Influenceři bez práce, globální Jih bez spojení a digitální apokalypsa. Co ukázal výpadek Facebooku?

Až budou historici zpracovávat dějiny internetu, první říjnové pondělí roku 2021 v nich dost možná bude zapsáno pěkně tučným písmem. Pokud si zrovna nedáváte digitální detox, nejspíš jste si toho všimli také: Všechny aplikace vlastněné Facebookem – kromě vlajkové lodi také WhatsApp a Instagram – na několik hodin vůbec nefungovaly.

Ačkoliv se i tento problém miliony lidí po celém světě nejprve pokoušely vyřešit restartováním svých telefonů, nebylo to nic platné. Řečeno spolu s devadesátkovou televizní klasikou – závada nebyla na vašem přijímači. Co bylo tedy příčinou výpadku, který zasáhl zhruba tři miliardy uživatelů, a tím pádem přes třetinu světové populace?

Zaměstnanci tak nejenže neměli k dispozici běžné nástroje pro komunikaci uvnitř firmy, ale někteří se ani nemohli dostat do svých kanceláří

Prakticky ihned se objevily obavy, zda nešlo o hackerský útok. Ty byly však poměrně rychle rozptýleny odborníky jak zvenčí, tak zevnitř Facebooku. Kromě neexistujícího důkazu je také velmi nepravděpodobné, že by útok proběhl ve všech třech velkých aplikacích najednou. Podle dostupných informací to vypadá, že na vině byla interní chyba během konfigurace.

Zjednodušeně se stalo zhruba toto: Facebook v rámci updatu poslal zprávu na infrastrukturu internetu (tzv. Border Gateway Protocol – BGP), ve které omylem řekl: „Nemáme k dispozici žádné servery.“ Jde o standardní problém, který lze vyřešit tím, že se vzápětí pošle druhá zpráva, která uvede věci na pravou míru: „Servery máme.“ K tomu ale v pondělí nedošlo z jednoduchého důvodu. V rámci Facebooku totiž všechno běží skrze Facebook. Ten ihned po první zprávě „spadl“, a proto v tu chvíli neexistovala možnost jak poslat opravnou zprávu.

Aby toho nebylo málo, v průběhu výpadku se navíc začala na sledovači volných internetových domén objevovat informace, že adresa facebook.com je na prodej. Ačkoliv se později ukázalo, že šlo o chybu na straně webu, uživatelům na Twitteru to nezabránilo v rozšíření sousloví „digitální apokalypsa“.

Čtěte také: Konec samovlády internetových gigantů? Vlády se chystají regulovat digitální platformy

Českou republiku zasáhl výpadek okolo páté odpoledne, což v kalifornském Palo Altu, kde Facebook sídlí, znamená ráno. Zaměstnanci tak nejenže neměli k dispozici běžné nástroje pro komunikaci uvnitř firmy, ale někteří se ani nemohli dostat do svých kanceláří – i karty určené pro vstup do místností jsou napojené na stejné servery Facebooku.

Was just on phone with someone who works for FB who described employees unable to enter buildings this morning to begin to evaluate extent of outage because their badges weren’t working to access doors.

— Sheera Frenkel (@sheeraf) October 4, 2021

I kvůli tomu se čas výpadku protáhl pro některé služby až na 14 hodin, což je od roku 2008 nejdelší doba, kdy byla tato sociální síť mimo. Tehdy ale měla „pouhých“ sto milionů uživatelů (v porovnání s dnešními téměř třemi miliardami) a nevlastnila žádné jiné aplikace. Takže zatímco před 13 lety výpadek znamenal, že pár vysokoškoláků muselo po dobu jednoho dne přesunout chatování na ICQ nebo MySpace a teenageři v kvízech nezjistili, kterému členovi Jonas Brothers se podobají, dnešní dopady jsou mnohem rozsáhlejší.

