Informační válka v Etiopii: Fakta překrucují obě strany, premiér však umí vypnout internet

Více než před rokem nařídil premiér Etiopie vojenskou ofenzivu na severu země. Od té doby se ve státě ve východní Africe stále válčí. Přináší to velké ztráty na životech, sexuální násilí, masakry, a odborníci z celého světa poukazují na zárodky genocidy. Detailnější informace jsou ale  zahalené v mlze.

Poslední zprávy například hovoří o tom, že vládní jednotky dobyly zpět historicky významné město Lalibela, které je zapsané v seznamu světového dědictví UNESCO. Naopak Tigrajská lidově osvobozenecká fronta (TPLF), která je hlavním nepřítelem současné vlády, v reakci oznámila, že se „strategicky stáhla“.

Nebojuje se přitom pouze tanky a kulomety. V Etiopii je jasně patrná také válka informační. Mediální prostor zahltily dezinformace, fake news i propaganda. Každá strana přichází s vlastní verzí příčin konfliktu, a tu rozvíjí, podporuje a sdílí. Vláda vidí viníka v TPLF, která prý loni vyvolala ozbrojené střety tím, že nevpustila do hlavního města svého regionu Mekele zástupce federální armády. Následně, když premiér Abiy Ahmed odložil kvůli pandemii volby, uspořádali si v Tigraji vlastní. TPLF je vyhrála s lehce podezřelým výsledkem. Podle krajského volebního komisaře získala „97 nebo 98 procent“ hlasů. V listopadu 2020 potom bojovníci TPLF zaútočili na základnu etiopské armády.

 

Ahmed kombinuje vypínání internetu se zastrašováním humanitárních pracovníků a omezováním zahraničních novinářů.

Rebelové tento pohled nesdílejí. Podle nich Ahmed odstraňoval z vlivných pozic Tigrajce a všechny korupční kauzy mířily výhradně proti nim. Tvrdí také, že federální vláda zastavila finanční pomoc směřující k farmářům v Tigraji, vojenskou ofenzivu plánovala již delší dobu, a vlastně tak TPLF zatlačila do kouta. Aby se tyto dva narativy udržely při životě, vypouštějí obě strany nejrůznější zprávy. Vláda dokonce zatýká novináře, vypíná internet a všemožně se snaží odepřít přístup k informacím. TPLF je potom velice aktivní na sociálních sítích, kde s Ahmedovým režimem bojuje. V současné Etiopii tedy můžeme sledovat virtuální bitevní pole.

#Tigray forces release a video of #Ethiopia’s army alleged prisoners of war. This comes as the #Ethiopian Prime Minister vowed to join the army on the frontline. pic.twitter.com/mWPT6hFiKo

— Daily News Egypt (@DailyNewsEgypt) November 22, 2021

Cenzurní praktiky se vznešeným cílem

Už od počátku konfliktu se Ahmed snažil popírat nejrůznější nařknutí. Jednou z nejdiskutovanějších otázek se stalo zapojení eritrejských vojáků do bojů v Tigraji. Četné zprávy novinářů, neziskových organizací i očitých svědků dokumentovaly zapojení Eritreje. Jenže tajemství, které se stalo asi nejvíce střeženým v Africe, premiér nadále bránil. Bylo to z důvodu, že by mohl být nařknut z narušení suverenity Etiopie a také proto, že vykreslil celý konflikt jako menší záležitost – rychlou vojenskou akci proti neposlušné regionální vládě. Jednoduše řečeno, nechtěl ztratit autoritu a vzbudit dojem, že nemá vše pod kontrolou.

Nakonec mu ale nezbylo nic jiného než zapojení eritrejských sil v květnu tohoto roku přiznat. Jenže jeho výroky se rozcházely. Tvrdil, že eritrejští vojáci pouze kontrolují hranice a zároveň je obviňoval z masakrů spáchaných uvnitř Tigraje. Chtěl tak zbavit své vojáky zodpovědnosti a vykreslit je jako ty „hodné“. Takovými prohlášeními ale riskuje nelibost eritrejského prezidenta Isaiase Afwerkiho, s nímž ho pojí nepřátelství k Tigrajcům.

