Soud v Hongkongu vynesl rozsudky nad skupinou předních disidentů a aktivistů. Lidskoprávní organizace a západní země tyto tresty zkritizovaly.
Někdejší lídr studentských protestů Joshua Wong nebo třeba politik a profesor Benny Tai ještě před několika lety patřili mezi nejviditelnější prodemokratické aktivisty v Hongkongu.
Nyní u tamního soudu obdrželi dlouholeté tresty. Oba dva muži patří do skupiny známé jako „Hongkong 47“. Mezi sedmačtyřicet zadržených patřili také bývalí opoziční zákonodárci jako Claudia Mo či Helena Wong nebo také podnikatel Mike Lam.
Ti všichni skončili před soudem, protože se před několika lety zapojili do plánu na výběr opozičních kandidátů pro místní volby. Tehdy doufali, že opozice získá silnější hlas a zablokuje návrhy zákonů propekingské vlády. V neoficiálních „primárkách“ v červenci 2020 pak hlasovalo více než půl milionu lidí.
Čínská vláda v Pekingu označila výše uvedenou aktivitu za nelegální. A obvinila Hongkong 47 z pokusu o svržení tamní vlády.
Čtěte také: Kam zmizel demokratický sen Hongkongu? Rozplynul se s čínskými zákony a proticovidovými opatřeními
Příbuzní a přátelé přišli čerstvě odsouzené podpořit. Někteří z nich se rozplakali při čtení rozsudků, zahrnujících tresty od čtyř do deseti let.
Ze sedmačtyřicítky souzených byli dva zproštěni viny, zbytek vinu přiznal, nebo je za vinné označil soud.
Vůbec nejpřísnější trest dostal Benny Tai, kterého soud prohlásil za hlavního organizátora opoziční akce. Soudci uvedli, že někdejší profesor „propagoval revoluci“ a uložili mu desetiletý trest.
Joshua Wong během soudního procesu vinu přiznal a zkrátil si tak trest o třetinu. Zkrácení mohlo být i větší, ale soud Wonga prohlásil za „člověka s nedobrým charakterem“.
Muž, který patřil mezi nejdůležitější tvář protestů v roce 2019, si už přitom ve vězení odpykává jiný trest související s předchozími disidentskými aktivitami.
Vysoké tresty pro Honkong 47 odsoudila řada západních zemí. Mluvčí amerického konzulátu v zemi uvedl, že skončili ve vězení „za pokojnou účast v běžných politických záležitostech“.
Mluvčí lidskoprávní organizace Human Rights Watch pak dodává, že rozsudek ukazuje, jak „rychle Hongkong přišel o občanské svobody a nezávislou justici“.
Čínské úřady po obrovských demonstracích z roku 2019 potlačily občanský nesouhlas, omezují svobodu médií i možnost výběru kandidátů ve volbách. Drastické změny podle pozorovatelů odráží, jak vyprchaly sliby Pekingu, že po převzetí bývalé britské kolonie zachová občanské svobody a společenské i ekonomické uspořádání.
