V prvním kole polských prezidentských voleb na konci června nezískal podle očekávání žádný z deseti kandidátů nadpoloviční většinu hlasů. V neděli tak proběhne druhé kolo, ve kterém se o hlasy svých bývalých protikandidátů utká dosavadní konzervativní prezident Andrzej Duda a jeho liberální vyzyvatel Rafał Trzaskowski.
Hlavním překvapením prvního kola voleb nebyly ani tak samotné výsledky, jako vysoká volební účast. Ta podle agentury Ipsos dosáhla 62,9 procenta. Kromě Dudy a Trzaskowskeho zabodoval nezávislý televizní moderátor Szymon Holownia, který získal 13 procent hlasů. Další dvě místa získal krajně pravicový Krzysztof Bosak (7,4 procenta) a levicový Robert Biedroń (2,6 procenta). Jediná žena ve volbách byla původní kandidátka Občanské Platformy Małgorzata Kidawa-Błońska, která však už v květnu z volby odstoupila a své místo přenechala právě Trzaskowskemu.
Víc než vyhrocenou a útočnou kampaní se volby pravděpodobně zapíší do historie kvůli zmatečnému pokusu uspořádat první kolo během koronavirové krize. I když nejde přesně vyčíslit, kolik peněz stál tento neúspěšný pokus polské daňové poplatníky, jen cena nepoužitých hlasovacích lístků se podle deníku Rzeczpospolita vyšplhala k 68 milionům zlotých (přes 400 milionů korun).
Podle posledních průzkumů IBRiS pro server Wirtualna Polska jsou možnosti v druhém kolem více méně vyrovnané. Oba kandidáti své kampaně ale zaměřují na jiné publikum jejich styl a forma se v mnohém liší.
Sadiq Khan i Zdeněk Hřib na liberální frontě
Rafal Trzaskowski do boje o prezidentský post nastoupil až v půlce května, když po původním neuskutečněném termínu voleb nahradil neoblíbenou Malgorzatu Kidawa-Blońskou. Jeho protikandidát si do té doby získal výrazný náskok tím, že zvládl objet velkou část země s výraznou podporou veřejnoprávní televize TVP v zádech.
Trzaskowského strategií bylo zúročit v kampani své úspěchy a kontakty ze bývalé funkce primátora Varšavy. V předvolebních spotech spotech mu drží pěsti starostové velkých západoevropských měst – mimo jiné starosta Londýna Sadiq Khan nebo pražský primátor Zdeněk Hřib. Jeho snaha zaktivizovat občanskou společnost v Polsku byla patrná od samého začátku kampaně. Sto tisíc podpisů nutných pro prezidentskou kandidaturu se mu tak povedlo vybrat za sedm dní a na začátku června jich měl víc jak 1,6 milionu.
Své dva první prezidentské spoty pojal Trzaskowského tým jako představení samotného kandidáta a jeho hodnot s důrazem na občanskou společnost a různorodost. Objevují se v nich senioři, handicapovaní lidé i zástupci kušubské menšiny. Vše je prokládáno důrazem na osobní příběh kandidáta.
Oba spoty doplňuje ještě třetí video, které jakoby odpovídá na kampaň protikandidáta a ostře se proti němu vyhrazuje. Ve videu, které se ihned po zveřejnění stalo virálním hitem, se herec představující Andreje Dudu snaží obhájit svých posledních 5 let prezidentství, v čemž neuspěje. Jako jedno z mála z této kampaně je toto video konfliktní a útočí na neschopnost protikandidáta splnit sliby z minulých voleb.
Progresivnější než vlastní strana
Trzaskowski vstoupil do boje o prezidentský palác s podporou strany Občanská Platforma (PO), jejíž je také členem. Jeho program se tedy v mnohém se samotnou stranou shoduje. Akcentuje proevropské směřování, podporu mladých lidí a vzdělání. Podobně jako jeho protikandidát se i Trzaskowski zaměřuje na seniory a vyzývá zde k nové vlně solidarity. Na rozdíl od Dudy a vlastně i mimo stranickou linii PO v jeho programu vidíme větší zaměření na rovné příležitosti žen a mužů či bod týkající se tolerance. Důležitá je ale i ochrana klimatu a přírodního bohatství. Jak vyplývá z volebního programu Trzaskowského, v případě jeho úspěchu můžeme od nového prezidenta zřejmě očekávat daleko progresivnější politický přístup, než jaký má samotná Občanská Platforma.
