Francie a její evropští spojenci po devíti letech končí vojenskou misi v Mali. I když se podle prezidenta Macrona rozhodně nejedná o selhání, sever země nadále zůstává pod kontrolou džihádistů. Jakou roli hraje v odchodu koloniální minulost nebo Vágnerovci, neslavně proslulá soukromá vojenská skupina s vazbami na Kreml?
Dnes dopoledne začal v Bruselu společný summit Evropské a Africké Unie. Nejzásadnější sdělení týkající se vztahů Evropy a Afriky ale přišla ještě o pár hodin dřív z Paříže.
Francouzský prezident Emanuel Macron svolal před odjezdem na setkání tiskovou konferenci do Elysejského paláce, kde oznámil to, o čem se už několik dní mluvilo. Francie a spojenci, mezi které patří i Česká republika, končí svojí vojenskou misi v Mali. „Tamní podmínky už neodpovídají současnému vojenskému závazku bojovat proti terorismu v Mali. [Spojenecké síly] se proto rozhodly, že začnou s koordinovaným stažením příslušných jednotek z malijského území,“ stálo ve společném prohlášení.
Francie a další spojenci vyslali svoje vojáky do západoafrické země v roce 2013. Evropská mise v Mali tak měla za cíl nejen zajisti větší bezpečnost v regionu, ale v důsledku také snížit hrozbu teroristických útoků přímo v EU. Mali není jedinou zemí z regionu, kde francouzští vojáci působí – v celém Sahelu, oblasti na jihu od Sahary, jich operuje celkem 25 tisíc.
Protifrancouzské nálady ovlivňovaly i působení samotných vojáků. Například v lednu zablokoval dav cestu mezinárodnímu vojenskému konvoji.
Ozbrojené džihádistické skupiny působí v Sahelu nejpozději od roku 2012, kdy vypuklo ozbrojené povstání právě v Mali. Analytici jej dávají do souvislosti s pádem libyjského diktátora Muamara Kadáfího, po kterém začalo v regionu cirkulovat větší množství zbraní i vycvičených bojovníků. Dnes povstalci kontrolují území napříč několika státy a podle OSN kvůli nim musely opustit své domovy přes 2 miliony lidí.
„Afrika dnes čelí čím dál tím větší teroristické hrozbě. Sahel a Guinejský záliv jsou pro Al-Kaídu a Islámský stát strategickou prioritou v rámci expanze,“ prohlásil během tiskové konference Macron.
Čtěte také: Z komunisty džihádistou: Příběh povstalce, který stojí za nejvlivnější frakcí al-Káidy
Odpor vůči kolonizátorům a ruští přátelé
Proč tedy stahovat vojáky ze země zrovna v tuto chvíli? Vyjádření hlavní důvod vidí v „překážkách ze strany přechodné malijské vlády“. Dvacetimilionové západoafrické zemi vládne od loňského května vojenská junta, jejíž vztahy s Francií jsou po dobu několika měsíců na úrovni diplomatické krize, jež vyvrcholila lednovým vyhoštěním francouzského velvyslance. „Nemůžeme pokračovat ve vojenských akcích po boku autorit, jejichž strategii a skryté úmysly nesdílíme,“ vysvětloval dnes Macron.
Junta loni odstoupila od svého původního slibu, podle nějž měla v únoru 2022 vypsat volby. Společenství západoafrických zemích ECOWAS – s podporou Francie – za to uvalilo na Mali sankce a uzavřelo hranice.
Zatímco jedním z požadovaných cílů sankcí bývá obrátit obyvatelstvo proti vládě, v Mali došlo k přesnému opaku. Vláda označila sankce za nátlak bývalého kolonizátora a vyzvala obyvatele, aby podpořili svoji vlast na demonstracích. Těch se podle agentury Reuters účastnily tisíce lidí, ale některé záběry ze sociálních sítí naznačují mnohem vyšší počty. Jisté je, že se na nich skandovala antikoloniální hesla nebo pálily figuríny Emanuela Macrona.
Protifrancouzské nálady ovlivňovaly i působení samotných vojáků, například v lednu zablokoval dav cestu mezinárodnímu vojenskému konvoji. „Afrika se stává čím dál tím více globalizovaným kontinentem, ale přítomnost francouzské armády u velké části populace vyvolává dojem, že Paříž chce dál tahat za nitky ve starém frankoafrickém duchu,“ popisuje situaci pro France24 afrikanista Antoine Glaser. Zároveň ale upozorňuje na roli malijské vlády: „Autority podněcují nacionalismus a Francie je pro ně ideálním terčem.“
#Mali #Bamako a convoy of the Barkhane force from #Gao to #Menaka was blocked by the youth of #Ansongo. The crowd who chanted “Down with France”, “Long live Mali Russia cooperation”, after several hours of negotiations without follow-up the French were obliged return to base. pic.twitter.com/BQfTokcQn1
— Gabrian (@511ZGS) January 20, 2022
Jak na demonstracích, tak při blokádě byla slyšet také hesla typu „ať žije spolupráce Mali s Ruskem!“. Nejde o náhodu, Moskva se snaží upevnit svůj vliv v zemi jak prostřednictvím informačních kanálů, tak skrze přítomnost soukromých vojenských společností napojených na Kreml.
