Izrael má bez prodlení zajistit přísun jídla a dalších potřeb do Pásma Gazy. Rozhodl tak Mezinárodní soudní dvůr s tím, že je palestinské území na pokraji hladomoru.
Před Rafahem se z egyptské strany táhne kolona nákladních aut. Do Pásma Gazy vezou humanitární pomoc a zásoby, které oblast tak zoufale potřebuje.
Dostat se tam je však nadlidský úkol – každý vůz musí projít složitými izraelskými kontrolami plnými byrokracie. Palestinci mezitím hladoví a nemají ani základní potřeby – třeba vodu, zdravotnický materiál nebo pohonné hmoty. Situace se přitom stále zhoršuje.
Čtěte také: Když je i zvířecí krmivo vzácnost. Proč je Gaza na cestě k hladomoru?
Spojené státy, Jordánsko, Velká Británie a další země se tak rozhodly jít tou vůbec nejméně efektivní cestou: humanitární pomoc shazují do Gazy ze vzduchu. Při snaze dostat se k těmto potravinám a dalším zásobám ale umírají další Palestinci včetně dětí.
Podle dostupných zpráv se někteří utopili, když plavali za pomocí, která dopadla do moře. Další obrovské humanitární balíky rozdrtily při dopadu na zem.
Soud konstatuje, že Palestinci v Gaze už nečelí pouze riziku hladomoru, ale že hladomor již propuká.
Nic z toho by se nemuselo dít, píše BBC, kdyby Izrael zajistil plný pozemní přístup do Gazy. A kdyby urychlil dodávky humanitární pomoci přes přístav v Ašdodu, který leží nedaleko severní části Pásma Gazy.
Do situace se nyní vložil i haagský Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Izraeli nařídil, aby umožnil volný přístup potravinové pomoci na palestinské území, protože části obyvatelstva hrozí bezprostřední hladomor.
Podle The Guardian jde o „zásadní právní námitku“ vůči tvrzení Izraele, že dodávkám pomoci nebrání.
Hladomor i hladovění se šíří
Patnáctičlenná porota nejvyššího soudního orgánu OSN vydala toto rozhodnutí poté, co v lednu přijala mimořádné opatření, které Izraeli ukládá povinnost vpustit do Gazy nouzovou pomoc. Soudci jednomyslně uvedli, že Palestinci v Gaze čelí zhoršujícím se životním podmínkám a hladomor i hladovění jsou čím dál rozšířenější.
„Soud konstatuje, že Palestinci v Gaze už nečelí pouze riziku hladomoru (…) ale že hladomor již propuká,“ konstatovali.
V právně závazném nařízení soud Izraeli uložil, aby neprodleně přijal „veškerá nezbytná a účinná opatření, která v plné spolupráci s OSN zajistí všem zúčastněným neomezené poskytování naléhavě potřebných základních služeb a humanitární pomoci ve značném rozsahu“.
Izrael má také podle ICJ zajistit navýšení kapacity a počtu pozemních přechodů – a udržovat je v provozu „po nezbytně nutnou dobu“.
Čtěte také: Kompromis soudu OSN: Zabraňte genocidě, válka může pokračovat
ICJ se ostatně situací v Gaze zabývá již přes dva měsíce. V lednu projednal žalobu Jihoafrické republiky (JAR), podle které se Izrael na palestinském území dopouští genocidy. Součástí 84stránkového textu je i výčet požadavků JAR. První z nich zní jasně: „Stát Izrael by měl okamžitě přerušit svoji vojenskou operaci v a proti Gaze.“
Soud OSN sice zcela nevyhověl všem požadavkům JAR, zároveň však vzal stížnost v potaz a neshodil ji ze stolu. V prozatímním rozhodnutí z konce ledna soud mimo jiné uvedl, že Izrael „musí přijmout veškerá opatření, aby zabránil jakýmkoliv činům, které by mohly být považovány za genocidní“.
Humanitární organizace kritizují pomalý proces inspekcí, který v praxi blokuje pomoc. Kamiony tak čekají na schválení klidně několik týdnů.
K otázce genocidy se ICJ – na popud JAR – vyjádřil i ve svém nejnovějším rozhodnutí. Nařídil v něm Izraeli, aby neprodleně zajistil, „že se jeho armáda nedopustí jednání, které by představovalo porušení jakéhokoli práva Palestinců v Gaze jakožto chráněné skupiny podle Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy“. Takovým porušením by mohlo být právě i zadržování humanitární pomoci.
Podle mezinárodního práva je využívání hladu jako válečné zbraně výslovně zakázáno. Okupační síly mají také právní povinnost zajistit obyvatelům oblastí, které mají pod kontrolou, dostatek prostředků k životu.
Kontrola pomoci trvá týdny
Co na to Izrael? Podle médií zatím žádná nová vyjádření neposkytl, stát nicméně vytrvale popírá, že by se dopouštěl genocidy, a tvrdí, že přísun pomoci do Gazy umožňuje. Opakuje také, že současná vojenská operace představuje sebeobranu.
Země s premiérem Benjaminem Netanjahuem v čele uvádí, že musí kontrolovat každou zásilku, aby se ujistila, že žádný náklad nemůže být použit ve prospěch jeho nepřátel z Hamásu.
Izraelské síly takto kontrolují i nákladní vozy přijíždějící z Egypta, který má s Izraelem mírovou smlouvu.
Zástupci humanitárních organizací kvůli tomu podle Deutsche Welle kritizují pomalý a často svévolný proces inspekcí, který v praxi blokuje pomoc. Kamiony tak čekají na schválení klidně několik týdnů.
