Slovenská vláda schválila novelu o veřejnoprávní televizi a rozhlasu. V rámci ní má zaniknout i stávající RTVS (Rozhlas a televize Slovenska). Na protest proti avizovaným zásahům přišli ve čtvrtek její zaměstnanci do práce v černém.
Ovladač nad slovenskými veřejnoprávními médii přebírá pomalu ale jistě do svých rukou Ficův kabinet. Ten ve středu vystavil zelenou přelomové změně: schválil návrh zákona, který počítá se zánikem veřejnoprávní RTVS.
Místo ní má vzniknout nový právní subjekt – Slovenská televize a rozhlas (STVR). Předkládaná norma také předpokládá odchod generálního ředitele veřejnoprávního média Ľuboše Machaje a devíti členů kontrolního orgánu – Rady RTVS.
Zatímco vládní koalice si od legislativy slibuje větší „objektivitu“ a „více pravdy“, opoziční Progresívne Slovensko hovoří o jeho protiústavnosti.
Původně zákon počítal i s takzvanou programovou radou, která měla dohlížet na vysílání.
Změny, které novela přináší, jsou však spíše kosmetického rázu. Soustředí se hlavně na otázky, jak se bude volit rada a generální ředitel nové instituce – do kontroly vysílání přímo nezasahuje. O to více se komentátoři ze serveru Sme shodují na tom, že hlavním cílem vládního kabinetu je odstavit stávající vedení veřejnoprávního média.
Novela nyní zamíří do slovenské Národní rady, větší průtahy a blokování se ale neočekávají. Vládní koalice disponuje dostatkem hlasů na to, aby nový zákon prosadila, a dokonce prolomila případné veto prezidentky.
Sám premiér Robert Fico uvedl, že by předloha měla projít parlamentem do letních prázdnin. Poté bude uveřejněna ve Sbírce zákonů a začne hned platit.
Válka s mainstreamovými médii
Vládní koalice je s mainstreamovými médii včetně těch veřejnoprávních na ostří nože již od svého jmenování. Televize a rozhlas podle ní protlačují liberální pohled a zároveň se netají svou antipatií ke slovenské vládě.
„Je porušováno základní lidské právo občanů Slovenské republiky na to, aby měli k dispozici objektivní informace,“ okomentoval ve středu důvody chystaného zániku RTVS Fico.
Původní návrh zákona šel přitom ještě mnohem dál než současná verze. Ministryně kultury Martina Šimkovičová totiž dříve prosazovala vznik takzvané programové rady, jež by dohlížela na obsah vysílání. Po sprše kritiky, která se na Slovensko snesla i v unijních institucích, a nařčení ze snah o zavádění cenzury ale nakonec toto ustanovení vypustila. Novela je tak nyní podle ministryně plně v souladu s evropským aktem o svobodě médií.
Zda s tímto tvrzením souhlasí i Brusel, se uvidí ve čtvrtek. Bratislavu má totiž navštívit eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová. Ta již dříve vyjádřila obavy z plánovaných zásahů do veřejnoprávních médií. Načež o ní premiér Fico prohlásil, že nenávidí slovenskou vládu.
Vedle Bruselu nenechává předloha zákona chladnými ani samotné zaměstnance veřejnoprávního rozhlasu a televize. Část z nich ve středu natočila video, v němž se proti avizovaným změnám vymezila a zároveň varovala před politickým ovládnutím RTSV.
„Chceme nadále svobodně tvořit, zachovávat pluralitu názorů a pracovat bez omezení nebo strachu,“ vyslali společně vzkaz. Tím jejich protestní aktivity neskončily. Ve čtvrtek dorazili mnozí z nich do práce v černém. Chtěli tak demonstrovat snahy vlády o pohřbení nezávislosti veřejnoprávní instituce.
Čtěte také: Včera konspirátoři, dnes „vládní novináři“. Na Slovensku probíhá mediální výměna stráží
Veřejnoprávní televize a rozhlas nejsou zdaleka jedinými médii, nad nimiž se stahují mračna.
Již na konci loňského listopadu Fico prohlásil, že nebude komunikovat se čtyřmi zpravodajskými servery a stanicemi, konkrétně s Markízou, listy Sme a Denník N a portálem Aktuality.sk. Projevují podle něj nepřátelský politický postoj a zamlčují část informací.
Vedle toho řada jeho koaličních kolegů raději dává přednost vystupování na takzvaných alternativních kanálech, která tak naopak získávají na legitimitě. Mnohé z nich, jako je třeba Infovojna, přitom šíří zkreslené informace i kremelský narativ.
