V Gruzii vypukly masivní protesty v návaznosti na pozastavení přístupových jednání s Evropskou unií. Policie rozhání demonstrace vodními děly a slzným plynem, zatímco protestující staví barikády. Přímo z nich přinášíme exkluzivní reportáž naší dopisovatelky.
Stojíme na chodníku třídy Rustaveli naproti budově parlamentu, obklopeni stovkami dalších protestujících v plynových maskách, respirátorech, pláštěnkách a brýlích. Na tohle místo v posledních dnech chodíme často, protože je dostatečně vzdálené střetům hned u parlamentu a blízko se nabízí úniková cesta.
Obvykle je zde bezpečně – vodní dělo tak daleko nedosáhne a slzný plyn se šíří pomalu. Nedaleko od nás stojí dvě sanitky. Najednou vidíme dým. Pár metrů od nás dopadl kanystr se slzným plynem.
Snažíme se co nejrychleji utéct, ale na místě propuká panika a ocitáme se uprostřed velkého davu. I přes plynovou masku a brýle mě začínají pálit oči a hůře se mi dýchá. Když se nám konečně podaří dostat z davu, zastavujeme se u lavičky v parku, abychom si vyčistili oči fyziologickým roztokem. Někdo mi pomáhá, protože nejsem schopná roztok sama otevřít.
V tu chvíli pár metrů od nás dopadá další kanystr a útočiště tak nalézáme až o několik set metrů dál. Zadními uličkami se následně vracíme na třídu Rustaveli, abychom se vyhnuli pořádkové policii. Nacházíme se za barikádou.
Dramatická situace panuje od čtvrtka 28. listopadu, kdy vítězná strana parlamentních voleb Gruzínský sen dokončila svůj odklon od Evropské unie. Nová vláda oznámila zastavení přístupových jednání s Evropskou unií do roku 2028 a odmítla veškerou unijní rozpočtovou podporu.
Do ulic Tbilisi a mnoha dalších gruzínských měst se v reakci spontánně vydaly desetitisíce lidí. Následovaly první střety, při nichž policie brutálně potlačila pokojné protesty za použití vodních děl, pepřového spreje a slzného plynu.
Vládní oznámení přišlo těsně poté, co Evropský parlament odhlasoval nezávaznou rezoluci odmítající výsledky říjnových parlamentních voleb. Rezoluce zároveň vyzvala k jejich opakování pod mezinárodním dohledem, v souvislosti s přibývajícími důkazy o volebních podvodech.
Čtěte také: Gruzínské obavy. Volby rozhodnou o osudu tamní demokracie
Po gruzínských volbách místní i mezinárodní pozorovatelské mise konstatovaly, že volby nebyly svobodné a spravedlivé. Uvedly četná pochybení a přečiny, jako je falšování hlasovacích lístků, zastrašování voličů, kupování hlasů, porušení volebního tajemství, bránění pozorovatelům ve vykonávání své práce a další.
Spojené státy americké mezitím oznámily pozastavení strategického partnerství s Gruzií z důvodu „nedemokratických kroků, které Gruzínský sen učinil“.
Majdan na obzoru?
Spontánní protesty začaly ve čtvrtek večer na různých místech Tbilisi. Část protestujících se shromáždila u sídla Gruzínského snu a část na třídě Rustaveli, kde se nachází budova parlamentu.
Do jedenácti hodin se protesty zcela přesunuly před parlament. Třída Rustaveli má pro Gruzii symbolický význam – mimo jiné je místem, kde 9. Dubna 1989 došlo k brutálnímu potlačení demonstrace sovětskými vojsky.
Den se stal v gruzínské historii předělovým okamžikem v boji za nezávislost. Dnes se jedná o hlavní prostor, kde občané vyjadřují svou nespokojenost.
