Komáři na jihu Španělska přenášejí potenciálně smrtící nemoc. Místní kvůli tomu protestují proti regionální vládě, ta jejich požadavky odmítá. Jsou tropické nemoci v Evropě novým normálem?
Historická Sevilla či přímořský Cádiz patří mezi oblíbené turistické destinace evropských návštěvníků včetně těch českých. Region zároveň v posledních měsících poutal pozornost kvůli odporu místních vůči davům turistů.
V červenci prolétla světovými médii zpráva o neznámém sevillském mstiteli, který schránky na klíče pro hosty Airbnb potřel lidskými výkaly. Ve druhém prázdninovém měsíci zase místní soud rozhodl, že radnice může nenahlášené ubytování pro turisty odpojit od vody.
Na začátku září ale přišly z jihu Španělska o dost děsivější zprávy. Ve čtvrtek 5. září tu šestý člověk zemřel na západonilskou horečku.
Virové onemocnění nazvané podle regionu v africké Ugandě ve většině případů proběhne bez příznaků. Každý pátý nakažený ale pocítí příznaky vážnější: zvýšenou teplotu, vyrážku či otok uzlin.
U méně než pěti procent nakažených jsou symptomy závažné až smrtící – obzvlášť ohroženou skupinu představují staří lidé.
Španělské případy se soustředí v dolním údolí řeky Guadalquivir, kde žije přes 350 tisíc lidí. Oblast mezi Sevillou a středozemním mořem platí za úrodnou zemědělskou oblast, ve které se navíc nachází spousta mokřadů.
Tamní stojatá voda pak svědčí komárům přenášejícím virus z ptáků na lidi. Nejde však zdaleka o jedinou příčinu – koneckonců takto rozšířená tu nemoc nikdy nebyla.
Oblast už dvě léta sužují sucha daná klimatickou změnou.
Odborné hlasy vysvětlují šíření souhrou několika jevů. Teplá zima v kombinaci s vydatnými dešti v březnu a dubnu vytvořily ideální podmínky pro množení komárů.
Zároveň pak oblast a především její rýžová pole poslední dvě léta sužují sucha, která zemědělce připravila o velkou část úrody. Letos proto 27 tisíc hektarů půdy zaplavili vodou.
„Udělali to bez jakéhokoli plánu na kontrolu šíření komárů, které jejich soukromá aktivita podnítila,“ tvrdí pro deník El País biolog Jordi Figuerola.
Střídání období vysokých teplot a sucha s náhlými přívaly vydatných dešťů patří mezi jeden z mnoha důsledků klimatických změn. Evropa pak patří mezi regiony, které tyto výkyvy zasahují obzvlášť intenzivně.
Čtěte také: Turistů je moc, vody málo. Jeseníky klopýtají uprostřed klimatické krize
Na komáry šířenou západonilskou horečku dnes neexistuje lék, a přestože probíhá výzkum vakcíny, její první varianta se neočekává dříve než v roce 2027.
Španělsko přitom není jedinou zemí, která se s nemocí potýká. V letošní sezoně na západonilskou horečku zemřeli lidé v Řecku a Itálii a k nákazám došlo také v Rakousku, Maďarsku, Srbsku, Rumunsku, Francii a Chorvatsku.
Víme co, nemáme jak
Kromě strukturálních příčin lze za šířením v Andalusii vystopovat i konkrétní lidské chyby.
Místní obyvatelstvo o nich má jasno: na vině je regionální vláda Andalusie, kterou kontroluje konzervativní Lidová strana.
V oblasti dokonce vznikla Občanská platforma pro boj se západonilským virem, která uspořádala už tři demonstrace. Té poslední se v pětitisícovém městečku Isla Mayor zúčastnily stovky lidí.
„Tragédii se šlo snadno vyhnout, pokud byste vy, z pohodlí vašich kanceláří, jednali s odpovědností a lidskostí příslušící vaší pozici,“ stojí v otevřeném dopise zaslaném místní vládě rodinou jedné z obětí.
Figuerola a další hlasy z odborné veřejnosti kritizují, že se včas nepřistoupilo k takzvané fumigaci – rozprášení specifického plynu, který by zabil komáří larvy.
„Víme přesně, jaké produkty a kdy bychom měli použít. Ale povodí Guadalquiviru je jediné místo ve Španělsku, kde se to neděje,“ stěžuje si pro deník El País starosta Coria del Río, jedné ze zasažených obcí.
Místní vláda vyzývá ke klidu, radí obyvatelům používat repelent, nevycházet ven při východu a západu slunce a trvá na dodržování postupu, který zavedla při prvním šířením západonilské horečky v roce 2020, kdy zemřelo osm lidí.
Tehdejší plán ukládá hlavní odpovědnost jednotlivým obcím. Ty na jeho základě zavádějí územní ochranná opatření, ale podle vyjádření z dotčených míst jsou nedostatečná.
„Plán regionální vlády je úplně mimo, protože komáři přilétají z území, které neleží v obci, ale na rýžových polích. Nemůžeme tak dělat prevenci a zbývá nám jen řešit následky,“ stěžuje si starosta Coria del Rio.
Figuerola mu dává za pravdu. Jeho výzkumná stanice na rizika šíření západonilské upozorňuje přes deset let, kdy Andalusii ještě vládla socialistická strana. Jejich varování však zůstala nevyslyšena.
„Když jsem si jako děti večer hráli a pozorovali, jak se komáři hemží ve světle lamp, neměli jsme z nich strach jako máme dnes. Nejen proto, že nás můžou zabít, ale také kvůli následkům,“ řekla novinářům El País až donedávna vitální pětasedmdesátiletá důchodkyně Ana, kterou nakažený komár štípl při zalévání zahrady.
Kvůli přetrvávajícím zdravotním komplikacím je Ana od té doby odkázána na pomoc příbuzných.
