Polský prezident Andrzej Duda pověřil sestavením vlády dosavadního premiéra Mateusze Morawieckého. Staronový předseda kabinetu má přitom podle expertů jen pramalou šanci toho dosáhnout. Kdy se Polsko konečně dočká vlády? Vše, co byste měli o tamních povolebních šarvátkách vědět, přinášíme v následujících otázkách a odpovědích.
Zpěv polské hymny na schodech Sejmu i věčné strašení před „zaprodanou opozicí“ v čele s „nepřítelem“ Tuskem. Parlamentní volby v zemi sice už dávno skončily, šéf bývalé vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński však ve vyhrocené kampani pokračuje vesele dál a své rivaly nikterak nešetří. V pondělí proto pověřil sestavením nového kabinetu Mateusze Morawieckého, který dosud stál v čele vlády.
Urputná snaha už však Dudovi zřejmě nepomůže. I když konzervativní PiS volby celkově vyhrála, k sestavení nové vlády jí chybí přesně 37 mandátů. U moci se ovšem konzervativci snaží držet, seč jim síly stačí. Využívají při tom snad všechny prostředky jen, aby oddálili svůj odchod z politického výsluní a co nejvíce ztížili cestu předsedovi opoziční Občanské koalice Donaldu Tuskovi do premiérského křesla. Právě ten se už stihl domluvit na spolupráci s dalšími dvěma formacemi, dosáhnout tak pohodlné parlamentní většiny a k tomu všemu ještě podepsat koaliční smlouvu.
PiS však dává najevo, že se jen tak lehko nevzdá a bude dál hledat možnosti, jak se udržet v nejvyšších patrech moci. Jak se vyznat v tamní povolební situaci a kdy se naši severní sousedé dočkají nové vlády? Odpovědi na tyto otázky přinášíme ve stručném přehledu.
V jaké fázi se nyní nachází tamní povolební vyjednávání?
Od parlamentních voleb, které vyhrál osm let vládnoucí PiS, uběhl už více jak měsíc. Teprve toto pondělí 13. listopadu však přijal oficiálně polský prezident Andrzej Duda demisi dosavadního premiéra Mateusze Morawieckého, aby jej hned vzápětí znovu pověřil sestavením nové vlády. K tomu ale Morawiecki nemá dostatek křesel v Sejmu.
Prezident Duda, jenž ostatně sám vzešel z řad konzervativců, i přesto vyjádřil naději, že se Morawieckému kabinet sestavit podaří. Staronový premiér tak má od pondělí přesně 14 dní na to, aby našel potencionální koaliční partnery.
Má Právo a spravedlnost šanci na vytvoření kabinetu?
Experti se většinově shodují, že možnosti PiS jsou tentokrát jen omezené. To se naplno ukázalo v pondělí, kdy se vůbec poprvé sešla dolní komora parlamentu – Sejm. V něm čerstvě zvolení zástupci vybírali nové vedení komory a kandidátku PiS Elzbietu Witek s přehledem porazil jeden z opozičních předáků Szymon Holownia.
PiS tak nezbývá nic jiného, než se pokusit získat na svou stranu přeběhlíky z jiných politických subjektů. Vzhledem k tomu, že se s Kaczyńského stranou žádné jiné formaci nechce jít do koalice, dokonce ani krajně pravicové Konfederaci, bude konzervativce čekat zřejmě vysilující maraton hledání a přemlouvání jednotlivců z jiných uskupení. Po nich by konzervativci mohli pátrat především v řadách ideově blízké Polské lidové strany, která se už však jakožto součást předvolební koalice jménem Třetí cesta dohodla na spolupráci s Tuskem.
Jak ale uvedl pro server Wiadomości profesor Robert Alberski z Vratislavské univerzity, takto by PiS sice jednotky mandátů sehnat mohla, potřebuje jich však téměř 40, což je v tuto chvíli podle politologa předem ztracená mise.
Čtěte také: Sociální stát, interrupce i sebevědomá mládež. Co přineslo a možná rozloží novou polskou vládu?
Z jakého důvodu pověřil prezident Duda stranu, jež nemá dostatečný počet mandátů, a je tak odsouzená k neúspěchu?
Co tímto krokem polská hlava státu sleduje, si láme hlavu vícero analytiků. „Rozhodl jsem se pokračovat v dobré parlamentní tradici, podle níž vítězná strana dostává jako první příležitost sestavit vládu,” vysvětloval svůj krok Duda. Jenže kritické reakce jak z opozičního, tak i konzervativního tábora na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco opozice mu vytýká to, že prodlužuje období bezvládí a chaosu, z konzervativních kruhů se ozývají ještě peprnější vysvětlení.
Šéfredaktor deníku Rzeczpospolita Boguslav Chrabota například v úterý v úvodníku napsal, že prezident poslal Morawieckého „na sebevražednou misi“, z níž vyjde dosavadní premiér značně poníženě. To ovšem může být podle slov německé komentátorky pro server TAZ Gabriele Lesser Dudovým záměrem. Prezidentský mandát mu totiž vyprší za dva roky a pak se politik zřejmě vrátí do struktur domovské PiS. Ponižující odstavení Morawieckého by mu tak dle komentátorky mohlo pomoct v posílení vlastní autority.
Nová vláda do Vánoc
Co se bude dít po uplynutí 14-denní lhůty pro sestavení vlády?
Pokud konzervativci nepochodí a nezískají mezi poslanci potřebnou důvěru, na řadu přichází parlament, který má právo jmenovat nového premiéra. To by s ohledem na složení Sejmu znamenalo zřejmě jediné: pokus o vytvoření kabinetu by dostal Donald Tusk. Prezident Duda už dopředu avizoval, že pokud by šéfa Občanské koalice zvolil za předsedu vlády parlament, nikterak by mu nebránil a Tuska by do funkce jmenoval.
Jak vypadá možná budoucí polský kabinet a s čím přichází?
Jako nejpravděpodobnější varianta se nyní jeví koaliční vláda složená z centristické Občanské koalice, Nové levice a Třetí cesty, kterou by vedl Donald Tusk. Lídři všech tří uskupení se již v pátek 10. listopadu dohodli na koaliční spolupráci a pod taktovkou „opravy Polska“ se shodli na 24bodovém programu. Mezi ty klíčové priority pak zařadili třeba obnovení nezávislosti justice, odpolitizování veřejnoprávních médií, posílení role Polska v Evropské unii a NATO. Chtějí také pohnat k zodpovědnosti odcházející kabinet za údajné využívání finančních prostředků EU během pandemie COVID-19.
Kdy by se nová vláda konečně mohla ujmout moci?
Vyčerpají-li Morawiecki i následně prezident Duda všechny možnosti a nejzazší termíny, do kdy prodloužit období bezvládí, dočká se Polsko nového kabinetu nejpozději do Vánoc.