Protesty následují sérii demonstrací zorganizovaných politickou opozicí a některými občanskými hnutími, které však nedokázaly přivést do ulic desetitisíce lidí jako na jaře, kdy došlo k masivním protestům proti takzvanému zákonu proti zahraničním agentům.
Po zmanipulovaných volbách se zdálo, že morálka gruzínského obyvatelstva byla zlomena. Atmosféra čtvrteční demonstrace byla však naprosto odlišná. Oznámení pozastavení přístupových jednání s Evropskou unií šokovalo gruzínskou společnost a probudilo ji z povolebního rozčarování a deprese do hněvu.
Komu sloužíte? Gruzii, nebo Rusku?
Jako symbolický budíček šlo vnímat intenzivní bušení do velké kovové zábrany instalované u vchodů do parlamentu a protestní skandování. Obě ulice z boku parlamentu lemovaly zvláštní jednotky a připravená vodní děla, jejichž nákupem se Ministerstvo vnitra před volbami chlubilo.
Kolem půl dvanácté večer se k protestu krátce připojila prezidentka Salome Zurabišvili, aby promluvila ke speciálním jednotkám a vyzvala je, aby se postavily na stranu lidu. „Komu sloužíte? Gruzii, nebo Rusku?“ apelovala.
Střety mezi policií a protestujícími na pravé straně parlamentu vyústily v první použití vodních děl té noci. Kolem půl třetí ráno začaly zvláštní jednotky vytlačovat demonstranty dále po třídě Rustaveli, kde lidé stavěli barikády z laviček, odpadkových kontejnerů a dalších věcí.
Byli zjevně připraveni na nejhorší: Na protest dorazili v plynových maskách, se štíty, brýlemi, kuklami, respirátory nebo chirurgickými rouškami. K protestním nezbytnostem patří také fyziologický roztok a mléko pro případ použití slzného plynu.
Během čtvrteční noci bylo vytvořeno a zapáleno několik linií barikád, což je na gruzínských protestech neobvyklé. Tento týden se však barikády staly základem protestu a hlavním způsobem obrany proti policejnímu zásahu, který byl obzvlášť brutální.
Neoznačení muži v černém oblečení a kuklách, známí také jako „titušky“, bili jednotlivé protestující, chytali jednotlivce, kteří se příliš přiblížili policejní linii, a zatáhli je do řady policistů, aby je zatkli. Terčem útoku se stali zejména novináři a novinářky.
Guram Rogava z nezávislé TV Formula utrpěl zlomeniny obličejové kosti a krku. Zástupci Open Caucasus Media oznámili, že kvůli cíleným útokům na novináře již nebudou nosit viditelné novinářské vesty.
Nezávislá novinařina čelí různým formám nátlaku na mnoha místech světa. Možnost ji dělat naplno a přinášet vám reportáže jako je ta, kterou právě čtete, nám dávají členky a členové našeho Voxpot Klubu. Děkujeme za jejich podporu!
Protest byl v ranních hodinách rozehnán policií. Během dne se objevily videozáznamy, na nichž je vidět, jak policisté napadají protestující, kteří hledají útočiště v kostele Kašveti a v nedaleké lékárně.
Protesty pokračovaly v pátek 30. listopadu před parlamentem, kde se večer dle odhadů sešlo kolem 100 000 lidí. Kolem jedenácté hodiny večerní pořádková policie vytlačila protestující z prostoru před parlamentem a ti následně postavili jednu velkou barikádu, která vydržela až do rána.
Protestující se proti zvláštním jednotkám bránili pomocí laserů, vajec, kamenů a pyrotechniky. Kolem šesté ráno, poté co se počet lidí zmenšil, byli demonstranti obklíčeni policií, pronásledováni a biti.
O sobotním večeru kolem parlamentu znovu vyrostly barikády a protestující se pokoušeli odpalovat pyrotechniku do budovy parlamentu. Policie krátce po půlnoci zasáhla proti stále velkému davu tisíce lidí slzným plynem a v průběhu noci plyn použila opakovaně.
