Konflikty

30. 09. 2024, 17:16

Hizballáh bez vůdce. Co rozhodne o jeho budoucnosti?

Matěj Schneider

Plakát s Hasanem Nasralláhem | Foto: Shutterstock
Plakát s Hasanem Nasralláhem | Foto: Shutterstock

Výbuchy pagerů, intenzivní izraelské bombardování, zabití generálního tajemníka Hasana Nasralláha – tomu všemu v uplynulých týdnech čelí Libanon a tamní hnutí Hizballáh. Jaká budoucnost čeká organizaci, vedenou řadou zemí včetně Česka za teroristickou? Právě na to se Voxpot zeptal odborníků na region.

Ve vzduchu visí hrozba pozemní invaze izraelské armády do jižního Libanonu a záležet bude především na tom, jak se k vyostřené situaci postaví Írán nebo také iráčtí šíité.

Čtěte také: Libanon na útěku. Milion lidí prchá před izraelským bombardováním

Břetislav Tureček 

vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha

Hizballáh vznikl v osmdesátých letech v době občanské války v Libanonu s významným přispěním Íránu a Izraele. Teherán mu dodal know-how, zbraně a ideologii, Izrael zase raison d’être, protože až do roku 2000 okupoval jižní Libanon a Hizballáh se stal hlavní silou boje proti této okupaci. Izrael a Írán také rozhodnou, zda a nakolik významně bude Hizballáh součástí hry do budoucna.

Pro Teherán jde o jeden z nástrojů prosazování jeho geopolitických zájmů a kdyby se íránskému režimu dostalo od Západu jiných záruk jeho přežití (nové, pevné smlouvy o jádru, garance nepodporování exilové opozice, apod.), podporu svým proxy-spojencům v regionu by nejspíš pragmaticky utlumil. Izrael zase o budoucnosti hnutí spolurozhodne svými vlastními kroky.

Eliminace dalších vůdců a zbraní Hizballáh nepochybně vojensky oslabí, nevybíravé vedení války židovským státem mu však může nahnat podporu u libanonské veřejnosti. Zvažovaná invaze do jižního Libanonu by navíc Izrael znovu postavila do pozice okupanta a posílila tak spornou legitimitu ozbrojených akcí Hizballáhu.

Eva Filipi

bývalá česká velvyslankyně v Libanonu, Sýrii a Turecku

V krátkodobém měřítku může být zabití Hasana Nasralláha – a šlo také o několik dalších osob, které byly v tom útoku zabity – z části destabilizující. Ale zdůrazňuji: v krátkodobém měřítku. Nasralláha jsem osobně velmi dobře znala, byl to charismatický vůdce, a když jsem byla v Libanonu, měli jsme několik jednání. Takováto hnutí ale mají vždy další lídry, další osobnosti, které se toho ujmou.

Zároveň nesmíme zapomínat, že velkou roli hraje také otázka víry a otázka cíle. Když dáte dohromady spirituální víru plus cíl, tedy od začátku eliminaci Izraele a boj proti němu, vytváří to silnou konstelaci, aby hnutí pokračovalo dál. Na druhé straně víme, že hnutí je docela silnou politickou silou v Libanonu.

Poslouchejte také: Dobrou diplomacii má Rusko nebo Čína. Slovo prozápadní začínám nesnášet, říká Filipi

Celá eskalace, tedy útoky Izraele a vůbec ta otázka sabotovaných pagerů, je významná. Záleží, jak se k ní postaví především Írán – a z mých informací a mého pohledu, co jsem prožívala na Blízkém východě, se mi jeví, že nebude tím, kdo by měl o další velkou eskalaci zájem. Ani vojenské síly nemá takové.

Trochu mě znepokojují šíité v Iráku zapojující se do různých bojů. A pokud se přesuneme zpátky do Libanonu, ani Hizballáh nebude chtít zanechat svého étosu boje proti Izraeli.

