Dění v Gaze, která je pod útokem Izraele, se mění prakticky každou hodinou. V médiích rezonují zprávy o bojích v nemocnici al-Šífa, část světové veřejnosti zase čím dál silněji volá po příměří. Co se děje v Pásmu Gazy? Přečtěte si Explained.
Text z 16. listopadu byl aktualizován v pondělí 20. listopadu.
Eskalace ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a Palestinou, která propukla po brutálním masakru Hamásu na začátku října, trvá už bezmála šest týdnů. Nejčerstvější zprávou je tvrzení izraelské armády, že při náletech v Gaze zasáhla dům vůdce politické větve Hamásu Ismaila Haniyeha, který sám už roky žije v Kataru. Víc o dění v Pásmu Gazy se dozvíte v textu.
Když to na úvod shrneme: jak v tuto chvíli vypadá situace v Gaze?
Izraelská armáda (IDF) pokračuje ve své vojenské operaci v severní části Pásma Gazy. Nejsledovanější jsou v tuto chvíli boje kolem a uvnitř nemocnice al-Šífa ležící nedaleko pobřeží ve městě Gaza. Podle WHO v oblasti nefunguje 22 z celkových 36 nemocnic – v severní části Pásma je v provozu jen jedna.
Čtěte také: „Dětem naplním láhev vodou a řeknu, ať s ní zkusí vystačit.“ Gaza je o hladu a bez elektřiny
V Gaze se i nadále zhoršuje humanitární situace. A to jak na severu sužovaném boji, tak i na jihu. Právě do jižní části Pásma se uchýlili i lidé ze severu Gazy, oblast je tedy přelidněná a trpí nedostatkem vody, jídla i paliva. Podle Al Jazeery svůj domov opustilo od začátku eskalace konfliktu více než 2,3 milionu osob, což jsou víc než dvě třetiny obyvatel Gazy. Jen za poslední zhruba týden a půl jich na jih uteklo přes 200 tisíc.
Hlavní společnosti, které provozují v Gaze telekomunikační služby, ve čtvrtek společně informovaly, že jejich infrastruktura úplně přestala fungovat.
Na jihu se nebojuje?
Izrael bombarduje i oblasti na jihu Gazy – jen v sobotu byl například pod útokem komplex bytových domů v Hamad City v Khan Younis. Při útoku zemřelo podle informací The Guardian 26 lidí. Právě do této části Pásma se přitom uchylují lidé ze severu, kteří prchají před boji.
Minulý týden shodilo izraelské letectvo během středeční noci letáky s výzvou k evakuaci na čtyři města ve východní části oblasti Khan Younis na jihu Gazy. „S ohledem na vaši bezpečnost se musíte okamžitě evakuovat z místa svého bydliště a vydat se do známých úkrytů. Kdokoli, kdo se pohybuje v blízkosti teroristů nebo jejich zařízení, riskuje svůj život – cílem bude každý dům, který teroristé používají,“ je napsáno na listech. S podobnou „letákovou“ výzvou přišel Izrael už před cca dvěma týdny – následovalo ostřelování tanky a pozemní útok.
Jaká je situace vysídlených?
Svoje domovy muselo doposud opustit zhruba 1,6 z 2,2 milionů lidí žijících v Gaze. Světový potravinový program OSN v pátek vydal prohlášení, podle nějž se Gaza nachází „na hraně hladovění“. Izraelská armáda útočí po zemi zatím ve dvou nejsevernějších guvernorátech (Gaza North a Gaza City). Tamní populace se má na pokyn IDF přesouvat pěšky směrem na jih přes největší gazánskou dálnici, která vede středem pásma od severu k jihu – pohyb po ní je umožněn na pár hodin denně.
Pole IDF po dálnici pochodují desítky tisíc lidí včetně rodin s dětmi a raněnými. Podle výpovědí uprchlíků pro americkou NBC, která měla přístup do Gaza City minulý týden, se podél cesty hromadí mrtvá těla včetně dětských. Podle dalších výpovědí se na klíčovém přechodu do „bezpečné“ části Gazy tvoří dlouhé fronty. V jedné takové uvízl podle vyjádření organizace také konvoj Lékařů bez hranic, jež měl evakuovat palestinské pracovníky a jejich rodiny. Po zaslechnutí palby se automobily začaly vracet na pozemky humanitární organizace, ale po cestě na po nich začaly pálit izraelské jednotky, které tak usmrtily jednoho rodinného příslušníka a dalšího zranily. IDF se k incidentu zatím nevyjádřila.
Mapa Gazy z webu Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN k 19. listopad
Kolik hlásí Gaza obětí?
Podle dostupných informací má útok Izraele v Gaze i více než 13 tisíc obětí. Izrael sice takový počet mrtvých zpochybňuje, světové organizace jako Světová zdravotnická organizace (WHO) nebo Organizace spojených národů podle BBC uvedly, že není důvod těmto číslům nevěřit.
Není jasné, jakou část z celkového počtu obětí představují ozbrojenci Hamásu, nicméně OSN na začátku listopadu uvedla, že jde z většiny o ženy a děti včetně novorozenců. WHO a OSN s ohledem na dostupná čísla odhadly, že ženy a děti představují 67 procent obětí v Gaze.
Jak se vyvíjí situace v nemocnici al-Šífa?
Do ostře sledovaného zdravotnického zařízení pronikla minulou středu izraelská armáda. Nemocnice poskytovala přístřešek zhruba dvou a půl tisícům lidí, kromě pacientů a pacientek šlo také o zdravotnický personál a vysídlené osoby. Část z nich byla podle přítomných lékařů „evakuována pod hrozbou střelby“. V neděli se k nim připojilo i 31 předčasně narozených nemluvňat, kterým v nemocnici hrozila smrt kvůli nedostatku zdravotnického materiálu.