Čtěte také: Tigrajské jednotky se blíží k hlavnímu městu Etiopie. Příměří je v nedohlednu

Důkazy o zvěrstvech páchaných etiopskými i eritrejskými vojáky mohou být ale pouze špičkou ledovce, protože informace prosakují jen stěží. Ahmed totiž kombinuje vypínání internetu se zastrašováním humanitárních pracovníků a spolu s omezováním zahraničních novinářů blokuje přísun zpráv. Minulý měsíc například Státní etiopský mediální úřad (EMA) káral BBC, CNN, AFP a Reuters za jejich zpravodajství.

https://www.instagram.com/p/CWivHj5p0sp/?utm_source=ig_web_copy_link

Dopisy, které EMA zveřejnil i na Facebooku, obviňují mediální společnosti z „výroby a šíření falešných zpráv a analýz“ i z nadržování TPLF. „Úřad zjistil, že BBC (CNN, AFP a Reuters byly dopisy zaslány zvlášť; pozn. redakce) je jednou z hlavních organizací, které soustavně šíří zprávy, jež zasévají semínka nevraživosti mezi lidmi a ohrožují suverenitu naší země,“ píše EMA.

Incidenty podobné tomuto jen potrhávají postoj, jaký vláda Etiopie vůči západním novinářům i diplomatům zaujala. Označuje je za lháře a hlavní příčiny masakrů a etnické nevraživosti. Náhled Západu je totiž podle Ahmeda zcela chybný, a pokud jej někdo zastává, etiopská vláda se nebojí učinit patřičné kroky. Ke konci listopadu tak požádala čtyři irské diplomaty, aby opustili zemi. Důvodem byly „postoje, které Irsko vyjádřilo na mezinárodní úrovni, včetně Rady bezpečnosti OSN, k probíhajícímu konfliktu a humanitární krizi“. Tedy postoje kritické k Ahmedově vládě.

The government asks all Ethiopians, friends of Ethiopia and media in friendly countries to report accurate information at the appropriate time to our people. We all need to stand together.

Standing together, we will repel the designs of our historical enemies! pic.twitter.com/p4MgCaC5As

— FDRE Government Communication Service (@FdreService) November 6, 2021

A cenzurní praktiky se dotýkají i etiopských médií, které nesdílejí narativ podporovaný vládou. EMA tak pozastavil web Addis Standard nebo uzavřel soukromou televizi Nabad TV, která sídlí v západním Somálsku, druhém největším svazovém státě Etiopie. Důvod? Kritizovala nouzový stav. „Televize vysílala názory, které se liší od názoru našich lidí,“ řekl k tomu zástupce policie.

Snaha o udržení informačního vakua trvá již od počátku bojů. V Tigraji hned v listopadu minulého roku Ahmed zablokoval mobilní telefony, pevné linky a internet. „Přes noc region ztichl a tak už to zůstalo,“ popsal situaci reportér investigativního titulu Mail & Guardian. Když chtěli zahraniční novináři vytisknout povolení k informování z místa konfliktu, vláda tvrdila, že „etiopskému úřadu pro vysílání došel inkoust“. Jenže žurnalisté se k informacím dostali přes tigrajské uprchlíky v Súdánu. Vláda se proto těmto běžencům snažila zabránit v překročení hranice.

Novináři ale i tak shromáždili dostatek přesvědčivých důkazů, mimo jiné i o tom, že etiopští a eritrejští vojáci používají znásilnění jako válečnou zbraň. Premiér Ahmed to však stále popírá a označuje se za oběť „propagandy přehánění“. Poté, co se přirovnal k Abrahamu Lincolnovi a situaci v Etiopii k americké občanské válce, odsoudil USA a další z „psychologické války“, kterou proti němu vedou.

„Oni [západní vlády] opravdu tvrdě pracují, aby nás rozdělili, ale my posílíme naši jednotu a ukážeme jim,“ řekl Ahmed na jednom z mítinků. „Síly, které se nám snaží něco diktovat a vedou proti Etiopii ekonomickou, diplomatickou a mediální propagandu nebo psychologickou válku, budou všechny poraženy jednotnou silou Etiopanů,“ prohlásil, přičemž posledních pět slov bylo v angličtině.

Čtěte také: Další puč v Súdánu: Generál Burhán hraje o to, zda ho svět uzná jako nového vůdce

Bojiště na sítích

Tigrajci mezitím podporují své příběhy a šíří je na mediálních sítích. Zveřejňují otřesné fotografie, z nichž některé jsou bez skrupulí převzaty z jiných konfliktů, a dělají všechno proto, aby celkový obrázek premiéra démonizoval. TPLF dokonce chtěla po komisi Nobelovy ceny, aby Ahmedovi cenu za mír odebrala. Etiopská vláda se potom často snaží konflikt na sociálních sítích bagatelizovat a tlačí do popředí hashtagy jako #EthiopiaPrevails a #RisingEthiopia.

Důvodem, proč o to vláda – s využitím trollů – usiluje, je fakt, že Tigrajci jsou na sociálních sítích velmi aktivní a zdatní. Výzkum The Media Manipulation Case Book odhalil, že po zahájení vojenské ofenzivy se na Twitter zaregistrovaly tisíce Tigrajců a v dalších dnech ho zahltily 90 000 tweety. Většina z nových uživatelů byla vedena snahou zapojit se do online aktivismu.

