Proč je zapotřebí systémové podpory občanů Česka při získávání pozic v mezinárodních organizacích a v institucích Evropské unie? Analýza české političky, která zasedala v Evropském parlamentu a na velvyslaneckých postech zastupovala ČR i EU v řadě zemí.
Údaje získané v poslední době z institucí EU, OECD a NATO obecně potvrzují nízké zastoupení Čechů a Česka na vedoucích a středních manažerských pozicích, s několika málo výjimkami jak v celkových počtech, tak zejména v počtech podávaných přihlášek.
Sedmnáct let po vstupu do Unie stále slyšíme: oni, tamti, ti bruselští úředníci. Zrovna v těchto dnech k nám pronikají zprávy, že navrhují nezodpovědná, nerealizovatelná, naivní opatření k novému idealismu záchrany Planety, v zoufalé snaze zastavit klimatickou změnu. Jaké šance má Česko tyto návrhy ovlivňovat tam, kde vznikají, tedy v Evropské komisi? Ve velkých číslech se sice domníváme, že Čechů pracuje v Komisi okolo tisíce, z uváděných třiceti až padesáti tisíc zaměstnanců to sice je něco přes tři procenta, tedy kvóta, která pomyslně odpovídá velikosti české populace, tedy nejsme nedostatečně zastoupení ale:
Česko nemá v současnosti jediného generálního ředitele, jediného zástupce generálního ředitele, a ve všech 29 ředitelství Komise má jen dva ředitele, tedy žalostně málo na to, u něčeho být a něco ovlivnit, zejména na samých počátcích legislativních iniciativ.
Ne jinak je tomu ale i v OSN, kde v celém ohromném aparátu pracuje v současnosti 57 Čechů. A obdobně platí, že jsme nikdy neměli zástupce generálního tajemníka, zvláštního představitele generálního tajemníka, nebo i jeho zástupce, o šéfech agentur OSN ani nemluvě.
V uplynulém roce Vladimír Dlouhý kandidoval na generálního tajemníka OECD, organizace nejvyspělejších států, které vedou rozvoj Planety. A to nejen podporou přímého ekonomického růstu, ale právě naopak, podporou vzdělávacích zdravotních, environmentálních, daňových systémů, bez nich udržitelný rozvoj a stabilita nejsou možné. Česku například radí s modelem daňové reformy. A česká přítomnost? Ani ne deset lidí v aparátu, který zaměstnává tisíce zaměstnanců.
V civilních strukturách NATO nemáme také žádné asistenty generálního tajemníka, nebo jeho zástupce či jejich zástupce. I zde se počet Čechů dá počítat na prstech.
Kde tedy je zakopaný pes?
Oprostíme-li se od vlivu rodiny, a při výše uvedených číslech vidíme, že českých rodin v mezinárodních organizacích nebude ani tisíc, musíme hledat ve školství a vzdělávání. Z vlastní zkušenosti přednášek, setkávání, on-line kurzů vím, že Češi vlastně vůbec nevědí, že je v mezinárodních organizacích a institucích EU možné pracovat. Ti informovanější si myslí, že do institucí EU Čechy vysílá vláda. Jiné obecné povědomí je o tom, že jsou to posty pro právníky nebo politology. V českém korporátu je žalostivě malé povědomí o tom, že v Unii a mezinárodních organizacích letí statistici, biologové, IT experti, chemici, farmaceuti, auditoři, andragogové, zkrátka velmi specializované pozice.
Jasným důkazem tohoto stavu jsou počty přihlášek: Do OECD jich podáváme ani ne 0,4 %, do Unie místo 3,1 % pouhé 1 %, do NATO podává Itálie 2600 přihlášek ročně a ČR 80.
Ti, kdož se dostali na významné pozice, se tam dostali sami, bez jakékoliv vnější pomoci a podpory, mnohdy proti vůli svých nadřízených.
