Indie sice hostí summit G20 až příští víkend, ale pořádný rozruch se jí kvůli němu podařilo vzbudit už nyní. Oficiální dokumenty pro delegáty totiž naznačují, že by se pořadatelská země mohla brzy přejmenovat. Jaké by pro to mohly být důvody a co by taková změna znamenala mezinárodně?
„Musíme přestat používat název Indie a začít místo toho říkat Bhárat,“ hřímal šéf Národního svazu dobrovolníků (RSS) Móhan Bhágvat na pátečním mítinku v Guvahátí. „Jméno Indie je urážka, kterou nám dali Britové,“ přisadil si Harnáth Singh Jádav, poslanec za Indickou lidovou stranu (BJP). Ustálený mezinárodní název hinduistickým nacionalistům nejde přes jazyk dlouhodobě. V posledních době se však vážně diskutuje o tom, že by Indie přestala být Indií a začala se označovat sanskrtským termínem Bhárat.
Indie hostí ve dnech 9. a 10. září osmnáctý summit skupiny G20 a pro své hosty si připravila pořádné překvapení. Na záhlaví pozvánky na slavnostní večeři totiž u jména prezidentky Draupadí Murmú namísto obvyklého „prezidentka Indie“ stojí „prezidentka Bháratu“. Čekali byste, že nové jméno způsobí mezi zahraničními delegáty zmatek?
I na to indičtí pořadatelé mysleli. Informační letáky pro účastníky tak upozorňují, že Bhárat je jedním z úředních názvů země. A mají pravdu – hned první článek ústavy definuje jméno státu jako „Indie, to jest Bhárat“.
Původní verze indické ústavy z roku 1950. Foto: Indická ústava, World Digital Library
Z událostí posledních dnů a týdnů je zřejmé, že indická vláda hodlá termín Bhárat používat v oficiální komunikaci čím dál častěji. Kromě prezidentky jej začal běžně uvádět i premiér Naréndra Módí. V dokumentech k aktuální služební cestě do Indonésie je titulován jako předseda vlády Bháratu. Stejný název funkce používal už při svých zahraničních cestách na konci srpna. A v kuloárech se dokonce proslýchá, že přejmenování země se bude projednávat už na následující schůzi parlamentu, která začíná za dva týdny.
Jméno a jeho symbolika
Přejmenování celé země není na světě nikterak neobvyklé. Například z Barmy se poměrně nedávno stala Myanmar, z Cejlonu zase Šrí Lanka a někdejší Siam dnes známe jako Thajsko. Ve všech případech se jednalo o gesto odstřižení od koloniální minulosti.
Paralelu snadno najdeme i v samotné Indii – v roce 1995 se Bombaj oficiálně přejmenovala na Mumbaí, o rok později Madrás na Čennaí a v roce 2001 Kalkata na Kolkatu. V případě přejmenování celé nejlidnatější země světa je však situace ještě trochu komplikovanější. Pro Indii se totiž doma běžně používají tři názvy, přičemž každý nese jinou symboliku a každý je oblíbený mezi jinými skupinami obyvatelstva – Indie, Bhárat a Hindustán.
Čtěte také: Rozkročená Indie mezi výročími: Zvítězí hinduistická většina, nebo jednota v rozmanitosti?
Zřejmě nejstarší pojmenování země je doloženo už ve staroindických eposech, védách a puránách, tedy více než dvěma tisíci let. Termín Bhárat (země kmenu bharatovců) se původně vztahoval jen k západní části ganžské nížiny, tedy zhruba okolí dnešního Dillí.
S rozmachem panindického nacionalismu v 19. století se však tento sanskrtský termín postupně uchytil pro celý subkontinent a dnes je běžný ve většině indických jazyků. Mezi představiteli a příznivci hinduistické krajní pravice se pak můžeme setkat i s termínem Akhand Bhárat (nerozdělená Indie), který označuje celé území někdejší Britské Indie od Afghánistánu až po Barmu.
Podobně starý je nicméně i mezinárodní název Indie, které v Evropě zpopularizovali řečtí zeměpisci jako Hérodotos. Jméno je odvozeno od řeky Indus (sanskrtsky Sindhu, persky Hindu) a označuje území, která leží za ní. Třetí často používaný termín Hindustán (země Hindů) zase pochází z perštiny a v obecnou známost vešel ve středověku v souvislosti s muslimskými vpády do severní Indie.
Není proto divu, že když v roce 1947 došlo k rozpadu britské kolonie na dvě části, při debatách v ústavodárném shromáždění se hojně diskutovalo, jaký název by vlastně země s většinově hinduistickým obyvatelstvem měla používat.
