci pod kontrolu,“ doplňuje Camus.

Francouzské bezpečnostní orgány již mezitím zatkly moldavský pár, který vypověděl, že to udělal za úplatu na žádost nejmenovaného cizince. Tamní média ho identifikovala jako Anatolije Priženka, proruského byznysmena z Moldávie.

Pár ve Francii pobýval nelegálně, a proto mu nyní hrozí vyhoštění zpět do Moldávie. Policie v jejich telefonech zajistila konverzaci v ruštině, což nyní použije jako důkaz.

Čtěte také: Ruská „pátá kolona“ v Německu šlape jako dobře promazaný stroj

Kromě toho Francouzi pátrají po další dvojici pachatelů, kterou zachytily bezpečnostní kamery, jak kreslí Davidovy hvězdy na domy na pařížském předměstí. Hledané osoby, jejichž identitu francouzští vyšetřovatelé nijak neupřesnili, den po svém činu utekly ze země. „Na základě jejich telefonické konverzace se můžeme domnívat, že oba dva páry byly ve spojení se stejnou osobou,“ uvedla pařížská prokuratura.

Francouzské ministerstvo vnitra dodalo, že na prvotním rozšíření fotek zdí s nasprejovanými Davidovými hvězdami a jejich šíření v digitálním světě se podílel ruský dezinformační web Recent Reliable News (RRN/Doppelgänger).

Agentura VIGINUM, kterou Francie zřídila k boji proti zahraničním dezinformacím v online prostoru, odhalila síť více než tisíce botů na platformě X, které mají na svědomí přes 2500 postů spojených s tímto incidentem.

Ať už přicházejí výpady proti Židům z řad radikálního propalestinského antisionismu, islamismu, či krajní pravice a levice, jedno je jasné: tyto projevy dlouhodobě sílí. A etnikum žijící na starém kontinentě odpradávna opět ztrácí bezpečnou půdu pod nohama.