Násilí gangů, absence státní autority a statisíce lidí na útěku. Haiti zažívá pekelný rok a půlka populace momentálně trpí hladem. Jaký osud čeká těžce zkoušenou zemi?
„Vstávejte! Vstávejte! Bandité přicházejí!“
Takové zvolání si vybaví pětačtyřicetiletý trenér boxu Felicen Dorcevah, když situaci ve své čtvrti v Port-au-Prince popisuje pro deník The Guardian.
Bandité, tedy místní gangy ovládají většinu hlavního města Haiti. Na čtvrť Solino zaútočili na konci října, boje však doteď neustupují. Od pondělí 11. listopadu nabraly na intenzitě i ve zbytku města.
Solino je pro ozbrojené skupiny strategická část města, jelikož se nachází blízko bohatých čtvrtí.
Stříleli na vše, co se hýbalo.
„Depi ou pa Viv Ansanm, nap boule w an sann“ – „Pokud nejste s Viv Ansanm, spálíme vás na prach,“ pořvávali členové gangu Viv Ansanm (Žít společně) po vpádu do solinské komunity.
Už zkraje října zaútočil gang Gran Grif na město Pont-Sondé. V jednom z největších masakrů za poslední desítky let bylo zabito 115 lidí.
„Gangy střílely na vše, co se hýbalo – i psy. Přišli, aby celou oblast vyhladili. Byl to promyšlený masakr,“ vypráví Guardianu jedenačtyřicetiletý François, který útok přežil.
Sílící útoky vedly dočasnou předsednickou radu k výměně premiérů. Podnikatel Alix Didier Fils-Aimé zastoupil v čele kolísajícího státu Garryho Conilla, který byl jmenován do úřadu v květnu.
Čtěte také: Brutální násilí, cholera a hladomor. Haiti po vraždě prezidenta vládnou gangy
V zemi řádí chaos od zabití prezidenta Jovenela Moïse v roce 2021. Gangy si od té doby čím dál drsněji nárokují moc a snaží se svrhnout jakoukoliv státní autoritu.
Letos násilí eskalovalo. V březnu umožnili ozbrojení členové gangů hromadný únik z vězení a po povstání donutili tehdejšího premiéra Ariela Henryho, který vstoupil do funkce po zavraždění prezidenta, k rezignaci.
Rostoucí humanitární krize
Haiti už několik let nemělo demokratické volby. Obyvatelé jsou nuceni kvůli násilí gangů opustit své domovy a polovina populace se potýká s nedostatkem jídla.
Země je závislá na dovozu potravin, který v hlavním městě gangy blokují. „Kvůli útoku na přistávající letadlo společnosti Spirit Airlines je letiště v Port-au-Prince zavřeno až do 18. listopadu. Všechny lety OSN byly zrušeny, což omezuje dovoz pomoci i humanitárního personálu,“ uvedl mluvčí organizace Stephane Dujarric.
„Stejně tak bylo zadrženo dvacet kamionů s potravinami a léky z jihu země. Námořní přístav je otevřen, ale pozemní příjezd k němu je nemožný. Školy jsou zavřené,“ doplnil.
OSN lety přesměrovala do města Cap-Haïtien na severu země.
„I když obchody možná ještě nějaké potraviny mají, násilí a inflace způsobily, že ceny jsou pro miliony lidí nedostupné,“ uvedla Angelie Annesteus, prezidentka organizace Clio, sdružující osmdesát haitských a zahraničních nestátních organizací.
„Jsme svědky hladomoru,“ dodala pro The Guardian. Půlka populace neměla na konci září každodenní přístup k jídlu, z toho dva miliony lidí trpěly podvyživením a závažnými nemocemi.
Humanitárním a nestátním organizacím na Haiti chybí 230 milionů dolarů, aby mohly aplikovat podpůrné programy do konce roku. Od května do října opustilo podle OSN svůj domov přes 700 000 lidí.
Uprchlíky ale karibské vlády deportují zpět. „Většina z nich se nemůže vrátit domů, protože jejich sousedství jsou kontrolovaná gangy,“ řekl mluvčí haitské podpůrné skupiny pro návraty a uprchlíky. Deportovaní tak zůstávají bez domova.
Rána za ránou
Podle Světové banky je Haiti nejchudší země v latinské Americe a Karibiku, a jedna z nejchudších zemí světa. Může za to nejen politická, bezpečnostní a ekonomická nestabilita, ale také časté přírodní katastrofy, jako jsou hurikány, povodně a zemětřesení.
Organizace amerických států 13. listopadu přijala rezoluci, ve které žádá OSN o přeměnu stávající mezinárodní mise na mírovou operaci.
Rada bezpečnosti však v říjnu rozhodla pouze o prodloužení mandátu stávající mise o rok. Mise je vedena Keňou a první čtyři stovky mezinárodních jednotek, které měly za úkol v zemi nastolit řád a pořádek, dorazilo do Port-au-Prince koncem června.
Poslouchejte také: Pláže, hory a gangy. Jak se žije na Haiti plném násilí?
Podle deníku The Guardian bylo zastoupení zahraničních vojáků velmi slabé a gangy zastrašilo jen na krátký čas. Po zjištění objemu poslané pomoci obnovily svou ofenzivu.
Celkem Keňa slíbila poslat tisíc hlídek. Zbylých šest set mělo dorazit začátkem listopadu, ale zatím k tomu nedošlo. Mise je taktéž podfinancovaná: chybí ji 63 procent financí z celkové přislíbené částky 600 milionů dolarů.
Na ostrovní zemi je uvaleno embargo dovozu zbraní a vojenského vybavení, které OSN koncem října rozšířilo.
Právě mírové operace OSN jsou dlouhodobě kritizované, jelikož státy zpochybňují jejich efektivitu. Navzdory velkému počtu světových konfliktů nebyly od roku 2014 spuštěny žádné větší operace. Dále se mise stále potýkají s násilím, včetně sexuálního, a s civilními oběťmi.
Ostatně i předchozí mírovou misi na Haiti v letech 2004 až 2017 doprovázely kontroverze a řada obyvatel si od té doby nepřeje, aby se do situace zapojovali zahraniční aktéři. Mise byla obviněna z porušování lidských práv, sexuálního násilí a zanesení epidemie cholery do země.