S jeho masivním nasazením pokračovala i v neděli večer, což vedlo stejně jako den předtím k vytvoření zhruba třísetmetrového pásma mezi demonstranty a policejními složkami.
Je to stejný scénář, jaký měl Viktor Janukovyč.
Demonstrující v přední linii se v neděli začali pokoušet kanystry se slzným plynem neutralizovat. Tisíce dalších stálo za barikádou, kde někteří pomáhali zasaženým fyziologickým roztokem, jiní rozdávali jídlo či zapálili táboráky kvůli nízkým teplotám a dešti.
Gruzínská asociace mladých právníků (GYLA), jedna z největších lidskoprávních organizací v Gruzii, uvedla, že od 28. listopadu bylo zadrženo více než 200 lidí. Mezi zatčenými jsou nezletilí, ženy, novináři, zástupci kulturní sféry a zaměstnanci nevládních organizací.
Ilja Ghlonti, jeden z členů občanského hnutí Daitove, přirovnal situaci k Euromajdanu na Ukrajině. „Je to stejný scénář, jaký měl Viktor Janukovyč. Dokonce i prohlášení, které přednesl premiér Irakli Kobachidze, bylo stejné,“ říká pro Voxpot.
„Když jsme protestovali proti ukradeným volbám, byla to jiná věc, protože někteří lidé si mysleli, že je to politické a partajní,“ vysvětluje.
„Ale právě teď se šláplo do morálního dilematu naší společnosti. Myslím, že vládní rozhodnutí přišlo z ničeho nic. Bylo to samozřejmě z jejich strany naplánované, ale teď to náš boj úplně zradikalizuje. Je to poslední šance, abychom ukázali, jestli doopravdy jsme evropskou zemí.“
Velké protesty se přitom neomezují na Tbilisi. Souběžně probíhají například v Batumi, Kutaisi, Gori a Zugdidi, ale také v menších městech jako Achalciche a Chašuri, které mají kolem 20 tisíc obyvatel.
V reakci na čtvrteční oznámení došlo k odstoupení gruzínských velvyslanců ve Spojených státech, v Bulharsku a v Nizozemsku.
Ukradené volby
Protesty přicházejí měsíc po parlamentních volbách, v nichž se Gruzínský sen prohlásil za vítěze s 54 procenty hlasů. Gruzínská prezidentka Salome Zurabišvili výsledky voleb odmítla a označila je za „ruskou speciální operaci“.
Oficiální výsledky gruzínských voleb
- Gruzínský sen – 53,93 %
- Koalice pro změnu – 11,03 %
- Národní sjednocené hnutí – 10,17 %
- Silná Gruzie – 8,81 %
- Pro Gruzii – 7,78 %
„Byli jsme svědky něčeho velmi neobvyklého: jednalo se o totální falšování, totální krádež hlasů s využitím všech triků, které lze k falšování voleb použít, navíc s nasazením moderních technologií k zastřením volebních manipulací,” řekla v prezidentském brífinku.
Mezinárodní i místní pozorovatelské organizace zpochybnily svobodu a spravedlivost voleb. Trojice pozorovatelských misí GYLA, ISFED a Můj hlas Evropské unii, které dohromady během voleb vyslaly více než 3500 pozorovatelů, vydala společné prohlášení o systematických porušeních, naznačujících zfalšování voleb ve prospěch vládnoucí strany.
Pozorovatelské mise citují například četné fyzické střety a výhružky, kupování hlasů, vícenásobné hlasování, omezování činnosti nezávislých pozorovatelů, překročení stoprocentní volební účasti mužských voličů v některých okrscích nebo například porušování volebního tajemství instalací kamer.
Černá tečka na bílém poli, vyjadřující porušení volebního tajemství propíjením fixy na volebním lístku, se následně stala jedním ze symbolů protestů.