Zajímavým prvkem kampaně je také důraz na Trzaskowskeho ženu Malgorzatu, která se začala objevovat na jeho oficiálních i soukromých sociálních sítích hlavně po prvním kole volby. V jednom z videí (na konci odstavce) dokonce prohlásila, že by se chtěla na svém budoucím postu zabývat otázkou ochrany klimatu. Využívání sociálních sítí je v letošní kampani podobně precizní jako samotné spoty. Krátká videa známých podporovatelů jsou prokládána fotkami z veřejných proslovů během kampaně v regionech, které volební tým nezapomíná doplňovat osobními příběhy.
Na počet fanoušků na sítích nad Trzaskowský nad Dudou vítězí na plné čáře v poměru 250 proti 75 tisícům sledujících. I když jde u obou jen o malý zlomek celkového počtu voličů, nepoměr jasně ukazuje na rozdílnost následovníků obou kandidátů. Mediální podpora jeho kampaně pak pochází zejména od komerčních médií, jako je například polský Newsweek. Polská liberální média se ostatně v reakci na otevřenou podporu Dudy státní televizí často nezdráhají veřejně proklamovat, koho podporují.
Zatímco v prvním kole šlo především o představení osobnosti a hodnot nového kandidáta kmenovým prozápadním a proevropsky orientovaným voličům z městského prostředí, ve druhém kole se kampaň čím dál víc zaměřuje i na voliče ostatních kandidátů. Cílem je shromáždit za Trzaskowským všechny odpůrce stávajícího prezidenta Dudy.
Jednotná politická linie
Andrej Duda proti tomu ve své kampani vyjadřuje zejména jednotu s vládnoucí stranou Právo a Spravedlnost (PiS). Kopíruje tedy částečně narativ a estetiku kampaně před pěti lety. V únoru zahájil Duda svoji kampaň okázalou show v americkém stylu ve varšavské hale Expo, kterou zahajoval sám Jarosław Kaczyński, spoluzakladatel a předseda strany PiS.
#DUDA2020 🇵🇱 pic.twitter.com/hRLKElqGoZ
— #DUDA2020 (@AndrzejDuda2020) February 15, 2020
Dudův tým využívá fakticky všechny možné kanály (včetně aktuálně kontroverzního Tik Toku) a o mediální pokrytí se pak stará zejména veřejnoprávní televize TVP. Ukázkou může být debata kandidátů před prvním kolem, kde z pěti otázek na Dudu tři pocházely z jeho předvolebního spotu. Důkazů toho že státní televize straní v těchto volbách úřadujícímu prezidentovi je více. Například podle organizace Reportéři bez hranic je TVP přímo hlásnou troubou vládní propagandy a před jednostranností jejího vysílání varovala před volbami i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Hlavní zbraní Dudovy kampaně je pak zejména kontaktní kampaň v regionech. Podle oficiálních stránek kandidáta zvládl od února více jak 51 online a off-line setkání s voliči ve všech regionech Polska a zároveň podnikl obrovské množství cest do regionů také jako prezident. Rozjetý vlak kontaktní kampaně se zastavil až díky koronaviru.
Na sociálních sítích a v rámci kandidátských videí pak zvolil Dudův tým úplně jiný styl a formu než jeho protikandidát. Jeho hlavní spot se táže, jaké bude Polsko v budoucnu. Odpovědí jsou zejména slova jako „síla“, „bezpečnost“ a „hrdost“. V druhé části klipu je kladen důraz i na sociální akcent. Seniory a hendikepované ve videu doprovází slova: „pod bílo-červeným praporcem je místo pro každého.“ Vše zde doprovází národní symboly a časté odkazy na historické události. Nechybí ani nedávné setkání s Donaldem Trumpem v Bílém domě, které proběhlo 24. června. Státní návštěva Trumpa byla v kampani využita na maximum včetně toho, že Dudu Trump veřejně podpořil. Z úplně jiného soudku je pak poslední video kampaně. Primátor Varšavy se zde ocitá v bizarní plošinové hře ve stylu Super Mario, kde si volí různá rozhodnutí, jako například přechod na Evropskou měnu, a na konci vybuchne.