O přítomnosti soukromé vojenské společnosti Vágnerovců v Mali se mluví už delší dobu a dnes je na tiskové konferenci zmínil i sám Macron. „Pokud chce Mali spolupracovat s Ruskem, tak může, je to nezávislá země. Tady ale nejde o spolupráci dvou suverénních států, malijská vláda si najala žoldáky, kteří sledují vlastní ekonomické zájmy a chrání vojensku juntu,“ prohlásil Macron.
Čtěte také: Ruští žoldáci v Mali aneb Prodloužená ruka Kremlu bez zlatých orlů na rukávu
Co bude s (českými) vojáky?
Stažení západních vojsk neproběhne ze dne na den. Podle prezidentů má trvat 4 až 6 měsíců, přičemž část z nich by se měla přesunout do sousedního Nigeru, na jehož území také působí džihádistické skupiny. Odchod z Mali se týká především dvou operací, o jejichž konkrétním osudu se rozhodne v následujících měsících.
Operaci Barkhane provádí pouze francouzská armáda. Dříve čítala přes pět tisíc vojáků, přičemž polovina z nich se nacházela právě v Mali. Již loni v létě Paříž oznámila, že bude počty snižovat a změnila deklarovaný cíl mise – namísto poražení džihádistů ovládajících sever země se přeorientovala na zabránění expanzi „džihádu mečem“ na jihovýchod. Tu doplňuje osm set vojáků menší mezinárodní mise Takuba.
Tu kromě Francouzů tvoří také jednotky z Belgie, Dánska, Estonska, Itálie, Maďarska, Nizozemska, Portugalska, Švédska a České republiky. Právě tyto dvě mise by měly na základě dnešního oznámení skončit. Čeští vojáci se v Mali účastní také výcvikové mise EU, které od června 2020 do ledna 2021 dokonce veleli, než roli předali španělské armádě.
Obnovujeme výcvik v Mali.
Ředitelství vojenských misí #EU s okamžitou platností obnovuje výcvikové aktivity. Vytvořili jsme podmínky pro návrat personálu a dosažení plného předpandemického stavu. S novým mandátem se navýší počet vojáků ze sedmi set na více než tisícovku. pic.twitter.com/JAlX3GQDyk— Armáda ČR (@ArmadaCR) October 22, 2020
V zemi působí také mírotvorné jednotky OSN, jejichž osud zůstává nejistý. Prezident Ghany a momentální předseda západoafrického sdružení ECOWQAS Nana Akufo-Adda se nechal slyšet, že „na jejich odchod ze země není správný čas“. Podle mluvčího malijské mise OSN momentálně probíhá vyhodnocování dopadů možného odchodu.
K možným dopadům odchodu evropských vojáků se vyjádřil prezident západoafrického Pobřeží Slonoviny Alassane Ouattara, podle nějž vytvoří „prázdné místo“. „Budeme muset posílit naše armády, zvýšit ochranu našich hranic a nakoupit více zbraní. Ale to je součást naší povinnosti zajistit bezpečnost,“ prohlásil v rozhovoru pro francouzskou televizi. Obavy z krátkodobého bezpečnostního vakua vyjádřila i Delina Goxho, bezpečnostní analytička ze sousedního Nigeru.
Čtěte také: Otevírá se „pirátská“ migrační cesta? Dánsko řešilo u břehů Afriky nečekaný problém
Lepší než Afghánistán
I přes tyto reakce bude zřejmě Macronovo rozhodnutí přinejmenším ve Francii nejspíš hodnoceno pozitivně. Odchod vyhlíží rozumně zejména v kontrastu s loňským americkým úprkem z Afghánistánu, během nějž musel být americká ambasáda evakuována helikoptérami.
Paralela se nabízí i kvůli postupně klesající podpoře na domácí půdě. Zatímco před začátkem mise v Mali ji podporovaly tři čtvrtiny Francouzů, průzkum z loňského ledna ukázal, že 51 procent z nich je proti válce.
Na vině můžou být častá úmrtí francouzských vojáků – z 53 v celé Západní Africe jich ke 48 došlo právě v Mali. Bezchybně si francouzská armáda nepočíná ani při ofenzivě. Loni na jaře podle zprávy OSN zabil letecký útok na svatební hostinu devatenáct lidí. Francouzská armáda jej odmítá a tvrdí, že obětí bylo dokonce třicet, ale všichni byli džihádisté.