Prezidentka se nevzdává
Opoziční strany Pro Gruzie, koalice Silná Gruzie, Koalice pro změnu a Národní sjednocené hnutí, které překročily pětiprocentní hranici, své mandáty odmítly a začaly bojkot parlamentu.
Marika Mikiašvili ze strany DROA, součásti Koalice pro změnu, pro Voxpot popsala strategii opozice po volbách: „Pracujeme ve formátu tři plus jedna. Tři koalice jsou tedy spolu a Gacharia (strana Pro Gruzie, pozn. red.) spolupracuje na hlavních otázkách, ale má i své vlastní taktické kroky.”
„Klíčová je mezinárodní delegitimizace režimu, tedy dosažení neuznání výsledků,“ vysvětluje Mikiašvili.
„Dalším bodem je nevstupování do parlamentu. Je naprosto zásadní dále přesvědčovat veřejnost, že opozice je důvěryhodná a může zemi vést. Třetím bodem jsou samozřejmě protesty,“ vyjmenovává.
„Díky jednotě a pevnosti jak doma, tak v zahraničí, protesty určitě naberou na síle,“ domnívá se.
Požadavkem jsou nové volby pod mezinárodním dohledem.
Opozice ještě v průběhu listopadu zorganizovala několik demonstrací, které na rozdíl od jarních protestů nezmobilizovaly desítky tisíce lidí. Velkou akcí byla dvoudenní okupace křižovatky před Tbiliskou státní univerzitou, kde Koalice pro změnu postavila stany.
Zároveň probíhaly demonstrace občanského hnutí Daitove a studentské okupace univerzit Ilja State University v Tbilisi a Shota Rustaveli University v Batumi.
„Naším jediným požadavkem jsou nové volby pod mezinárodním dohledem, protože Ústřední volební komisi nelze důvěřovat,” dodává Mikiašvili.
Gruzínský sen po volbách neztrácel čas a 25. listopadu proběhlo první zasedání nového parlamentu, který byl označen za nelegitimní a bojkotován opozicí. Za přítomnosti pouze 84 poslanců Gruzínského snu byla jmenována nová vláda.
„Černé pondělí,“ reagovala na síti X prezidentka Zurabišvili. „Policie a zvláštní jednotky střeží dveře, za nimiž otroci ‚gruzínského snu‘ zabíjejí naši ústavu a vysmívají se našemu parlamentu“.
Black Monday in Georgia: Police & spetsnats guarding the doors behind which « GD slaves » are killing our Constitution and making a mockery of our Parliament.https://t.co/Hwrw3b2U05
— Salome Zourabichvili (@Zourabichvili_S) November 25, 2024
Následujícího dne byly vyhlášeny nové prezidentské volby, které mají proběhnout 14. prosince poprvé nepřímou volbou prostřednictvím třísetčlenného Sboru volitelů.
Gruzínský oligarcha Bidzina Ivanišvili oznámil, že kandidátem Gruzínského snu bude bývalý fotbalista a poslanec Michail Kavelašvili, který založil proruskou stranu Moc lidu. Tu před dvěma lety proslavil návrh zákona o zahraničních agentech.
Současná prezidentka Salome Zurabišvili oznámila, že se však svého mandátu nevzdá. „Zůstanu vaší prezidentkou. Neexistuje legitimní parlament – a nelegitimní prezidenta volit nemůže.“
S ohledem na stupňující se protesty vyjádřila podporu demonstrujícím. „Začalo hnutí odporu, začalo vámi, ne na popud nikoho jiného, ne na žádost někoho jiného, spontánně, jako pokojné a ústavní hnutí odporu,“ prohlásila.
„Jsem v vámi a jsme všichni spolu, dokud Gruzie nedosáhne svého cíle návratu na evropskou cestu, uskutečnění nových voleb a zajištění ochrany své budoucnosti jednou pro vždy.“
Autorka je studentka magisterského studia programu Ruská a euroasijská studia na Univerzitě Karlově současně působící v Gruzii.