💥 Rafał Trzaskowski – pogromca dobrych pomysłów, kolekcjoner złych rozwiązań, kandydat awaria. Czy na pewno chcesz zagłosować na chaos i bałagan? 💥#WyboryPrezydenckie2020 pic.twitter.com/9CVYgH8fPq
— #DUDA2020 (@AndrzejDuda2020) July 8, 2020
Jestli u Trzazkowského hraje jeho žena důležitou roli a je v kampani často zmiňována jako jeho partner a rádce, u jeho protikandidáta je tomu zcela jinak. Na většině hlavních fotek z politických setkání přímo chybí a nebo hraje čistě roli první dámy po boku prezidenta. Manželka Andrzeje Dudy, Agata Kornhauserová-Duda přitom pochází ze známé intelektuální rodiny, jejím otcem je slavný polský literární kritik a překladatel Julian Kornhauser, a ona sama je vystudovaná germanistka.
Ve stejný čas, na jiném místě
Poslední předvolební týden se nesl ve znaku vyostření obou kampaní a vzájemných útoků. Liberální deník Gazeta Wyborcza vydala Předvolební noviny, které ostře kritizovaly Dudu a jeho pět let ve funkci. Vydání speciálního čísla redakce odůvodnila nutným vyvážením propagandy ze strany TVP. Poté přišel ostrý útok Prezidenta Dudy na bulvární deník Fakt, který ho kritizoval za kontroverzní udělení milosti pachateli sexuálního zneužívání. Duda označil článek za propagandu Němci vlastněného deníku a na nejbližším politickém setkání se zamyslel, zda náhodou nechce koncern Axel Springer ovlivnit volby v Polsku. Ve středu 8. června pak lidé začali od Polské pošty (státní firma, podobně jako je tomu v České Republice) do schránek dostávat letáky varující před volbou Trzazkowského a vymezující se silně proti Občanská platforma s odkazem na web RafalNieklam.pl, který shromažďuje videa a informace z kampaně Andreje Dudy.
I když jeho podpora od strany Právo a Spravedlnost je očividná, sám Duda do prezidentského boje vstoupil jako nestraník. V minulosti několikrát váhal s podpisem zákonů, které přišly z polského Senátu (například kontroverzní zákon o Holokaustu), nakonec je nicméně vždy podepsal. Jeho program se také v mnohém neliší od samotného programu této strany. Zaměřuje se na podporu tradiční rodiny, tvorbu nových pracovních míst, bezpečnost, ale možná trochu překvapivě zde najdeme také téma ekologie a politiku rovných příležitostí. Myšlena je nicméně zejména podpora infrastruktury venkovských oblastí. Jako před pěti lety, i tentokrát tak můžeme očekávat v případě jeho volebního úspěchu zejména politiku jednotné linie s vládní stranou.
Po prvním kole Duda apeloval na svého protikandidáta, aby se spolu utkali v debatě organizované všemi velkými televizními stanicemi, tedy TVP, TVN a Polsat. Sama televize Polsat nabídla provládní TVP i komerční TVN společnou debatu s moderátory všech tří TV, ale žádná z jmenovaných televizí o ní neměla zájem. Když byla tedy nakonec naplánována debata v režii TVN, Onet a Wirtualna Polska, Duda se z ní na poslední chvíli omluvil. Podle průzkumu agentury Kantar pro televizi TVN si 57 procent dotázaných myslí, že toto rozhodnutí nebylo správné.
Ve městě Końskie v Svatokřížském vojvodství nakonec provládní TVP zorganizovala svoji vlastní debatu, ze které se ale tentokrát omluvil Trzaskowský. Vznikla tak bizarní situace kdy ve stejný čas běžely zároveň dvě debaty, každá za účasti jednoho kandidáta. I když výsledky budeme znát teprve po neděli, už teď se ukazuje, jak jsou příkopy mezi oběma kandidáty hluboké a jak těžká bude po volbách komunikace mezi oběma tábory.
Autor působí v Asociaci pro mezinárodní otázky.
Podívejte se na naši reportáž o polské krajní pravici:
