Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila nejvyšší stupeň varování kvůli šíření nové varianty viru mpox, dříve známého jako opičí neštovice. První případ se objevil i v Evropě. Voxpot přináší shrnutí nejdůležitějších informací o viru, příčinách jeho rozšíření i současné situaci.
„Mělo by to zajímat nás všechny. Možnost dalšího šíření v rámci Afriky je velmi zneklidňující,“ řekl ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus při středečním vyhlášení viru mpox za zdravotní riziko globálního významu.
Podobný krok jako WHO učinilo o pár dní dříve africké Centrum pro kontrolu nemocí, zdravotnická agentura Africké unie. Právě na tomto kontinentu se totiž virus šíří nejintenzivněji.
Čtěte také: Smrtící nerovnost. Proč ženy zbytečně umírají na infarkty?
Stejné varování přitom WHO učinila před 2 lety, kdy se virus v nezvykle velkém množství rozšířil také do zbytku světa včetně Evropy. Tam se jím nakazilo přes 20 tisíc lidí.
Tehdy se šíření povedlo zastavit, ale virus mpox nikdy úplně nezmizel. Dnes se svět potýká s jeho novou variantou.
Co je to mpox?
Jde o virové onemocnění podobné neštovicím, které vědci poprvé objevili v roce 1958 u opic. Přenáší jej ale také hlodavci.
Od primátů pochází starší název opičí neštovice, který však před dvěma lety WHO změnila na mpox (pox je anglický výraz pro neštovice). Mezi důvody uvedla také fakt, že starší název nahrával „rasistickému a stigmatizujícímu jazyku“ – vzhledem k ohnisku v Africe není těžké domyslet jak.
Příznaky mpoxu jsou podobné, ale mírnější než u neštovic. Kromě dva až čtyři týdny trvající vyrážky mezi ně patří třeba horečka, únava a v horších případech také léze sliznic.
Větší komplikace přináší lidem s oslabeným imunitním systémem. Během šíření v roce 2022 kvůli viru zemřel v průměru méně než jeden nakažený ze sta, letos na stovku nakažených zatím připadají tři až čtyři úmrtí.
Mpox má tradičně dva klady (vývojové větve). Zatímco před dvěma lety se šířil převážně virus ze západoafrického kladu II, letos se šíří nová verze středoafrického kladu I. Nejspíš však nejde o závažnější nebo nakažlivější variantu.
Jak se šíří? Které skupiny jsou nejzranitelnější?
Podle WHO bylo letos v Africe zaznamenáno 14 tisíc případů a 524 úmrtí. Virus se většinou rozšíří přes lidi, kteří přicházejí do kontaktu se zvířaty. Dál se pak předává blízkým fyzickým kontaktem s nakaženým člověkem.
Během globálního šíření v roce 2022 se virus často přenášel orálním a análním sexem, takže mezi nejohroženější skupiny patřili queer muži a lidé pracují v sexbyznysu. WHO proto tehdy například prověřovala souvislost mezi šířením mpoxu v Evropě a velkými queer akcemi ve Španělsku a Belgii.
Letošní vzorce přenosu nákazy v Africe jsou ale odlišné. 70 procent infikovaných a 80 procent zemřelých představují děti mladší 15 let.
„Nejhorší případ, co jsem viděl, bylo nemluvně, které mělo v době nákazy šest týdnů. Infikovalo se, protože nemocnice jsou přeplněné a spolu s matkou museli po porodu sdílet pokoj s někým nakaženým,“ říká pro agenturu AP epidemiolog Jacques Alonda působící v Demokratické republice Kongo (DRC).
Kde se virus šíří?
96 procent všech letošních nakažených i úmrtí v rámci Afriky se nachází právě v DRC, jež leží v centrální části kontinentu. Alonda a další experti mají obavy zejména ze situace v uprchlických táborech na východě země. V květnu se ve stejné oblasti mpox šířil v hornickém městě Kamituga.
Oblast přitom sužuje vojenský konflikt mezi státními složkami a rebely, které podporuje zejména sousední Rwanda. O ozbrojených střetech i roli DRC v globálním obchodu s nerosty jsme na Voxpotu informovali už dříve.
Čtěte také: Bez Konga ani Tesla nejede. Na nejdůležitější půdě světa volí hlavu státu
Virus se však šíří i jinde. Zatímco historicky se přenášel právě ve střední a také západní části Afriky, v posledních měsících zaznamenali nakažené rovněž na východě kontinentu. Mezi nově zasažené státy v tomto regionu patří čtveřice Burundi, Rwanda, Keňa a Uganda, v nichž žije dohromady přes 120 milionů obyvatel. Samotné DRC má pak téměř 100milionovou populaci.
Ve zbytku světa byly během června, což je poslední měsíc, z nějž jsou dostupná data, podle WHO laboratorně potvrzeny nižší stovky případů.
Ve čtvrtek večer informovaly švédské úřady o tom, že se v zemi objevil první případ nového typu viru.
Pomůže varování WHO zastavit šíření?
Krok WHO nemá sám o sobě velkou váhu. Organizace spolu s varováním uvolnila na zpomalení šíření v přepočtu 34 milionů korun z pohotovostního fondu, ty ale zdaleka nebudou stačit. WHO si tak od svého kroku slibuje právě finanční podporu od dárcovských organizací či států, jejich reakce ale není jistá.
V roce 2022 zastavilo šíření v Evropě a Severní Americe mimo jiné rychlé očkování. Jenže v afrických státech potřebné vakcíny stále chybí. Na ty – stejně jako jejich covidové obdoby – drží patenty komerční společnosti především ze zemí globálního Severu. V případě mpoxu jde o dánskou firmu Bavarian Nordic a japonskou KM Biologics.
Čtěte také: Další pandemie je tady. Ze zvířecího světa proniká i do lidského
„Spojené státy a Japonsko se nabídly, že naší zemi vakcíny poskytnou,“ řekl pro AP Kacita Osako, koordinátor z konžské komise, jež má s šířením viru bojovat. Středoafrická země požádala o 4 miliony dávek, zatím ale podle Osaka neobdržela žádnou.
Kromě vakcín chybí také trasovací kapacity či nástroje pro testování. Jak loni upozorňovala globální síť People’s Vaccine Alliance, právě testovací materiály se hromadí ve skladech bohatých států světa a chybí u těch chudších. Aktivisté a neziskové organizace proto hovoří o „diagnostickém apartheidu“.
Článek byl aktualizován v pátek ráno o informaci ze Švédska.