Proto veškerá osvěta, zejména na středním stupni školství, o otevřenosti světu, uplatnění se ve světě, v mezinárodních veřejných institucích je nezbytně nutná. Nestane-li se tak na středním stupni, alespoň vysoké školství by mělo pomoci s orientací. Personální úřad EU EPSO v Česku organizuje síť studentských velvyslanců Evropy, jejichž úkolem je psát, hostit, mluvit, zkrátka propagovat všemi způsoby možnost zaměstnání, stáží v EU. O podobném osvětovém programu pro OECD se nyní jedná.
Podpůrnými propagačními programy se Ministerstvo zahraničních věcí snaží přivést mladé Čechy k práci v OSN. Každoročně se organizuje výběr a vyslání dobrovolníků OSN – UN Volunteers, obdobně vysílá MZV stážisty do NATO a také na velvyslanectví Evropské unie. V jednání je podpora vysílání mladých českých expertů do OECD. Jsou jich však ani ne desítky. Soustředěným úsilím Úřadu vlády, Euroskopu, Ministerstva zahraničí a Ministerstva vnitra se v loňském roce podařilo zvýšit počet přihlášek do specializovaných výběrových řízení EU z 1 % na 1,5%, tedy o celou polovinu!
Další problém ale bohužel je vybavenost mladých Čechů uspět v neuvěřitelně tvrdé konkurenci: na 12 míst mladých profesionálů do NATO bylo podáno 15 000 přihlášek… Schopnost uspět v řízeních, kde šance nejsou většinou ani 1 %, se opět vrací k tomu, co poskytuje český vzdělávací systém. Ze znalostí Čechům výrazně chybí statistika, matematika a jazyky. Ale daleko víc než o znalosti jde o dovednosti: prezentace, týmová spolupráce, stanovování priorit, flexibilita, umění argumentace, schopnost motivovat a inspirovat, rychlost v řešení úkolů, schopnost delegovat, jednat v časovém stresu, vykazovat moderní řídící schopnost. Tam nás bota tlačí nejvíc.
Denně potkávám vynikající talentované Češky a Čechy a tiše si říkám: Kdyby měli maturitu ze statistiky, lépe uměli Python, uměli třeba trochu francouzsky, hráli na střední škole divadlo, daleko více se zúčastnili Erasmu, jezdili na stáže do zahraničí, byli ochotni najít si své místo ve velkém světě, tak bychom zvýšili české šance mít na věci vliv, žít ve světě, který se neděje bez nás.
EU
Neblahou situaci si uvědomila vláda premiéra Sobotky, která v roce 2015 přijala vládní Strategii podpory Čechů do institucí EU. K této Strategii se váží jak finanční prostředky, tak počty podporovaných míst úředníků státní správy, administrativní podpora i informační a motivační aktivity. Gestorem je Úřad vlády ČR, spolupracující s Ministerstvem zahraničí a Ministerstvem vnitra.
Jak svědčí čísla z EU, za období šesti let byl udělán obrovský kus práce. Úhel pohledu „zmizí v Bruselu“ se konečně daří měnit. Pozitivní změna nastala i v myšlení nadřízených, kteří si uvědomují, že jedním z cílů vysílání expertů je, aby zůstali v Komisi, v Radě EU a v institucích EU obecně, a pomáhali tak ovlivňovat dění v náš prospěch.
Čtěte také: Považovat se za součást Západu nestačí. Česká malost nás odsouvá na periferii
Významně se rozšířila řada ústředních orgánů státní správy ochotných vysílat své zaměstnance jako sekundované národní experty. Došlo k hodnotovému a psychologickému obratu: mnohá ministerstva pochopila, jak důležité je mít své lidi v Bruselu, zejména v těch částech Komise, kde bude vznikat legislativa významná pro naši zemi. Celkově vysílá do Bruselu Úřad vlády 25 zaměstnanců státní správy. Problémem dneška je, že tento počet míst je vyčerpán, bylo by jej potřeba zásadně navýšit. Obdobnou dynamikou prošlo i krátkodobější vysílání národních expertů, opět především do Komise na místa relevantní pro ČR, do roku 2023 došlo i k navýšení rozpočtových prostředků.