Globální Jih bez spojení, influenceři bez práce

Ačkoliv se Facebook dál snaží tvářit, že jeho hlavní funkcí je „propojovat lidi“, primárně se jedná o jednu ze dvou největších reklamních platforem na internetu (spolu s Googlem). Jelikož inzerce tvoří přes 98 % všech příjmů firmy a každou hodinu na ní vydělá šest a půl milionu dolarů, výpadek znamenal v první řadě ztráty pro samotný Facebook.

Pokud bychom počítali s celými 14 hodinami, podle prvních hrubých odhadů se ušlý zisk mohl vyšplhat až k 90 milionům dolarů. Přestože v celkovém zisku 29 miliard za loňský rok jedná o drobné, opakování takových výpadků by už pro Facebook mohlo být problematické. Ještě větší ztráty než samotná firma utržil její zakladatel a CEO Mark Zuckerberg. Ten „přišel“ o šest miliard dolarů především kvůli tomu, že vlastní zhruba 14 % akcií Facebooku, kterým po pondělku klesla hodnota na burzách.

Na výpadku samozřejmě ztratili také inzerenti, kteří nemohli oslovovat svoje zákazníky. Tahle situace nás zřejmě nebude mrzet u korporací, které nám plní feed reklamami i na takové produkty, které jsme si již dávno pořídili. Jenže o marketing na sociálních sítích se opírá i velká část malých podnikatelů, kteří jsou na něm často mnohem závislejší. „Ztrácíme tisíce eur v ušlých prodejích. Pro někoho to nemusí znít jako hodně peněz, ale přijít o čtyři až pět hodin pro nás znamená rozdíl mezi tím, jestli zvládneme či nezvládneme zaplatit elektřinu a nájem,“ citují New York Times Marka Donnellyho, zakladatele oděvního start-upu v Irsku.

Ještě hůř na tom byl další respondent NYT, který provozuje rozvážkovou službu v indickém Dílí. Facebook je středobodem jeho podnikání a WhatsApp používá pro přijímání objednávek. „Když všechno spadlo, spadlo i moje podnikání,“ říká Samir Munir.

Jeho výpověď ilustruje situaci v zemích globálního Jihu, kde se z WhatsAppu i kvůli drahým tarifům na standardní telefonní služby stal úplně základní prostředek komunikace. Aplikaci používá například devět z deseti Brazilců v produktivním věku, v afrických zemích jako Keňa, Nigérie nebo JAR ji má zase nainstalovanou víc než 95 % lidí s přístupem k internetu. Vzhledem k tomu, že se jedná oblasti s mnohem větší mírou násilí a kriminality, náhlá absence může mít daleko drastičtější důsledky než ušlé zisky.

Latin America lives on WhatsApp. I am surprised by so many people underestimating how catastrophic this downfall has been.

— José Caparroso (@JoseCaparroso) October 4, 2021

Ve srovnání s tím mohou sice komplikace běžných uživatelů v Evropě působit jako vystřižené z memů o „problémech prvního světa“, přesto bychom jim měli věnovat pozor. Odhalují nám totiž nepříjemnou realitu o rozdělení současného internetu, který drží v rukou pár velkých korporací. Například ti uživatelé, kteří používají pro přihlášení do jiných služeb či aplikací svůj facebookový účet, se do nich nemohli přihlásit, i když samotná služba nemá s Facebookem nic společného.

Velké problémy výpadek způsobil i lidem, kteří mají v popisu práce plnit sociální sítě obsahem. Podle průzkumu německé firmy InfulencerDB z roku 2018 působí na Instagramu okolo 500 tisíc takzvaných influencerů, ze kterých se během minuty stali v podstatě nezaměstnaní. Ačkoliv se nám to může zdát přinejmenším zvláštní, ve finále se jedná o lidi, kteří odvádějí práci, na které vydělávají primárně technologičtí giganti. I proto se v loňském roce objevily zprávy o tom, že se tvůrci on-line obsahu snaží vytvořit svoji verzi odborů.

