Českou debatu o Polsku tvarují především kilometry dálnic a tempo ekonomického růstu. Kromě nich se ale u našich severních sousedů mění ještě něco – přístup k migraci. Národovecké bojůvky zaútočily na ubytovnu se zahraničními dělníky, ale tvrdou linku čím dál víc prosazuje i liberální premiér Donald Tusk.
Předposlední zářijová sobota v polském Żyrardówě dlouho vypadala jako každá jiná. Nic nenasvědčovalo, že toho dne dojde k pogromu.
Když však padla tma, před místním neogotickým kostelem se začaly scházet skupinky převážně mužů v černém oblečení.
„Tohle je Polsko!“ ozvalo se skandování z hloučků.
Samozvaná „občanská hlídka“ se vydala na pochod městem – podle svých slov „na obranu Poláků před cizinci“. „Děláme to, co by do prdele měli dělat všichni,“ říká účastník pochodu na jednom z videí pořízených jeho kolegou.
Pětačtyřicet kilometrů od Varšavy vzdálený Żyrardów není v rámci Polska nijak výjimečný. Stejně jako v celé řadě jiných měst tu podnikatelé v posledních letech začali najímat migranty, především na manuální práci.
Tři z nich, Gruzínci, v době pochodu popíjeli na lavičce v parčíku nedaleko nádraží. Když se k nim přiblížily desítky „hlídajících občanů“, začaly migrantům nejdříve nadávat.
Hańba!
— Wiktor (@baron_wiktor) September 21, 2024
Przez Żyrardów przeszedł "patrol obywatelski" czyli zwykły marsz faszystów, rasistów i nacjonalistów.
Atakowali miejsca gdzie mieszkali imigranci. W ruch szły pałki teleskopowe oraz butelki.
Skandowali hasła takie jak: "wypierdalaj", "Polska dla Polaków". pic.twitter.com/rCSlApOVRZ
Trojice zřejmě rychle pochopila, že je v oslabení a začala ustupovat. Na ubytovnu, kde bydleli i další dělníci – kromě Gruzie také z Ázerbajdžánu a Ukrajiny – je však dav pronásledoval.
Ke dveřím se ale nedostali. Podle svědků z řad přihlížejících členové pochodu migranty zmlátili.
A tím „domobranci“ neskončili. Začali se dobývat na ubytovnu, jejíž obyvatelé se bránili pomocí hasicích přístrojů. Útočníci používali židle, které házeli do oken.
Když dorazil do Żyrardówa čtyři dny poté reportér deníku Gazeta Wyborcza, ubytovna byla téměř prázdná.
„Vyhrožovali cizincům, že se vrátí. Takže všichni ubytovaní odešli. Co měli asi dělat jiného?“ krčí rameny muž, který na místě tou dobou opravoval zničené dveře.
Hledá se policie
Celý skandální incident na stránkách médií zapadl pod zprávami o ničivých povodních. Přesto si leckdo nejen v Żyrardówě klade otázku: kde byla policie, když pogrom vypuknul?
Tu už během pochodu zavolali místní kvůli hlasité hudbě. Shromáždění nebylo nahlášeno, takže ho strážníci mohli rozpustit. Podle vyjádření šéfky místního sboru ale nešlo zjistit, kdo akci svolal, takže se rozhodli situaci pouze monitorovat.
Policie tvrdí, že neřeší případy žádných zmlácených lidí, protože nikdo nepodal žádné hlášení.
Středisko pro sledování rasistického a xenofobního chování však tvrdí, že má informace o pochybení strážníků. Proto také organizace zaslala podezření z trestného činu na státní zastupitelství.
Podobné domobrany se sešly ve Varšavě, Poznani nebo Gdaňsku.
Chápat celý incident jako individuální policejní selhání by zakrylo spoustu hlubších procesů, které v Polsku probíhají.
Byť je případ Żyrardówa výjimečný intenzitou násilí, fenomén občanských hlídek není žádnou lokální kuriozitou. Podobné domobrany se sešly ve stejný den ve Varšavě, předtím i v Poznani nebo Gdaňsku. A schází se také v celé řadě menších sídel.
Například v Zaniemyśli, kde žije zhruba dva a půl tisíce lidí, se desítky domobranců vydaly „hlídat“ před tamní kebabové bistro.
Byť neexistují žádné důkazy o propojení či koordinaci jednotlivých skupin, kromě podobného načasování mají ještě jednu věc společnou – videa ze všech shromáždění se objevila na populárním twitterovém účtu „Stop levičáctví v Polsku“.
Tam kromě videí z domobran najdeme nenávistný obsah vůči Ukrajincům, queer lidem, ale především migrantům, kteří nemají bílou barvu pleti.
S opovržlivými komentáři v rasistickém tónu se tu sdílí třeba i videa z varšavských nočních klubů, kde se neděje nic jiného, než že vedle mužů tmavé barvy pleti tančí bílá žena.
Pochody a shromáždění označil za „nejvyšší formu občanského zapojení v zásadní oblasti, kde stát selhává“ Krzysztof Mulawa z krajně pravicové strany Konfederace.
Zbytek polské společnosti pak nejspíš nesouhlasí s metodami nacionalistických bojůvek, ale společnou řeč najdou v postoji k migraci jako takové. Podle červnového průzkumu agentury Opinia24 zastává dvaačtyřicet procent Poláků a Polek názor, že by stát neměl další uprchlíky přijímat.
Zhruba třetina polské společnosti by přijímala lidi ze sousedních států, tedy především Ukrajiny a Běloruska. Pouhých čtrnáct procent lidí pak tvrdí, že by Polsko mělo přijímat žadatele o azyl nehledě na jejich původ.
„Každý, kdo se považuje za demokrata a věří v lidská práva, dnes prožívá hluboké interní drama ohledně společenských nálad,“ vysvětluje sociolog Przemysław Sadura.
„V tuhle chvíli dokonce i levicový elektorát podporuje zpřísnění migračních politik. Tím nemyslím studenty ve Varšavě, ale voličstvo v malých městech jako Włocławek, kde jsme dělali rozhovory,“ popisuje.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
