Infodemie ustupuje. Dosáhli dezinformátoři svého cíle?

Uprostřed března obdržela litevská média a ministerstva šokující e-mail. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v něm skrze oficiální dopis oznamoval, že NATO rozhodlo o stažení jednotek z Litvy, protože mezi vojáky propukla nekontrolovatelná epidemie nemoci způsobené novým typem koronaviru. Všichni adresáti nicméně rozpoznali, že se jedná o falešnou zprávu, a nezdařil se tak dezinformační útok, který měl za cíl proniknout do seriózního zpravodajství a zmást lidi skrze hlavní informační kanály.

Šlo o jednu z mnoha dezinformačních kampaní, které ke svým cílům v minulých měsících využily nabitého tématu pandemie koronaviru, čímž podle Světové zdravotnické organizace způsibly paralelní „infodemii“. Covid19 představoval zázračné téma, do nějž autoři ‚fake news‘ mohli zaobalit libovolné politické sdělení s jistotou, že najde své čtenáře. Šíření koronaviru totiž věnovalo absolutní pozornost ohromné množství lidí napříč celým světem. Podle výzkumu společnosti Edelman sledovalo zprávy o koronaviru každý den přes 70 procent obyvatel Evropy, ve více zasažených státech, jako například v Itálii, dokonce 93 procent. Pandemie navíc vzbuzovala emoce, které v lidech zvyšují pozornost při čtení a ovlivňují, zda budou považovat za potřebné sdílet článek se svými přáteli na sociálních sítích.

Například česká mutace ruské agentury Sputnik zaznamenala mezi únorem a březnem, ve kterém Česko zavedlo protipandemická opatření, téměř o 100 procent více sdílení na sociálních sítích. Mezi nejoblíbenější články patřily texty, které znevažovaly pomoc Evropské unie a naopak chválily přístup Ruska a Číny. Podobných úspěchů se dočkal také český web AC24 nebo americký web Infowars, jehož zakladatel Alex Jones si na dezinformacích postavil výdělečný business. Vedle článků varujících před smrtícím očkováním vyvíjeným Billem Gatesem začal Jones prodávat zubní pastu, která údajně dokáže vyléčit Covid-19, za což už si na Infowars došlápl americký úřad pro ochranu spotřebitelů.

Je třeba si uvědomit, že z pohledu Číny nebývá propaganda chápána jako ofenzivní nástroj boje, jejímž cílem je někoho zničit, ale jako něco pozitivního, kdy cílem je někoho přesvědčit.

Konspirační weby přitom nezačaly s příchodem koronaviru produkovat více článků, pouze změnily tematickou strukturu. „Ta se mění v reakci na aktuální situaci,“ vysvětluje František Vrabel, ředitel společnosti Semantic Visions, která analyzuje zpravodajství ve dvanácti světových jazycích. „ Podobně tyto weby reagují třeba na parlamentní volby. Narativy ale zůstávají dlouhodobě stejné, třeba v Česku je nejsilnější ten protievropský.”

Zkazky o umělém viru

Dezinformaci, že Covid-19 byl uměle vytvořený v laboratoři, podle zjištění Semantic Visions jako první vypustilo Rusko. Za biologickou zbraň původem ze Spojených států ho jako první označila 20. ledna televizní stanice Zvezda, kterou provozuje ruské ministerstvo obrany.

O devět dní později zveřejnil „alternativní“ americký deník Washington Times (který nemá nic společné s prestižním Washtington Postem) falešnou zprávu, že virus je naopak produktem čínské laboratoře ve Wuhanu. Proruské weby se konkurenční dezinformaci nesnažily vyvrátit – naopak ji samy šíří dál a zároveň citují třeba tvrzení Íránských revolučních gard, podle kterých Spojené státy prostřednictvím koronaviru zahájily biologickou válku proti celému světu.

 

Zdánlivě náhodně „alternativní“ weby popisovaly také závažnost epidemie. Zatímco jedna stránka tvrdí, že Covid19 od chřipky liší pouze panika, další srovnává koronavirus s morem. Ruská státní RT navíc opakovaně dělala PR dezinformačnímu dokumentu „Plandemic”, který Covid-19 označuje za pokus západních špiček zabít plošnou vakcinací „miliony lidí”.