Facebook podnikl kroky, které měly zastavit šíření nenávisti, načež etiopská vláda oznámila, že začala vyvíjet vlastní platformu sociálních médií.

Všechny tyto iniciativy však Ahmedova vláda pokládá za manipulativní a pravdu zkreslující. „Víra ve všemocnou dezinformační kampaň TPLF může být politicky užitečná pro skupiny usilující o upevnění nových forem moci v Etiopii,“ vysvětlují tento tah autoři studie. „Výzkum naznačuje, že obvinění ze šíření dezinformací mohou přispět k zákazu nebo diskreditaci skutečného online aktivismu,“ upozorňují.

Své názory na sítích sdílí i premiér Ahmed. Jeden jeho příspěvek nedávno Facebook odstranil, protože podle společnosti vyzýval k násilí. Premiér země v něm vybízel občany, aby se chopili zbraní a „pohřbili“ rebely z TPLF. Po smazání příspěvku Etiopie obvinila Facebook ze stejného prohřešku. „Organizace jako Facebook, které byly použity k šíření násilí, nyní odhalily svou pravou tvář tím, že smazaly zprávu našeho premiéra,“ uvádí vláda v prohlášení na Facebooku.

pic.twitter.com/B2mTbOuGi8

— Abiy Ahmed Ali 🇪🇹 (@AbiyAhmedAli) October 31, 2021

Slova etiopské vlády ale nejsou jen nepodloženými obviněními. Kauza Facebook Papers zmíněná tvrzení potvrzuje. Dokumenty, které vynesla whistleblowerka Frances Haugen, dokládají, že zaměstnanci varovali manažery před tím, jak je sociální síť využívána „problematickými aktéry“. Haugen uvedla, že jednou z jejích hlavních motivací pro shromažďování interních dokumentů bylo objasnění toho, „jak špatně Facebook zachází s místy, jako je Etiopie“, kde podle ní zobrazované příspěvky založené na relevanci rozdmýchávají etnické násilí.

Facebook podle zveřejněných spisů věděl, že se účty seskupují kolem skupin, jež mají blízko k povstaleckým milicím a které využívají platformu k „rozsévání výzev k násilí“. Pomocí sítě byly také propagovány ozbrojené konflikty, probíhal nábor bojovníků a milice získávaly finanční prostředky. Důkazem, že Facebook věděl o své roli, je jeho interní zpráva At Risk Countries FYI, v níž jsou popsány účinné mechanismy, kterými lze zastavit šíření nenávisti v rizikových zemích. Patří k nim také důsledné ověřování faktů. „Našli jsme značné mezery v našem pokrytí (zejména v Myanmaru a Etiopii), což ukazuje, že naše současné systémy mohou být nedostatečné,“ napsal jeden ze zaměstnanců Facebooku a zaslal interní dokument dalším asi 1500 kolegům do skupinového chatu.

Jelikož sociální síť následně podnikla kroky, které měly šíření nenávisti zastavit, etiopská vláda v reakci na tato opatření oznámila, že začala vyvíjet vlastní platformu sociálních médií. Snaha upevnit kontrolu nad informačním prostředím už nemůže být zjevnější.

Mírový nobelista na frontové linii

Velmi viditelný propagandistický krok učinil Abiy Ahmed ke konci listopadu. Vydal se k vojákům do předních linií. Od té doby se začaly objevovat videa s premiérem ve vojenské uniformě, jak promlouvá k vojákům. Zároveň se častěji objevují zprávy o vítězstvích vládních jednotek.

What was he thinking when he launched his poorly written drama of vowing to leave Addis for his version of ‘Adwa’ a la Menelik? Despite his public declaration to lead forces in the battlefield, our forces have no clue which front he is in charge of now. MIA? #TigrayShallPrevail!

— Getachew K Reda (@reda_getachew) November 24, 2021

Ministr pro komunikaci Etiopie řekl, že rozhodnutí premiéra jít do první linie proti rebelům věrným TPLF přineslo úspěchy a vítezství bylo velmi blízko. Mluvčí TPLF Getachew Reda napsal, že rebelové „nemají ponětí“ o tom, kde se premiér nachází.

Boje v Etiopii halí hustá informační mlha, která má obrovské negativní důsledky pro pochopení situace zvenčí. Stejně tak má špatné dopady i na Etiopany. Ti skrz ni nevidí konec krvavého válčení a den co den se probouzejí naplněni strachem, co bude dál. Koktejl nedůvěry, dezinformací a propagandy splňuje svůj účel a rozmazává vidinu smíření.

https://www.instagram.com/p/CWv8OAkoQp5/?utm_source=ig_web_copy_link