Tomu pak jde určitě o vytvoření nárazníkového pásma mezi ním a Libanonem. Jsou informace, že se kvůli tomu chystá k pozemní operaci.

Marek Čejka

politolog a publicista, autor řady knih o Blízkém východě

Došlo a průběžně dochází k bezprecedentnímu zásahu do fungování Hizballáhu. Je to ale sofistikovaná organizace, která má tisíce členů. Její civilní část je v podstatě součástí libanonského politického systému.

Teď jde hlavně o to radikální křídlo – je však vidět, že Izraelci mezi tím moc nerozlišují. Například nedávný pagerový útok byl právě zaměřený i na představitele spíše civilního křídla.

Čtěte také: Výbuch pagerů v Libanonu: Bylo to jako v Black Mirror, lidé padali v kalužích krve

Záleží, jak budou Izraelci pokračovat. Zřejmě chtějí Hizballáh vyprovokovat k ještě větší bojové aktivitě, aby odkryl karty a mohli ho z jejich pohledu takzvaně „dokončit“. Podobně jako u Hamásu ale není možné takové organizace úplně vykořenit a zlikvidovat. Obě mají i prvek sociálního hnutí, které je výrazně propojuje s lokálními společnostmi.

Likvidace Nasralláha nebyla bezprecedentní. Už v roce 1992 byl zlikvidován jeden generální tajemník Hizballáhu, který byl u moci jen dva roky. Právě po něm nastoupil radikálnější Nasralláh.

Ten byl generálním tajemníkem přes tři dekády a byla to komplexní osobnost. Byl méně pragmatický než jeho předchůdce, na druhou stranu z Hizballáhu učinil autonomnější hnutí a začlenil ho do politického systému Libanonu. Zároveň udržoval blízké vztahy s Íránem, který byl za Nasralláhova vedení klíčovým sponzorem, patronem a spolupracovníkem Hizballáhu.

Teď se mluví o dalším jménu: Hášimovi Safí ad-Dínovi. Uvidí se, co to bude znamenat v praxi. Mluví se o něm, že je „papírově“ ještě radikálnější, že má na Írán silnější vazby než Nasralláh. To ale v současné době může znamenat různé věci, protože není jasné, jak se Írán zachová.

V zásadě se nabízejí dva hlavní scénáře. Buďto větší eskalace a pokračování izraelských aktivit proti Hizballáhu plus potenciálně nějaká omezená pozemní operace. Ta ale není pro Izrael až tolik výhodná jako bombardování, kde nemají prakticky ztráty.

Oproti Gaze jde navíc o území cizího státu, kde je Hizballáh zřejmě připraven – zvýhodňuje ho i odlišný terén jižního Libanonu.

Druhým scénářem je velký zahraniční tlak na deeskalaci a příměří. Netanjahuova politika tvrdých úderů ale zatím ukazuje, že o příměří nechce příliš slyšet.

Petr Pelikán

arabista, honorární konzul Súdanu v ČR (odpověď doplněna po publikaci textu, pozn. red.)

Myslím, že bychom se neměli ptát po budoucnosti Hizballáhu, ale především po jeho současnosti. Tím, jak jsme si navykli ho zjednodušeně označovat jen jako teroristickou organizaci, si sami zavíráme oči k realistickým prognózám.

Měli bychom si připustit, že Hizballáh sice mnoho Libanonců nenávidí, ale často je pro tytéž lidi jedinou silou schopnou čelit ještě nenáviděnějšímu Izraeli. Přestože byl Hasan Nasralláh v čele organizace dlouhou dobu, hnutí se smrtí svých vůdců počítá – mučednictví je součástí jeho podstaty.

Je pravděpodobné, že na nějakou dobu bude Hizballáh oslaben, ale v delším časovém horizontu se z izraelských útoků poučí a přijme proti nim opatření.

Matěj Schneider

Více článků od autora