Konflikty

27. 11. 2024, 08:20

Gangy Gazy. Proč izraelská armáda nezasahuje proti tamním zločincům?

Filip Brychta

Izraelský tank hlídkující u pásma Gaza | Foto: Rafael Ben-Ari / Shutterstock
Izraelský tank hlídkující u pásma Gaza | Foto: Rafael Ben-Ari / Shutterstock

Do Gazy proudí stále méně humanitární pomoci a hlad tamních obyvatel roste. Když už se do oblasti nějaké potraviny dostanou, rozkradou je tamní gangy. Organizované přepady kamionů OSN přitom IDF často nechává cíleně bez odezvy.

Yasmin Eid vaří nad ohněm živeném větvičkami čočku v malém hrnci. Stan sdílí s manželem a čtyřmi malými dcerami. Je to jejich jediné jídlo na celý den.

„Moje holčičky si cucají hladem palce a já je hladím po zádech, dokud neusnou,“ popisuje Yasmin každovečerní ukládání ke spánku ve výpovědi pro Hlas Ameriky.

Rodina přebývá v jednom ze stanů uprchlického tábora Dajr al-Balah v jižní části pásma Gazy. Spolu s nimi jsou tam další stovky tisíc lidí. Hladoví většina.

Humanitární úřad OSN varoval před „prudkým nárustem“ lidí zasažených vážným hladem ve střední a jižní Gaze. Množství potravin, které do oblasti Izrael vpustil se za posledních sedm týdnů prudce snížilo.

Zločinci jsou v Gaze jedni z mála, kdo nemá hlad.

Dostupnost potravin je tak na téměř nejnižší úrovni za celou válku. Podle humanitárních organizací je na vině omezení pohybu ze strany izraelské armády, probíhající boje, poškození silnic a krádeže.

Jedna velká loupež se odehrála mezi 15. a 16. listopadem. Potraviny byly odcizeny z téměř sta nákladních automobilů.

Izrael ihned obvinil Hamás. Ten pro změnu viní místní bandity. Na ty pak ukazují i humanitární organizace a odborníci. Ve válkou zničené Gaze jsou zločinci jedni z mála, kdo nemá hlad.

Nešlo o izolovaný incident. Organizovaný zločin krade humanitární pomoc pravidelně, ale IDF, nesoucí jakožto okupant odpovědnost za ovládané území, situaci mnohdy přihlíží a nijak nezasahuje.

Následné ceny rozkradeného jídla si může dovolit málokdo. „Všechno zdražilo a my si nemůžeme nic koupit,“ popisuje Yasmin.

Pod izraelským dohledem

Na vyrabování konvoje OSN zkusily odpovědět gazánské bezpečnostní složky.

Nastražily léčku na nejznámějšího gangstera Gazy, Jásira Abú Šabába. V přestřelce zahynulo až dvaadvacet jeho kumpánů a spekulovalo se i o jeho smrti.

Krátce poté však Abú Šabáb zvěsti o své smrti vyvrátil. Spolu se svými muži zablokoval hořícím autem jednu ze silnic v pásmu a napadl další humanitární konvoj.

Podle představitele OSN, který mluvil s deníkem Financial Times, šlo také o odplatu. Demonstrace síly jasně ilustruje rostoucí moc Abú Šabába a dalších gangů v Gaze.

Kriminální skupiny jsou rivaly Hamásu a v několika případech mezi nimi došlo k ozbrojeným střetům. Interní memorandum OSN, které získal deník The Washington Post, dospělo k závěru, že gangy „mohou těžit z pasivní, ne-li aktivní benevolence“ nebo „ochrany“ ze strany IDF.

Jeden ze zločineckých předáků si měl podle dokumentu dokonce zřídit základnu v oblasti „kontrolované a hlídané Izraelci“.

Čtěte také: Rok poté. Gaza je v troskách, porážka Hamásu v nedohlednu

Humanitární organizace pak tvrdí, že izraelské úřady zamítly většinu jejich žádostí o lepší opatření k ochraně konvojů, včetně umožnění civilní policii v Gaze chránit nákladní automobily.

To vše izraelská armáda odmítá a tvrdí, že její jednotky provádí „cílená opatření“ proti rabujícím, s důrazem na „zacílení na teroristy a zabránění vedlejším škodám“.

Přesto se ozbrojeným gangům daří zejména podél hranice, která je přitom zakázanou izraelskou vojenskou zónou. Uloupené zboží skladují pod širým nebem, kde nad ním létají izraelské drony, a skrz prostředníky dodávají předražené zboží strádajícím Palestincům.

Jeden z vysokých představitelů OSN deníku Financial Times jasně řekl, že k výše uvedenému by nedocházelo, pokud by IDF nechtěla.

„Tihle hoši jsou pravděpodobně jediní lidé v Gaze, kteří se mohou dostat sto metrů od izraelského tanku nebo izraelských vojáků, aniž by byli zastřeleni,“ konstatoval.

Nahodilé jednání zoufalých civilistů se tak proměnilo v organizovaný zločin, tolerovaný Izraelem. Gangy se cítí stále silnější a boj o potraviny se s blížící zimou zhoršuje.

Netečné tanky

Vojenskou kampaň zahájil Izrael v Gaze už před více než rokem. Předcházel tomu útok Hamásu 7. října 2023, který si vyžádal 1200 mrtvých a 250 rukojmí. 