Během stejného dne zveřejnila svojí výpověď také delegace WHO, která nemocnici navštívila na během soboty. Situaci v ní popsala jako „zoufalou“, budovu označila za „zónu smrti“. Vykazuje prý známky bombardování i střelby, u vchodu se má nacházet masový hrob s více než 80 mrtvými. V objektu navíc k sobotnímu večeru zůstávaly téměř tři stovky pacientů. V médiích se již během minulého týdne objevily zprávy z WHO o tom, že nemocnice v tuto chvíli připomíná „skoro hřbitov“. V zařízení už tehdy nefungovala elektřina a neměla ani dostatek paliva, kterým by poháněla generátory.
Personál měl údajně dostat varování půl hodiny před začátkem operace, že se dovnitř chystá armáda. „Byli jsme požádáni, abychom se vyhýbali oknům a balkonům. Jsou tu slyšet obrněná vozidla, jsou velmi blízko vchodu do komplexu,“ řekl CNN ve středu místní lékař Khaled Abu Samra.
Pozornost se v nejbližších dnech nejspíš přesune k tzv. indonéské nemocnici (podle země odkud je financovaná). Ta je momentálně obklíčena izraelskými tanky, při jejichž odstřelování již zahynulo 12 lidí. V nemocnici přebývá celkově 700 lidí, jde také o poslední fungující nemocnici v severní části Gazy.
I am deeply disturbed by the horrible situation and dramatic loss of life in several hospitals in Gaza.
In the name of humanity, I call for an immediate humanitarian cease fire.
— António Guterres (@antonioguterres) November 14, 2023
Čím Izrael vysvětluje útok na zařízení typu nemocnice?
Izrael tvrdí, že pod nemocnicí al-Šífa vede komplex tunelů Hamásu. Jako důkaz toho, že jeho milice v budovách nemocnice operují, IDF nejprve označila zbraně údajně nalezené v zařízení, informoval list The Times of Israel. Následně, o víkendu, armáda pozvala skupinu novinářů k místu, které má být vstupem do jednoho z tunelů– na videonahrávce pořízené CNN je ale vidět jen jakási šachta, o níž Izrael tvrdí, že vede dál do 55 metrů dlouhého tunelu. Ten už ale novinářům na vlastní oči neukázal.
Co na to říká mezinárodní společenství?
„Jsem zděšen zprávami o vojenských útocích na nemocnici al-Šífa v Gaze,“ napsal humanitární šéf OSN Martin Griffiths na síť X s tím, že „nemocnice nejsou bitevní pole“. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk pak upozornil na to, že „civilisté v Gaze čelí intenzivnímu bombardování, jaké jsme v tomto století viděli jen zřídka“.
„Málokdy se ke mně dostane tak znepokojivé svědectví o katastrofální újmě, kterou utrpěli obyčejní lidé a která stále roste,“ dodal. Následně vyzval k příměří založeném na humanitárních a lidskoprávních základech.
“I am on the side of every civilian, Palestinian or Israeli, who is harmed, or who lives in fear.
Every one of them has exactly the same rights to live and thrive in peace and in freedom.”
— @UNHumanRights chief @volker_turk. https://t.co/SDNt07CjNO pic.twitter.com/9CDwRMy4gN
— United Nations (@UN) November 16, 2023
Rada bezpečnosti OSN navíc ve středu schválila rezoluci vyzývající k „naléhavým a prodlouženým humanitárním pauzám a vytvoření koridorů po celém Pásmu Gazy“. A to po čtyřech neúspěšných pokusech reagovat na konflikt. Z patnácti členských států hlasovalo dvanáct pro, Spojené státy, Velká Británie a Rusko se zdržely.
Do finální podoby rezoluce se, oproti těm předchozím, nedostal požadavek na „okamžité a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích zadržovaných Hamásem a dalšími skupinami“. Stejně tak dokument neobsahuje slovo „příměří“.
Americký prezident Joe Biden výzvu k příměří v Gaze neplánuje. Ve čtvrtek argumentoval tím, že Hamás pro Izrael stále představuje hrozbu a izraelské síly se snaží vyhnout civilním ztrátám. Nechal se také slyšet, že se IDF odklonila od nerozlišujícího (což sám uznal) bombardování ze vzduchu – nyní prý jde o cílené operace. Podle průzkumu Reuters/Ipsos 68 procent americké veřejnosti souhlasí s tím, aby Izrael vyhlásil příměří a pokusil se vyjednávat.
Jak Izrael reaguje na volání po příměří?
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu výzvy k příměří dosud odmítal. V sobotu například prohlásil: „Válka proti Hamásu pokračuje v plné síle, a to s jediným cílem: vyhrát. Jiná možnost než vítězství neexistuje“.
Je tedy nějaká šance, že dojde mezi Izraelem a Hamásem k příměří nebo pauze v bojích?
Marně nevypadá snaha Kataru vyjednat dohodu o propuštění rukojmích Hamásu za tři až pět dní trvající klid zbraní. Při zastavení bojů by do Gazy byla vpuštěna humanitární pomoc, Hamás by na oplátku nechal jít zatím nejasný počet rukojmích (Reuters uvádí asi 50 osob) – především ženy a děti. Dohoda by obsahovala i propuštění určitého počtu palestinských žen a dětí držených v izraelských věznicích. Izrael údajně takovou možnost zvažuje, Hamás s podmínkami souhlasí.