„Rusko běžně publikuje narativy, které vymyslel někdo jiný, a jsou v rozporu s tím, co původně vypustili oni sami,“ popisuje Vrabel. „Smyslem ruských dezinformací je veřejnost zmást a oslabit její důvěru v demokracii, proto předkládají vzájemně si odporující informace.“ Sdělení konkrétních článků nejsou v ruské dezinformační hře podstatné – manipulativní či zcela lživé články o koronaviru mají především vytvořit mozaiku narativů, která západní státy a aliance vykreslují jako hysterické v odpovědi na hrozbu, neschopné vzájemné spolupráce a nezvládající ochranu svých obyvatel.

Čínská cesta

Zatímco Kreml si liboval v informačním chaosu, Čína od vypuknutí pandemie intenzivně pracovala na prosazení jednoho konkrétního pohledu na to, co se ve světě odehrává. Tamní vláda se v tandemu se státními médii chválila za excelentní zvládnutí situace, nafukovala míru pomoci v zahraničí, politizovala předávání zdravotních pomůcek a zastrašovala kritiky, kteří by chtěli připomenout, že svým počátečním tutláním problému k rozšíření viru přispěla.

Z kraje března však Peking přitvrdil. Čínské ministerstvo zahraničí použilo původem ruskou desinformaci, že virus byl uměle vytvořený v marylandské laboratoři, a začalo ji šířit skrze státní mediální a diplomatický aparát. „Covid-19: Další důkazy, že virus vznikl v USA“, sdíleli na Twitteru vládní úředníci a pracovníci čínské ambasády článek konspiračního webu globalresearch.ca. Podle Vrabela jde o podstatnou změnu: „Je třeba si uvědomit, že z pohledu Číny nebývá propaganda chápána jako ofenzivní nástroj boje, jejímž cílem je někoho zničit, ale jako něco pozitivního, kdy cílem je někoho přesvědčit.“  

Důvodů, proč se čínská vláda uprostřed pandemie začala učit z ruské dezinformační příručky, může být několik. Peking se kvůli koronaviru ocitl pod velkým mezinárodním tlakem a zvolený způsob sebeprezentace, tedy že Čína zachraňuje svět před pandemií, neměl v zahraničí valný úspěch. Politická spolupráce s Ruskem je pak nasnadě. Pojí je totiž společný zájem na politickém i ekonomickém oslabení západních koalic. „Vidíme trend spolupráce mezi Ruskem a Čínou, které vzájemně propagují své narativy,“ popisuje Vrabel. „Pandemie tento trend ještě zesílila.”

Příběhy z Bílého domu

Šíření konspiračních teorií teoriím v minulých měsících napomohl také americký prezident Donald Trump, který opakovaně uvedl, že Covid-19 byl ve skutečnosti vyrobený ve wuhanském institutu virologie a dokonce požádal Peking o povolení prozkoumat laboratoř americkými experty. Prezidentova slova muselo následně vyvracet americké Centrální ředitelství tajných služeb, Trump však s odkazem na „tajné důkazy“ trvá na svém.

„Americký prezident zřejmě hodlá hrát protičínskou kartu v politické kampani,“ vysvětluje Trumpovo jednání Jakub Kalenský, analytik think tanku Atlantic Council. Prezident podle něj využívá desinformace v politice dlouhodobě a dosud s nimi sklízel velké úspěchy. „Jde mu také o oslabení seriózních médií, ale to je spíše sobecký záměr, protože o něm nepíšou kladně,“ pokračuje Kalenský. Obvinění Číny z výroby koronaviru navíc nebylo jediným výrokem, kterým Trump protiřečil vědecké komunitě. „Minulý rok zemřelo 37 tisíc Američanů na běžnou chřipku a nic se nezavírá,” zlehčoval Trump závažnost pandemie nedlouho předtím, než počet obětí koronaviru toto číslo dalekosáhle překročil.

Nevědecké zprávy ve Spojených státech šířila také televize Fox News, která láká především republikánské diváky. Její nejoblíbenější moderátor Sean Hannity o koronaviru opakovaně mluvil jako o politické zbrani v rukou demokratů a celou pandemii označil za hoax vytvořený za účelem poškodit Trumpa.

Jak nedávno ukázal výzkum Chicagské univerzity, v oblastech, kde je největší sledovanost pořadu se Seanem Hannitym, se lokálně objevila vyšší koncentrace nákazy koronavirem. Podle výzkumu Standfordské univerzity republikáni častěji nedodržují protipandemická opatření a nevnímají hrozbu nakažení tak vážně. Na koronavirus ale paradoxně nejvíce doplácí demokraté, kteří častěji žijí v hustě osídlených městech a mají zranitelnější demografické rozložení.

