Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa i miliardáře Elona Muska vládne v Jihoafrické republice režim zaměřený proti bělochům. Jak je to doopravdy s tvrzením, které dnes papouškují i tuzemští komentátoři světového dění?
V Jihoafrické republice je místo, o kterém točí skoro každý influencer, který zemi navštíví. „Není to o černé a bílé,“ tvrdí youtuberovi Joshuovi Rubinovi jeden z místních. Přesto do města Orania mohou jen běloši, kteří mluví afrikánsky.
Orania je separatistická enkláva, kde žije asi tři tisíce obyvatel. Momentálně usiluje o podporu Spojených států a do Washingtonu vyslala své komunitní vůdce.
„Chtěli jsme získat uznání, když se teď Američané zaměřují na Jižní Afriku,“ vysvětluje agentuře Reuters vůdce hnutí za nezávislost Joost Strydom. Hnutí se chce svézt na bezprecedentní vlně podpory afrikánským nacionalistům ze strany administrativy Donalda Trumpa.
Náklonost vyvolala hádka s vládou JAR ohledně nového zákona o vyvlastnění, který má řešit nerovnosti z éry apartheidu. Trump s velkým přispěním svého dvorního rádce Elona Muska naskočil na konspirační teorii o „bílé genocidě“ a zapříčinil největší propad vztahů obou zemí v novodobé historii.
Když pak díru po stažení amerického vlivu a investic přispěchala zaplnit Evropská unie, naskočili na báchorky o bílé genocidě i mnozí z Česka.
Na sociálních sítích začala být vláda JAR označována za „protibílý“ autoritářský režim. Spoluautor podcastu Nový svět Martin Kovář ji přímo označil za „rasistickou“ a tvůrce podcastu Hlas na poušti Milan Mikulecký napsal, že Evropská unie posílá peníze „rasistickému a genocidnímu režimu“.
Takové názory jsou přitom slyšet právě od Trumpa nebo Muska, kteří jimi odůvodňují sankce a pozastavení pomoci Jihoafrické republice. Co je na tom pravdy?
Staré i nové zákony
Na začátku února obvinil americký prezident JAR z „konfiskace půdy“ bílým a pohrozil přerušením finanční pomoci. O den později stejná obvinění vznesl i Musk.
„Proč máte otevřeně rasistické vlastnické zákony?“ ptal se v příspěvku ze 3. února na síti X vlády své rodné země. „Bílí Jihoafričané jsou perzekvováni na základě své rasy,“ tvrdil.
V reakci na příspěvek Muskovi zatelefonoval prezident JAR Cyril Ramaphosa, aby nejbohatšímu člověku světa sdělil, že jde o „dezinformace a zkreslení“. To ale nebylo nic platné: Spojené státy 6. března pozastavily většinu jihoafrické pomoci.
Trump dále Afrikáncům nabídl azyl a uvedl, že jim bude poskytnuta „rychlá cesta“ k americkému občanství.
Zájem podle Jihoafrické obchodní komory v USA projevilo téměř sedmdesát tisíc Afrikánců. Jak ale Voxpotu připomíná odbornice na JAR Stephanie Inge Rudwick z Univerzity Hradec Králové, v zemi žije přes čtyři a půl milionu bělochů – zájem uprchnout tedy neprojevila ani dvě procenta z nich.
Zvát afrikánské muže a ženy do USA na základě bělošství je podle Rudwick směšné. „Chudé černošky, které byly znásilněny, zbity a zbaveny občanských práv, by zasloužily větší právo na azyl,“ říká akademička, která v JAR desítky let žila.
Většinu tvrzení o „rasistické protibílé“ vládě JAR nastartoval zákon o vyvlastnění schválený letos koncem ledna. Ve výjimečných případech umožňuje státu zabavení majetku – včetně půdy – bez náhrady.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
