Na jižní polokouli je opět horko. Vody tentokrát zčeřil čerstvě zvolený argentinský prezident Javier Milei, když v pondělí promluvil o „právu“ své země na Falklandy. O jaké ostrovy se jedná a schyluje se k další rozbušce?
„Argentina má nad Falklandami svrchovanost, o které nelze vyjednávat!“ šokoval všechny ve svém pondělním projevu budoucí prezident Argentiny Javier Milei. Nejednalo se přitom o jeho první kontroverzní výrok v souvislosti se souostrovím náležícím oficiálně Velké Británii.
Čtěte také: Bůh s tebou, má Argentino. Země sužovaná hospodářskými problémy se řítí do další krize
Už během předvolební kampaně z něho padaly věty v podobném duchu. Má se tedy svět pomalu připravovat na další konflikt? A co je vůbec na malých ostrovech nacházejících se zhruba 480 kilometrů jižně od pobřeží Argentiny tak atraktivního? Odpovědi naleznete v následujícím shrnutí:
Kdo má na souostroví historický nárok?
Argentina si ostrovy nárokuje už od získání své nezávislosti v 19. století. Za poslední dvě století však Falklandům vládla jen 13 let. Nehostinné území v jižním Atlantiku si už v roce 1833 přivlastnili Britové a od té doby je nepustili. Jihoamerická země od té doby protestuje proti britskému režimu na ostrově, který označuje za okupaci.
Pro souostroví se ujaly dva názvy. Zatímco angličtina je označuje jako Falklandy, španělština užívá Islas Malvinas neboli Malvíny.
Kdo a kdy o Falklandy válčil?
Válka mezi Argentinou a Velkou Británií o Falklandy v roce 1982 byla nejvyhrocenějším momentem britsko-argentinského sporu o souostroví. Trvala 74 dní od dubna do června 1982. Zvláštností války je to, že nebyla ani jednou stranou oficiálně vyhlášená. Argentina to vnímala jako znovuobsazení svého území a Velká Británie jako obranu své suverenity.
Během bojů zemřelo přes 900 vojáků, většina z nich na argentinské straně. Tragickým symbolem války se stalo potopení argentinského křižníku Belgrano, na jehož palubě zahynulo 323 námořníků.
Válka skončila vítězstvím Velká Británie a hlavně britské premiérky Margaret Thatcher, jež během války za svůj rázný postup vůči Argentině získala velkou popularitu. Na druhé straně Atlantiku válka způsobila de facto konec vojenské junty generála Leopolda Galtieriho.
Otevřený konflikt způsobil rivalitu a došlo k přerušení diplomatických vztahů, které byly znovu navázány až v roce 1990.
Falklandské souostroví zvýrazněno červeně, nalevo se nachází Argentina / Foto: Wikipedia Commons
Je rivalita mezi Argentinou a Velkou Británií stále aktuální?
Neshody ohledně Falklandských ostrovů stále hyzdí vztahy mezi oběma zeměmi. Ještě v roce 2016 se přitom Londýn a Buenos Aires zavázaly k tomu, že v souvislosti s letitým problémem zlepší vzájemnou kooperaci. Ta už je však hudbou minulosti. Letos v březnu Argentina od dohody odstoupila a vyzvala Velkou Británii k novým jednáním o statutu souostroví.
Buenos Aires se rovněž podařilo vložit název Malvíny do textu deklarace summitu mezi Evropskou unií a blokem 33 států latinské Ameriky. Část pozorovatelů to vnímá jako posílení argentinského nároku na území.
Londýn proti použití názvu Malvíny místo Falklandy ihned protestoval. „Budeme pokračovat v obraně práva Falkland na sebeurčení,“ řekl britský premiér Rishi Sunak. Zároveň vyzval mezinárodní komunitu, aby respektovala demokratická práva Falkland.
Stávající argentinský prezident Alberto Fernández hovořil o závěrečné deklaraci summitu jako o skvělé zprávě pro řešení „otázky Malvín“. Britskou vládu nad souostrovím přirovnal ke „koloniálním praktikám“. Přidal se k němu také bývalý ministr zahraničí Argentiny Santiago Cafiero, který řekl, že „doufá v pokračování rozhovorů s EU o statutu Malvín“.
Britská vláda na pokusy Argentiny v rozhovorech pokračovat reagovala prohlášením, že „vláda v Buenos Aires může lobbovat u kohokoli chce, nezmění však fakt, že Falklandy jsou britským územím“.