O tématu vyššího výskytu koronaviru u posluchačů Seana Hannityho jsme mluvili i zde:

Kritici Trumpa viní, že jeho nepravdy týkající se koronaviru vyvolaly ve společnosti zmatek a oslabily schopnost Spojených států řešit pandemii. Trumpových výroků pak opět využilo Rusko, které společně s Čínou odsoudilo USA za snahu „přenášet odpovědnost za zhoršující se epidemiologickou situaci“ na ostatní. Proruské weby zároveň obviňují z dezinformací americká média, která údajně nafukují dopady pandemie s cílem poškodit Trumpa.

Informační prostředí se zkrátka za infodemie posunulo na novou úroveň: dezinformuje se o tom, kdo koho dezinformuje.

Změnil Covid19 informační svět?

Přestože Trumpova nedůvěra k faktům není pro informační klima prospěšná, podle odborníků není možné ji srovnávat s operacemi Číny a Ruska. „Kdybychom izolovaně srovnávali výroky jednotlivých státníků o koronaviru, tak chápu, že budou působit podobně,“ uznává Kalenský. „Jenže dezinformační kampaně nefungují izolovaně. Je to souhra velkého počtu kanálů a sdělení.“

Tato souhra nástrojů podle něj z principu není v demokratických systémech možná. Zatímco nejsilnější zbraní Donalda Trumpa je jeho účet na Twitteru a jinak je pod kontrolou opozice a svobodných médií, Rusko a Čína k šíření dezinformací mobilizují celý svůj státní aparát včetně přidružených mediálních kanálů a stále častěji také útočných kybernetických nástrojů.

O něco obtížnější už je otázka, nakolik jsou jejich kampaně skutečně účinné. Například podle Vrabela nezpůsobí vlna dezinformací spojených s Covid19 ve společnosti závažnější změnu. Semantic Visions už nyní pozoruje saturaci informačního trhu koronavirem a postupný návrat „alternativních médií“ k tradičním politickým tématům a novým hybatelům, jakými jsou například protesty v USA.

Vrabelovu tezi podporuje i fenomén, kterému politologové říkají „sjednocení pod vlajkou”. Jde o zvýšení důvěry v národní instituce v době krize – především takové, která udeří v blízkosti našich domovů. Například americkému prezidentovi Georgeovi W. Bushovi prudce vzrostla podpora bezprostředně po teroristických útocích z 11. září. Johnu F. Kennedymu zase pomohla kubánská raketová krize a paradoxně i neúspěšná invaze v Zátoce sviní, po které Kennedy trefně poznamenal: „Čím hůř si vedu, tím jsem oblíbenější.“

Nahlodání důvěry

Naopak podle Kalenského způsobila infodemie rozšíření publika konspiračních teorií. Odkazuje na průzkumy, podle kterých víc než třetina Američanů věří, že virus byl uměle vytvořený v laboratoři. V Itálii je toto číslo dokonce 55 procent obyvatel. „Pro destabilizaci společnosti navíc není potřeba padesát procent populace, stačí padesát jednotlivců. Lidé chodí pálit věže 5G, to je velmi hmatatelný důsledek,“ domnívá se Kalenský a upozorňuje, že takové jednání má pak zpětný vliv na společnost.

Pokud jde o post-pandemickou změnu zahraničněpolitických preferencí, stačí se podívat na průzkum veřejného mínění v Itálii, kde se významně angažovala Čína. Čtyři pětiny Italů stále věří, že Čína je za pandemii plně zodpovědná. Zároveň se však přes šedesát procent dotázaných domnívá, že čínský model řešení pandemie je ideální a nemají k Pekingu negativní postoj. Více než sedmdesát procent respondentů pak pozitivně kvituje dodávky zdravotnického materiálu, i když si polovina dotázaných zároveň myslí, že Číně šlo o politický tah.

Rozporuplnost ohledně Číny doplňuje ještě jiné, jednoznačnější přesvědčení: Evropská unie podle Italů v reakci na pandemii naprosto selhala a 70 procent Italů považuje odpověď EU na koronavirus za nedostatečnou. Čína a Rusko nepotřebují být v pandemickém závodu o přízeň veřejného mínění jasnými vítězi. K úspěchům jim stačí, když Evropská unie bude na konci infodemie jasným poraženým.

Autorka je analytička Asociace pro mezinárodní otázky.

Podívejte se na naši reportáž z ruských trollích farem: