Konzervativní vládě PiS se odpočítávají poslední dny u moci. V pondělí 11. prosince totiž nezíská důvěru, a na její místo tak po osmi letech nastoupí proevropsky naladěná středopravicová trojkoalice v čele s Donaldem Tuskem. Odpovědi na hlavní otázky přinášíme v následujícím Explained.
„Mám rád divadlo, ne vždy se mi ale líbí program,“ nešetřil slovy kritiky předseda polského Sejmu Szymon Holownia těsně poté, co na konci listopadu kabinet premiéra Mateusze Morawieckého složil přísahu. Přisadili si i další politici, kteří přirovnali dobu trvání nové vlády PiS k životu myši domácí. A nebyli daleko od pravdy.
Už při slavnostním jmenování bylo jasné, že konzervativci déle jak 14 dní u moci nevydrží. K získání důvěry v parlamentu jim totiž schází celých 37 mandátů. Ani takto jasný výhled však nezabránil prezidentu Andrzeji Dudovi, jenž sám vzešel z řad konzervativní strany Právo a spravedlnost, pověřit sestavením vlády právě Morawieckého. A to i přesto, že je jeho kabinet odsouzen k neúspěchu, ne-li rovnou k ponížení.
Navzdory beznadějné situaci ovšem konzervativci v čele s premiérem a předsedou PiS Jaroslawem Kaczynským poslední dva týdny nelenili a snažili se ke spolupráci ukořistit kde koho. Po osmi letech vládnutí se otěže moci zkrátka nepředávají lehce, zvláště pak úhlavnímu nepříteli. Podle serveru Deutsche Welle oslovili konzervativci všechny subjekty, které přelezly přes práh parlamentu, vyjma nejsilnějšího konkurenta – Občanské koalice. Marně. Od všech si vyslechli jasné NE.
Vybrat pro jmenování nové vlády 13. prosinec považuje proto řada tamních komentátorů za Dudův naschvál a snahu nástup Tuskovi ke kormidlu moci co nejvíce znepříjemnit.
Nestane-li se zázrak, čeká konzervativce při pondělním hlasování v Sejmu to, čeho se nejvíc obávají: vyslovení nedůvěry a odchod do opozičních lavic. Jaké otřesy můžeme v následujících týdnech očekávat na polské politické scéně a kdo středoevropského lídra v dalších čtyřech letech povede? Přinášíme přehled ve formě otázek a odpovědí.
Kdy se bude hlasovat o nové vládě?
S pravděpodobností hraničící s jistotou Morawieckého kabinet v pondělí 11. prosince důvěru parlamentu nezíská. Oproti liberální opozici disponuje pouhými 194 mandáty, což mu jednoduše nestačí. Na řadu tak podle ústavy přichází parlament, který zvolí kvalifikovanou většinou nového premiéra a ministry. Podle portálu TVN 24 by se tak nakonec mělo stát až v úterý 12. prosince.
Napínavé hlasování to ovšem příliš nebude. Donaldem Tuskem vedená liberální trojkoalice se totiž může pochlubit pohodlnou většinou 248 mandátů. Zvolení tak má v kapse. Iniciativu následně převezme polský prezident Duda, kterému ústava ukládá povinnost nový kabinet jmenovat.
Může prezident odmítnout rozhodnutí parlamentu?
Po formální stránce musí Duda volbu parlamentu akceptovat. Jestliže by se jej rozhodl raději ignorovat, mohl by skončit před soudem za porušení ústavních předpisů. Toho soudě dle svých výroků dosáhnout rozhodně nechce. Sám prezident i jeho kancelář v minulých dnech prohlásili, že dodrží všechny ústavní lhůty a povinnosti. Tuskova vláda by tak mohla složit přísahu ve středu 13. prosince.
To však nebrání Dudovi v tom, aby veřejně dával najevo svou nevoli, že do premiérského křesla usedne zrovna předseda centristické Občanské platformy. Nástup Tuska do premiérského úřadu co nejvíce oddaloval a komplikoval. Jinak by stěží pověřil sestavením vlády Morawieckého.
Je zvolení data 13. prosince jen náhodné?
Polská média se většinově shodují na tom, že ke jmenování nového kabinetu dojde právě ve středu 13. prosince, tedy v den, na který zrovna země na Visle ráda nevzpomíná. V noci na 13. prosince 1981 byl totiž tehdejší komunistickou mocí zaveden v důsledku sílící opoziční organizace Solidarita válečný stav.
Tento den se tak do polských dějin zapsal s jednoznačně negativní konotací. Vybrat pro jmenování nové vlády zrovna toto datum považuje proto řada tamních komentátorů za Dudův naschvál a snahu Tuskovi nástup ke kormidlu moci co nejvíce znepříjemnit.
Budoucí premiér ale nijak nesmutní a hned se vytasil s pozitivní konotací, jež je s 13. prosincem rovněž spojená: „V tento den slavíme svátek svaté Lucie, která symbolizuje světlo v hloubi temné zimy“.
Jak bude vypadat nová vláda?
Vládní koalici utvoří tři proevropské subjekty: centristická Občanská koalice, liberální Třetí cesta a Levice. Velké překvapení a šok však tamní veřejnost nečeká. Pro jména některých ministrů totiž platí známé pořekadlo: „dobří holubi se vracejí“.
Nejzářnějším příkladem je letitý exministr zahraničí a někdejší star středoevropské politiky Radoslaw Sikorsky. Právě on by měl nyní po devítileté pauze znovu usednout do čela jemu dobře známého rezortu diplomacie. V něm se ostatně dovedl podle mnoha odborníků pohybovat s obdivuhodnou lehkostí i noblesou.
Čtěte také: Sociální stát, interrupce i sebevědomá mládež. Co přineslo a možná rozloží novou polskou vládu?
Na mezinárodní scéně se ovšem těšil větší popularitě než na té domovské. Politický vaz mu nakonec zlomily úniky odposlechů, na nichž se vyjadřoval dost nevybíravě na adresu britského premiéra. Zda Sikorsky za hranicemi opět zopakuje své hvězdné angažmá, se teprve ukáže. Jeho nástup by ale mohl – soudě dle jeho politických kroků v minulosti – výrazně oteplit vztahy Varšavy a Berlína, které v posledních letech získaly pořádné trhliny.
Sikorski však není zdaleka jedinou známou tváří, na které Tusk sází. Do vlády se rovněž vrací třeba exministr vnitra Bartłomiej Sienkiewicz, který tentokrát má vést ministerstvo kultury.
Z odchodu do opozičních lavic konzervativci nadšení nejsou, trojkoalice totiž už dříve avizovala, že si na mnohé kroky PiS podrobněji posvítí a zřídí dokonce vyšetřovací výbory.
Vedle ostřílených veteránů kabinet slibuje též čerstvou krev. Na dosud zkostnatělé ministerstvo školství vedené silně konzervativním Przemyslem Czarnekem má přijít feministka Barbara Nowacka, jež dlouhodobě kritizuje vliv katolické církve na polskou politiku a podporuje liberalizaci umělých potratů.
Kam budou směřovat první kroky Tuskovy vlády?
Od roku 2015 si stihl kabinet PiS personálně podmanit veřejnoprávní média, justici či policii. Tuska a jeho tým tak čeká v příštích letech zřejmě práce jako na kostele. Na velká váhání ovšem nebude mít nový premiér prostor. Varšavě zbývá do konce letoška už jen pár týdnů na to, aby dojednala vyčerpání některých evropských fondů, které Brusel pozastavil v době vlády předchozího kabinetu PiS.
Času tedy není nazbyt a jde o hodně. Jak připomíná agentura Bloomberg, Polsko bude moci bez podmínek využít předem dohodnutou částku ve výši zhruba 550 milionů EUR. K penězům by se země mohla dostat už několik dní po nástupu Donalda Tuska do funkce.
Evropská komise podle agentury Bloomberg rovněž plánuje v příštích týdnech s novou polskou vládou podepsat návrh na využití části podpory ve výši zhruba 2,8 miliardy EUR. Jedná se o peníze, které mají pomoci členským zemím dosáhnout nezávislosti na ruských energetických zdrojích.
Měla by se odcházející PiS třást strachy před nastupujícím vládou?
Z odchodu do opozičních lavic konzervativci rozhodně neskáčou radostí. Trojkoalice už dříve avizovala, že si na mnohé kroky PiS podrobněji posvítí. Začít chce zřízením rovnou tří parlamentních vyšetřovacích komisí. Ty se mají hlouběji zabývat takzvanými obálkovými prezidentskými volbami, jež se uskutečnily v roce 2020 v době pandemie, dlouhodobým odposloucháváním opozice nebo nedávným vízovým skandálem.
Při něm vyšlo najevo, že se statisíce zahraničních pracovníků mohly do země dostat zjednodušeným řízením. Za vším mělo přitom stát konzulární oddělení ministerstva zahraničí, které údajně vyvíjelo tlak na jednotlivé ambasády, aby navyšovaly počty vydaných víz. Rozpletení jedné z největších kauz posledních let by mohlo kromě trestů pro zapojené aktéry skončit i značně pošramocenou pověstí PiS.
Čtěte také: Místo tradičních pierogů pálivé kari. V Polsku nalézá domov stále více cizinců
Ukáže-li se, že strana, jež si po léta zajišťovala hlasy antiimigrační rétorikou, ve skutečnosti mohla přílivem statisíců pracovníků z jižní Asie ohrozit bezpečnost země, zamíří patrně preference konzervativců rychle dolů.
Na stole však leží nápadů ještě víc, třeba návrh na vytvoření komise pro obilní kauzu či na prozkoumání zadávání státních zakázek během pandemie. V průběhu následujících měsíců přijde podle slov analytika Michala Lebdušky pro Voxpot řada na personální čistky ať už v řadách policie, justice či státních podnicích.
Zajímavý osud zřejmě čeká i veřejnoprávní média, která konzervativci stihli plně opanovat a udělat si z nich svou stranickou „hlásnou troubu“. Místo výměny vedení se podle Lebdušky dokonce spekuluje o tom, že by veřejnoprávní televizi trojkoalice vybudovala nanovo.
Co se dá čekat od tandemu Duda–Tusk?
Na jedné straně proevropský premiér Tusk, na té druhé konzervativně založený prezident Duda spřízněný s PiS. Má se Polsko připravit na konstruktivní spolupráci, nebo spíše pomyslné podkopávání nohou? Pravděpodobnější je zatím to druhé.
Je o tom alespoň přesvědčen Bartosz T. Wieliński, polský politolog a novinář deníku Gazeta Wyborzca. „Prezident Duda se bude snažit hlavně pomoct PiS. Bude nyní působit jako jejich hlavní zástupce,“ uvedl pro Voxpot a dodal, že Duda svého práva veta bude určitě využívat.
To potvrzují ostatně i slova samotné hlavy státu. Ta nedávno prohlásila, že například hodlá vetovat všechny zákony předložené novou vládou, které mají za cíl zvrátit justiční reformy PiS. Dudovo veto přitom mohou přehlasovat tři pětiny poslanců, což liberální síly v Sejmu nemají.
Vedle justice je Wieliński přesvědčen, že dá Duda stopku i liberalizaci interrupcí či právním úpravám týkajících se veřejnoprávních médií. Trojkoalici tak nezbyde zřejmě nic jiného, než hledat varianty, jak prezidenta v některých případech obejít – nebo počkat do roku 2025, kdy Dudovi mandát vyprší.