Zatímco sekularisté argumentovali, že jméno Indie těží z dlouhodobě budované značky perly impéria a není spojeno s žádným indickým národem ani náboženskou komunitou, hinduističtí nacionalisté oponovali, že jde o exonymum (tedy název zavedený cizinci, lidmi žíjícími mimo tuto kulturní oblasti pozn. red.), od nějž by měl nový stát v rámci dekolonizace upustit. Obě skupiny nakonec došly ke kompromisu a v prvním článku indické ústavy tak dnes najdeme známou větu „Indie, to jest Bhárat, je unie států.“
Třetí z názvů, tedy Hindustán, nemá na rozdíl od Indie či Bháratu žádnou oficiální oporu. Přesto, nebo právě proto, je zřejmě ze všech tří možností tou nejpopulárnější. Kromě hovorové hindštiny a urdštiny jej najdeme nejen v bollywoodských trhácích, ale paradoxně i ve známém sloganu hinduistických nacionalistů „Hindí–Hindú–Hindustán“, který považuje hindský jazyk a hinduistické náboženství jako jeden z určujících znaků národa i státu.
Volební kampaň za 40 miliard
Je celkem zřejmé, že tlaky na upuštění od exonymního názvu jsou dalším z tahů současné indické vlády v probíhající kulturní válce. Kabinet Naréndry Módího se například dlouhodobě vyžívá ve změnách muslimských názvů měst na hinduistické, aby více zdůraznila historickou kontinuitu starověké Indie a její domněle hinduistické kultury.
Změna oficiálního názvu celé země je ale přeci jen trochu jiný kalibr. Nejde jen o vyškrtnutí jednoho slova z ústavy, ale o proces s dopady jak na zahraniční politiku, tak na státní pokladnu. Podle týdeníku Outlook by celá šaráda s přejmenováním vyšla přibližně na 140 miliard rupií, tedy asi 40 miliard korun. To je zhruba částka, kterou indická vláda měsíčně vydá na program potravinové bezpečnosti.
Čtěte také: Bojovný hinduismus táhne na Bollywood. Proč mu to s nejnovější Rámájanou nevyšlo?
Další důležitou otázkou je, proč vláda na změnu tlačí tak narychlo. Ačkoli krajně pravicové proudy za jméno Bhárat na oficiálních dokumentech lobbují už pěknou řádku let, skutečný důvod bude prozaický. Indii čekají na jaře příštího roku volby, do níž budou opoziční strany vstupovat ve společné alianci pod zkratkou INDIA. Akronym, který znamená Indian National Developmental Inclusive Alliance (Indická národní rozvojová inkluzivní aliance) sdružuje celkem 26 stran takřka ze všech významných svazových států.
I když se na rozdíl od dřívějších ideově spřízněných volebních koalic tentokrát jedná spíše o účelový slepenec, alianci INDIA nelze podceňovat. Indický volební systém většinových jednomandátových obvodů totiž značně zvýhodňuje velké strany či předvolební koalice. Sjednocená opozice tak může pro vládnoucí BJP znamenat značnou hrozbu. Je proto zřejmé, že se bude v nejbližších měsících snažit omezit dosah svých soupeřů všemi způsoby a prostředky – a změna názvu celé země by mohla být jedním z nich.
Pokud by se skutečně mělo přejmenování projednávat už na příští schůzi parlamentu, za pozornost stojí ještě jeden detail. Parlament se totiž sejde 18. září, tedy přesně 74 let poté, co se ústavodárné shromáždění shodlo na prvním článku ústavy, který užívá oba názvy – jak Indie, tak Bhárat.
Vláda Naréndry Módího však zatím žádné oficiální stanovisko k přejmenování zatím nevydala. Je tedy klidně možné, že jde jen o pokusný balónek, který má otestovat reakce domácí i zahraniční veřejnosti.
Just IN:— Pakistan may lay claim on name "India" if India derecongnises it officially at UN level. – local media
— Nationalists in Pakistan have long argued that Pakistan has rights on the name as it refers to Indus region in 🇵🇰.
— South Asia Index (@SouthAsiaIndex) September 5, 2023
A reakce se dostavily brzy. Členové a podporovatelé opoziční aliance už začali kreativně vymýšlet akronymy i pro jméno Bhárat. „Co je koneckonců cílem všech stran v INDIA? Je to přinést harmonii, přátelství, usmíření a důvěru,“ vyjádřil se na Twitteru předák Indického národního kongresu Džajrám Raméš. Podle jiného návrhu by zase zkratka BHARAT mohla znamenat Benevolentní humanitární aliance pro práva, přijetí a toleranci.
Mnohem pikantnější jsou však ohlasy ze zahraničí. Pokud by nejlidnatější země skutečně od svého mezinárodně uznávaného názvu upustila, po jméně Indie už pokukuje sousední Pákistán. Řeka Indus, podle níž se historicky celý region nazývá, se totiž nachází na jeho území. Proti adoptování názvu Indie ostatně protestoval duchovní otec Pákistánu Muhammad Alí Džinnáh už při rozdělení země v roce 1947. Mohlo by tedy nakonec dojít k tomu, že Indie na mapě světa zůstane, jen se posune o kousek na západ? Nechme se překvapit.