Obdobným způsobem postupuje Ministerstvo zahraničí, které vysílá své diplomaty jako sekundované experty do ESVA – Evropské služby vnější akce. V poslední době jsme několikrát zažili velkou radost, když se nám „eseníčka“ podařilo „překlopit“ do statutu řádných zaměstnanců ESVA – diplomatů Evropské Unie. Pro úplnost uvádím, že tyto experti jsou vysíláni z finančních prostředků určených na delegování českých občanů do mezinárodních mírových misí EU, OBSE. I zde je dost peněz, ale velmi málo míst…
Klíčovým pozitivním hybatelem je atmosférická změna v Bruselu. Ještě před pár lety byla situace toxická. Ti, kdož se dostali na významné pozice, se tam dostali sami, bez jakékoliv vnější pomoci a podpory, mnohdy proti vůli svých nadřízených. To samozřejmě neprospívá klubové spolupráci. Dnes, především díky práci velvyslanců Dürra, Hrdé, Zajíčka a bývalého ministra Petříčka se situace radikálně změnila. Česká komunita se často schází, fyzicky i on line, spolupracuje se Stálým zastoupením, vyměňuje si informace o pracovních příležitostech, o tipech z konkurzů, podporách, informace o panelech a komisích. Tato přátelská a spolupracující atmosféra je značným úspěchem a hraje velikou roli v podpoře těch, kteří chtějí nastoupit cestu do Bruselu.
Pro občany ČR platí, že jsme vyrostli ve velmi hierarchické struktuře: jsme velmi hierarchičtí, málo motivující a inspirující.
Systémově zásadní se jeví dnes již rozvinutá spolupráce s evropským EPSO – European Union Personell Selection Office. Za spolupráci s EPSO je primárně odpovědné Ministerstvo vnitra, které má na starosti vzdělávání státní správy, ve spolupráci s Úřadem vlády a Diplomatickou akademií MZV.
EPSO je instituce Evropské unie, odpovědná za široká výběrová řízení do institucí EU: Komise, Rady, Evropského parlamentu, Evropského soudního dvora a Evropského účetního dvora. Konkurzy EPSO spočívají v počítačovém testování numerických, verbálních a abstraktních dovedností, často se testuje práce s emaily, součástí jsou i znalostní testy a test hodnotícího střediska. Testy jsou nesmírně náročné, trvají rok. V běžných členských zemích si občané individuální přípravu organizují a platí sami, v Česku ji organizuje MZV ve spolupráci s MV a financuje ji.
Do slova a do písmene platí, že zájemci registrovaní v registru Euroskopu, či sledující webové stránky nebo sociální sítě MZV, se mohou přímo z ulice přihlásit na přípravné školení, které pro MZV poskytuje francouzská ENA nebo německé Euphorum. Specifický přípravný program je zřetelným dokladem o pozitivním posunu ve státní správě k podpoře Čechů, je dokladem zájmu a angažovanosti MZV.
V minulých letech jsme se nejvíce zaměřovali na přípravu generalistů typu AD 5, ale COVID jasně ukázal, že instituce EU potřebují stále specializovanější a specializovanější odborníky, proto se již nepředpokládá brzké otevření velkého generalistického konkurzu, ale naopak konkurzů specializovaných. V nedávné minulosti byly otevřeny specializované konkurzy pro právníky-lingvisty, pro jaderné inspektory, pro specializované zemědělce, pro chemiky, manažery zdravotnictví, auditory. A právě v těchto konkurzech jsou mladí Češi s několikaletou praxí velmi úspěšní, zde dosahuje ČR nejvyšší úspěšnosti.