Čtěte také: Nezdolný Jeff Bezos: Kdo je muž, který vybudoval Amazon a nyní chce kolonizovat vesmír?

Mezi těmi, v nichž „influencerská třída“ solidaritu nevzbudí, by se dost pravděpodobně mohl objevit i názor v tomto duchu: „Sociální sítě stejně lidem nic dobrého nepřinášejí, tak si aspoň zkusili žít bez nich.“ To se ale samozřejmě nestalo. Uživatelé se ve velkém přesunuli na zbývající platformy – především na Twitter, TikTok nebo třeba Reddit. A to i přesto, že všechny fungovaly kvůli masivnímu přívalu „facebookových uprchlíků“ o poznání pomaleji.

Komplikace přitom nepotkaly jenom přímé konkurenty, přetížené sítě vyřadily z provozu i mobilní operátory po celém světě. V Česku byl nejvíce postižen Vodafone, na nefunkční služby si ale stěžovali i někteří uživatelé zbylých dvou velkých poskytovatelů, O2 a T-Mobilu.

Nejhorší, nebo nejlepší možné načasování?

Jestli se vám bude někdy zdát, že máte opravdu špatný začátek pracovního týdne, představte si poslední tři dny v kůži Marka Zuckerberga. Nejprve v neděli večer odhalila v televizním pořadu „60 minut“ svoji identitu whistleblowerka Frances Haugen, která stojí za únikem takzvaných Facebook files. Bývalá zaměstnankyně Facebooku během letošního roku tajně zkopírovala desítky tisíc stránek interních dokumentů, které již dříve rozeslala novinářům, úřadům i zastupitelům v americkém Kapitolu.

Dokumenty nejsou výrazně nové svým obsahem – o problémech Facebooku s regulací nenávistného obsahu, dezinformací nebo negativních dopadů na mentální zdraví především teenagerů se píše dlouhodobě. Uniklé materiály ale potvrzují, že firma o všem velmi dobře věděla. V jednotlivých oblastech si nechala vypracovat několik interních výzkumů, ale svoje chování v podstatě nezměnila. Důvod? Finančně by se jí to nevyplatilo.

„Probíhal tam konflikt mezi tím, co je dobré pro veřejnost, a co pro Facebook. A firma se znovu a znovu rozhodovala optimalizovat na základě svých vlastních zájmů – jako třeba vydělávání peněz,“ tvrdila Haugen v nedělním rozhovoru.

Druhý den ráno přišel masivní výpadek Facebooku, a člověk se tak jen těžko ubránil konspirační myšlence: Nemůže za tím být úmysl? Mluvit o výpadku je pro Facebook přece jen výhodnější než mluvit o závažných obviněních ze strany Haugen. A pro Marka Zuckerberga, který je známý vysokou koncentrací moci ve vlastních rukou, přece není nic snazšího než zmáčknout jedno tlačítko…

Kromě toho, že pro uvedené jednání neexistují žádné důkazy, je tu ještě jeden důvod, proč šlo nejspíš opravdu o nešťastnou chybu. Whistleblowerka Haugen měla naplánovanou svědeckou výpověď v Kongresu na úterní dopoledne (odpoledne středoevropského času). Její včerejší slyšení tak velmi rázně vrátilo „Facebook files“ do mediálního prostoru.

Z pohledu veřejného obrazu Facebooku se dost možná jedná o nejhorší týden od roku 2018, kdy vyšly najevo okolnosti případu společnosti Cambridge Analytica. Ta tehdy použila soukromá data uživatelů v kampani během prezidentských voleb. Americkým zákonodárcům se tak ještě zlepšuje pozice pro zavedení smysluplných regulací – fungujících v zájmu těch, pro které byly sociální sítě původně vymyšleny. Pokud se jim to podaří, třeba budeme při zpětném hodnocení dějin internetu za tenhle výpadek ještě vděční.