Čím jsou ostrovy přitažlivé?
Hlavním lákadlem jsou nerostné suroviny. Pod oceánským dnem kolem Falkland se nacházejí ložiska ropy a zemního plynu. V oblasti by se mohlo nacházet až 60 miliard barelů ropy.
Oba státy se už několik desetiletí přou o těžební práva a průzkum oceánského dna. Důležitost ropy a zemního plynu v celém konfliktu podporují odtajněné dokumenty britské vlády ze druhé poloviny 20. století, které ukazují, že nerostné suroviny byly hlavním zdrojem sporu před i po válce o Falklandy.
Ke komu chtějí patřit místní lidé?
V roce 2013 proběhlo referendum o tom, kam chtějí obyvatelé souostroví patřit. Zúčastnilo se ho kolem 92 procent obyvatel. A téměř všichni, přesněji 1513 z 1517 hlasujících, se vyslovilo pro setrvání Falkland jako britského zámořského území.
Čtěte také: Vraždy a drogy ve jménu božím. V Latinské Americe nic neobvyklého
Co svými výroky Javier Milei způsobil?
Budoucí argentinský prezident hlásící se k libertarianismu Javier Milei během projevu v pondělí hovořil o tom, že by Argentina měla nad Falklandami vládnout.
Oproti jeho předchůdci lze však jeho postoj vnímat jako smířlivý. Milei se netají svou náklonností k bývalé britské premiérce Margaret Thatcher, kterou vnímá jako jednu ze „skvělých lídrů v historii lidstva“. V minulosti se nechal také slyšet, že souhlasí s jejím pohledem na ekonomiku.
Na adresu války z roku 1982 řekl „Byli jsme ve válce, kterou jsme prohráli. Nyní musíme vyvinout veškeré úsilí, abychom souostroví získali skrze diplomacii“. Poradkyně nového prezidenta Diana Mondino uvedla, že jednou z cest pro získání Falkland je případ Hongkongu a proces, jakým byl navrácen pod správu Číny v roce 1997. Zdůraznila ale důležitost respektovat vůli obyvatel souostroví.
Svými výroky oba pobouřili část argentinské veřejnosti, především veterány války, kteří by ocenili tvrdší linii vůči Velké Británii a historickému odkazu Thatcher a Mileie obvinili z banalizace konfliktu. On však odpověděl tím, že „odmítnutí velikosti Thatcher by bylo stejným bláznovstvím jako odepření geniálnosti francouzskému fotbalistovi Kylianu Mbappé, protože ve finále mistrovství světa proti Argentině třikrát skóroval“.
Hrozí zhoršení vztahů mezi Buenos Aires a Londýnem, či dokonce otevřený konflikt?
Obě strany jsou ochotny řešit spor mírovou cestou. Budoucí prezident Milei z prvotních prohlášení ukazuje vůli řešit neshody ohledně Falkland skrze diplomatické kanály, ale také neochotu status Falkland nechat být. Naopak Britové rozhodně nehodlají na současném statutu quo cokoliv měnit. Mají k tomu ostatně podporu obyvatel, kteří se drtivě vyslovili pro setrvání pod britskou vlajkou.
Argentina i Velká Británie však podle svých kroků v posledních letech nevylučují možné silové řešení sporu. V roce 2015 tehdejší britský ministr obrany Michael Fallon hovořil o tom, že Argentina stále představuje „reálnou hrozbu“ pro britskou vládu nad Falklandami. Vláda proto před osmi lety rozhodla, že do roku 2025 investuje 180 milionů liber do zvýšení ochrany ostrovů. Argentina v posledních letech také vyvíjela snahy vylepšit bojeschopnost své armády. Před několika lety na tom začala spolupracovat s Ruskem, které jihoamerické zemi nabídlo bombardéry výměnou za hovězí maso.
Rusko v době uzavření dohody o vojenské spolupráci v roce 2015 vnímalo paralelu s obsazením Krymu o rok dříve. Ten Moskva vnímala jako své svrchované území, i když oficiálně patřil Ukrajině. „Londýne pozor! Krym měl daleko větší důvod stát se součástí Ruska, než mají Falklandy ve spojitosti s Argentinou,“ řekl Alexej Puškov, šéf ruské parlamentní komise pro zahraniční záležitosti. Dalšími potenciálními kandidáty na vojenskou spolupráci byli Izrael a Čína.