Velikým oříškem současnosti zůstávají testy hodnotícího střediska. Jsou samozřejmě rozdílné, podle manažerské úrovně. Obsahují zvládnutí případové studie, orientaci v situaci, ale také reflexi svých znalostí a dovedností. Nejtěžší částí je část manažerská, ve které se hodnotí schopnost pracovat pod tlakem, motivovat, inspirovat, rozdělovat práci, spolupracovat, hrát v týmu. Pro občany ČR platí, že jsme vyrostli ve velmi hierarchické struktuře: jsme velmi hierarchičtí, málo motivující a inspirující. Nejde jen o to někomu vysvětlit, co má dělat, jde též o to s ním spolupracovat v hledání jeho cest jak úkol zvládnout.
Na základě zprávy účetního dvora EU o kvalitě výběrových řízení EPSO a také na základě soudních řízení dochází v testování k velké změně, a to používáním národních jazyků. To ale klade velký nárok na obsazení výběrových komisí. Věřím, že se právě členové české komunity přihlásí do panelu, tak, abychom skutečně češtinu mohli začít používat jako zkušební jazyk.
NATO
Bohužel ani v druhé bruselské organizaci, totiž v NATO, na tom nejsme o mnoho lépe. Ministerstvo zahraničí proto podporuje české stážisty: za český finanční příspěvek jich do Bruselu posíláme dvakrát tolik, než je počet míst financovaných NATO. Jde zejména o mladé absolventy kybernetiky, IT, ale samozřejmě i bezpečnostních studií. I pro NATO platí, že v civilním mezinárodním sekretariátu je Česko nedostatečně zastoupeno, a to zejména na vyšších pozicích. MZV spolu s MO v současnosti hledají a podporují vhodné kandidáty, kteří by nepříznivou situaci dokázali zvrátit.
OECD
Novinkou v podpoře Čechů je nově nastartovaná spolupráce s OECD. S novým generálním tajemníkem i sekce lidských zdrojů přišla s flexibilnější, otevřenější strategií a vyšším zájmem o spolupráci s méně zastoupenými státy, k nimž Česko, s několika jednotlivci v sekretariátu OECD, bohužel patří. Kromě stážistů Česko vysílá na podporované pozice tzv. Staff on Loan, odborníky ze státní správy, kteří se díky české finanční podpoře mohou zúčastnit odborné práce v OECD. Doufáme, že se tato podpora obnoví i v postcovidové době. V současnosti ale ČR směřuje k tomu, stát se po Jižní Koreji, Izraeli, Německu a Japonsku dalším státem, který bude moci do OECD vysílat mladé profesionální úředníky, Junior Professional Officer.
OSN
Proto začínáme od píky, Česko vysílá dobrovolníky OSN do zemí, které jsou našimi rozvojovými prioritami, jako například Zambie, Moldavsko, Gruzie nebo Jordánsko. Ministerstvo zahraničí také spolufinancuje české představitele v agenturách OSN, například v UNHCR Etiopie.
ESVA
K podporám Čechů ve světě patří také podpora uplatnění českých diplomatů v evropské diplomacii – v Evropské službě vnější akce. V současnosti jsou ve vedení Evropských delegací dva Češi, Lucie Samcová a Tomáš Szunyog, nebo zástupkyně velvyslance v Kanadě, v ústředí ESVA působí řada kolegů, například předsedkyně politicko-vojenské skupiny.
Nelaskavá doba COVID nám diplomatům ale umožnila novou formu spolupráce: on line setkávání. Celosvětové setkání s Čechy v ESVA – od Islandu přes Arménii, Kosovo, Ankaru až po Uruguay – bylo vynikajícím důkazem toho, že se spolupráce nastartovala, že se podpora Čechů postupně daří a že dveře pro mladé Čechy, kteří jsou lépe připraveni obstát v konkurenci a kteří již mají podporu jak svých šéfů a kolegů, tak Čechů v evropských institucích a mezinárodních organizacích, jsou otevřeny.
***
Projekt „Zahraniční politika v propojeném světě“ vzniká ve spolupráci s Heinrich-Böll-Stiftung Praha.
Názory a stanoviska autora/autorky nevyjadřují postoje Heinrich-Böll-Stiftung.
