Očekávaný íránský útok přišel tento víkend. Většina raket a dronů byla zneškodněna a na tahu je nyní kabinet Benjamina Netanjahua. Blízký východ je na pokraji války a Voxpot přináší shrnutí nejdůležitějších informací.
Teherán při bezprecedentním přímém útoku vyslal na Izrael přes tři stovky dronů a raket. Stalo se to ze soboty na neděli – sestřelit se jich obráncům Izraele podařilo 99 procent z nich. Nyní se čeká na rozhodnutí, která by mohla region přiblížit otevřené válce.
Vybereme si od Íránu daň. A to ve chvíli a způsobem, které nám budou vyhovovat.
Telefony proto zvoní v mnoha kancelářích nejvýznamnějších lídrů, kteří mají na události vliv. Všichni se ale snaží situaci deeskalovat a Izrael od vojenské odpovědi odrazují. Spojené státy dokonce zemi varovaly, že k reakci na útok Íránu se nepřipojí. Voxpot přináší přehled nejrelevantnějších informací.
Vývoj jednání válečného kabinetu Izraele sledujeme a jeho výsledky aktualizujeme.
Jak vypadal útok Íránu?
Írán na Izrael zaútočil více než 300 raketami a drony, podle CNN jich bylo 350. Americké médium dále citovalo mluvčího izraelské armády, podle kterého se mimo jiné jednalo o 170 dronů a 120 balistických střel. Vystřeleny byly z Íránu, Iráku, Jemenu a Libanonu. IDF také uvedla, že – i s pomocí spojenců – sestřelila „99 procent hrozeb“.
Čtěte také: Írán se chystá zaútočit na Izrael. Hrozí světu další válka?
Sousední země dostaly od Teheránu upozornění na útok předem – se 72hodinovým předstihem. Co se jeho velikosti týče, podle bezpečnostního analytika The Guardian Dana Sabbagha byl zhruba třikrát rozsáhlejší než velké ruské raketové útoky na Ukrajinu. Podle odborníka by „představoval hrozbu pro jakýkoliv systém protivzdušné obrany“.
Má útok Íránu nějaké oběti?
Ne, podle dostupných informací při útoku nikdo nezemřel. Zranění utrpěla podle agentury AP jedna dívka na jihu Izraele. Jedna raketa dále zasáhla izraelskou vojenskou základnu, kde napáchala lehké škody.
Jaké státy Izraeli pomáhaly drony a rakety sestřelit?
Izraeli s obranou pomáhaly i další státy. Americké válečné lodě sestřelily nejméně tři balistické rakety a představitelé armády Spojených států pro CNN uvedli, že zneškodnily také přibližně 70 útočných dronů.
Válečné lodě byly přesně za tímto účelem vhodně rozmístěné už před útokem, protože Washington se ho po izraelském zásahu íránského konzulátu obával. Stejně tak byly v pohotovosti Velká Británie a Francie.
Spolu s izraelským systémem protiraketové obrany Arrow se tak spojenci stali významnou pomocí při obraně území Izraele. Zástupce IDF pro web Politico chválil včasný systém varování USA a Francie, který poskytl bojovým letounům dostatek času na obranu. Na tom spolupracovali také s Velkou Británií.
Spojené státy, Německo i Francie izraelské vedení vyzvaly k tomu, aby situaci již dále neeskalovalo.
Britský premiér Rishi Sunak v neděli potvrdil, že do regionu byli v pátek přemístěni piloti navíc. Jejich zásahy blíže nespecifikoval, ale řekl, že sestřelili „mnoho“ íránských dronů.
Útok také odhalil spolupráci Izraele s Jordánskem. To dalo letectvu IDF plnou operační svobodu nad svým územím. Do akce šli i jordánští piloti. O jejich aktivitě ale není příliš informací. „Jordánské akce jsou výsledkem výjimečných okolností,“ obhajoval to před domácím publikem mluvčí vlády Muhannad Mubaydeen.
Co íránskému útoku předcházelo?
Napětí mezi židovským státem a Teheránem se vyostřilo 1. dubna, kdy Izrael zaútočil na íránský konzulát v Damašku. Při něm zemřelo 13 lidí včetně dvou generálů a několika důstojníků. Teherán následně okamžitě vydal prohlášení, že si vyhrazuje právo na to podniknout „reakci“.
Dva dny před odvetným útokem dal Írán skrze své diplomatické kanály najevo, že chce provést úder jen v omezeném rozsahu. A to s tím, že nestojí o větší eskalaci v regionu a především o případné zapojení Spojených států.
Jak na útok reagoval Izrael?
„Írán včera zaútočil na Izrael a narazil na sílu izraelského bezpečnostního systému. Írán je globální problém. Představuje regionální problém a je nebezpečím i pro Izrael,“ řekl Benny Gantz, člen válečného kabinetu a bývalý izraelský premiér.
„Tváří v tvář íránské hrozbě vytvoříme regionální koalici a vybereme si od Íránu daň. A to ve chvíli a způsobem, které nám budou vyhovovat,“ nechal se dále slyšet Gantz.
Čtěte také: Izrael zabil humanitární pracovníky, zničil nemocnici a zakazuje média
K útoku se v neděli vyjádřil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Nastavil jsem jasná pravidla. Kdokoliv na nás zaútočí, my zaútočíme na ně. Budeme se bránit před každou hrozbou, a učiníme tak s odhodláním a klidem,“ řekl v televizním projevu vysílaném v době útoku.
Jak se o něm vyjadřuje Írán?
Odpor k vojenské akci v Íránu nenajdeme. Armáda je jednou z oblastí, která se v zemi nekritizuje. Po útoku Islámských revolučních gard proto chyběly hlasy opozice a šířila se pouze prohlášení generálů.
Nejčastější tak byla prohlášení, že íránský „režim trestá agresora“. Každý, kdo mluví o stabilitě a míru v regionu, je označen za „zrádce“.
Írán varuje Izrael před jakoukoli další eskalací a tvrdí, že útok „dosáhl všech svých cílů“. „Pokud sionistický režim nebo jeho příznivci učiní lehkovážné rozhodnutí, pocítí rozhodnou a mnohem silnější odpověď,“ řekl v neděli íránský prezident Ebrahim Raísí.
Hrozí další eskalace?
Írán po skončení své odvetné reakce prohlásil, že záležitost považuje za uzavřenou. Nyní se očekává, zda ve spirále útoků bude nadále pokračovat Izrael, či nikoliv. Ještě před íránským úderem totiž avizoval, že na jakýkoliv útok bude reagovat.
Spojené státy, Německo i Francie izraelské vedení vyzvaly k tomu, aby situaci již dále neeskalovalo. Premiér Netanjahu každopádně v pondělí svolal válečný kabinet. Ten tvoří vedle předsedy vlády dále třeba ministr obrany, náčelník generálního štábu a další pozorovatelé. Kabinet by měl znovu projednat případnou reakci na íránský úder.