Od té doby bylo v pásmu podle všeobecně uznávaných čísel zabito více než 43 tisíc lidí a devadesát procent populace je vysídleno.

Zbylý řád v ulicích se zhroutil letos v únoru, kdy se IDF zaměřila na civilní policisty, střežící právě humanitární konvoje. Důvodem mělo být jejich napojení na vládu vedenou Hamásem.

V květnu pak Izrael obsadil a uzavřel hraniční přechod Rafáh s Egyptem a navzdory světové kritice výrazně snížil počet vpuštěných kamionů s humanitární pomocí.

Její doprava se tak přesunula na izraelský přechod Kerem Šalom, který vede do jižní Gazy. Tam dlouho vládly beduínské rodiny, z nichž ale některé byly zapojeny do organizovaného zločinu dávno před 7. říjnem.

Řidiči kamionů jsou mrzačeni a zabíjeni.

Přes léto pak vzkvétal černý trh s cigaretami, protože ty Izrael zakázal do Gazy dodávat. Tabák se stal dominantní formou měny a krabička dnes podle vedoucího kanceláře pro koordinaci pomoci OSN Georgiose Petropoulose stojí kolem tisíce dolarů. Většina kontrabandu pochází z Egypta.

Představitelé OSN říkají, že Izrael opakovaně žádali, aby proti pašování zakročil nebo cigarety zlegalizoval. Chtěli tak zmírnit rabování, ale diskuze byly bezvýsledné.

V říjnu Izrael přerušil komerční zásobovací trasy s tvrzením, že z nich těží militanti. Skoro polovina zboží pak byla ukradena.

Stupňuje se také násilí, s jakým gangy útočí. „Řidiči kamionů, které najímáme, jsou biti, mrzačeni, zabíjeni,“ popisuje Petropoulos.

I proto je stále obtížnější najít společnosti, které by do Gazy jely. Například Nahed Šohajbr, provozující v pásmu soukromou dopravní firmu, odmítl nabídky OSN, protože několik jeho řidičů bylo zabito.

Mimo to byly více než polovině z jeho padesáti kamionů prostřeleny pneumatiky nebo ukradeny baterie.

„Na silnicích a ve vybombardovaných budovách najdete zloděje. Všude kolem nich jsou tanky. Proč na ně nezaútočí?“ ptá se Šohajbr. „Pro armádu je to dobrý způsob, jak Gazu nepřímo vyhladovět,“ odpovídá si.

Právě z vyhladovění palestinských obyvatel jsou Mezinárodním trestním soudem (ICC) přímo obviněni premiér Benjamin Netanjahu a bývalý ministr obrany Joav Gallant.

ICC na oba izraelské představitele vydal zatykač, protože „shledal opodstatněné důvody domnívat se, že nesou odpovědnost za válečné zločiny, včetně používání hladu jako válečné metody, jakož i za vraždy, pronásledování a další nehumánní činy“.

Čtěte také: Česko odmítá mezinárodní právo. Zatykač na Netanjahua pobouřil zástupce vlády

Mezitím se vracejí varování před hladomorem. Začátkem listopadu zdůraznil expertní výbor na globální potravinovou bezpečnost „vysokou pravděpodobnost“ hladomoru v severních oblastech Gazy.

To ale Izrael popírá. „Výzkumníci se bohužel nadále spoléhají na neúplná, zaujatá data a povrchní zdroje,“ tvrdí armáda.

Sama má přitom vypracovaný takzvaný „Generálův plán,“ který s hladem jako zbraní přímo počítá.

Součást plánu?

Izraelský deník Haaretz publikoval 22. října úvodník, podle nějž přibývá důkazů o politice obléhání a hladovění. Má se tak jednat o provedení zmíněného Generálova plánu.

Ten je připisován generálmajorovi ve výslužbě Giorovi Eilandovi. Navrhuje v něm masový přesun obyvatelstva ze severní Gazy na jih za koridor Netzarim. Zbylí obyvatelé pak mají být nekomproisně obleženi.

Na konci září pak v rozhovoru tvrdil, že „je přípustné, a dokonce doporučované, vyhladovět nepřítele k smrti, za předpokladu, že jste civilistům předem umožnili únikové cesty. A to je přesně to, co navrhuji“.

Mapa: ChrisO / Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)
Mapa Gazy s vyznačenou křižovatkou Netzarim | Autor: ChrisO / Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Používání potravin a hladu jako zbraně zároveň není ze strany Izraele novinkou. Blokáda Gazy, která trvá od roku 2007, odřízla Palestince od zemědělských oblastí a omezila rybolov.

Izraelská armáda pak systematicky útočí na potravinovou infrastrukturu. Družicové snímky ukazují, že 70 procent lesního porostu bylo odstraněno nebo poškozeno a zničena byla zhruba třetina skleníků.

Tanky a buldozery pak zdecimovaly sady, pole a olivové háje. Podle Ženevské úmluvy je přitom ničení prostředků k přežití civilistů a použití hladovění jako nástroje války zakázáno.

Řádění kriminálních živlů tak IDF zjevně přehlíží v souladu s plánem palestinské obyvatelstvo vyhladovět. A zatímco si gangy beztrestně nakradou potraviny pro sebe, na civilisty zbývá utrpení.

Text vznikl díky podpoře členstva našeho Voxpot Klubu. Pokud vám záleží na informacích nezkreslených propagandou a předsudky, přidejte se k našim podporovatelům i vy.