Interrupce jen pro bohaté. Zbytek Ameriky ať rodí, nebo porušuje zákony

V arizonském Zákonodárném sboru došlo nedávno k nevídané situaci. Těhotná senátorka tam začala otevřeně mluvit o svých plánech na interrupci. 

„Nemyslím si, že by lidé měli ospravedlňovat svá rozhodnutí. Já jsem se však rozhodla o něm mluvit,“ řekla demokratická senátorka Eva Burch poté, co přítomným sdělila, že plod v jejím těle podle ultrazvuku – opět – nemá šanci přežít.

Na klinice musela podstoupit další takovou nepříjemnou kontrolu, i když nebyla potřeba. „Musela jsem tam potom sedět a vyslechnout si seznam naprostých dezinformací o tom, že k interrupci existuje alternativa. Třeba rodičovství nebo adopce – jako kdyby porodit zdravé dítě pro mě byla vůbec možnost,“ popisovala Burch, jak náročné pro ni bylo se vůbec dostat k umělému potratu, v Arizoně legálnímu do 15. týdne těhotenství.

Senátorka kolegy ujistila, že si uvědomuje, jak komplikovaná debata se o interrupcích vede.

„Pokud ale za celé ty roky nedospěli lékaři, političtí lídři, lidskoprávní a náboženské organizace ani vědci ke konsenzu ohledně nějaké z těchto složitých otázek… Asi se shodneme na tom, že tady v arizonském Zákonodárném sboru nesedí ti správní lidé, kteří by k němu dojít měli.“

Od momentu, kdy Nejvyšší soud zvrátil verdikt Roe vs. Wade a zrušil tak federální právo na interrupci, uplynulo jednadvacet měsíců. Debata o umělém potratu a o přístupu k němu ale neutichla ani nezpomalila.

Zatímco například demokratka Burch volala po rozšíření práva na interrupci v Arizoně, jinde je situace mrazivější – dostat se k zákroku není možné téměř vůbec. A s novým případem, který nově doputoval k Nejvyššímu soudu, může být ještě hůř.

Je látka bezpečná?

Americký Nejvyšší soud začne od tohoto týdne projednávat případ, jenž by mohl otřást nynějším statem quo. Hrozí v něm totiž zákaz či významné omezení látky mifepriston, která spolu s misoprostolem tvoří „potratové pilulky“ – farmakologickou a především nejběžnější metodu interrupce ve Spojených státech.

Mifepriston je antiprogesteron a ukončuje těhotenství. Misoprostol patří mezi prostaglandiny, spouští děložní kontrakce a pomáhá vypuzení plodového vejce. Dnes se běžně používají společně.

I kdyby měly těhotné přístup jen ke druhé látce, interrupce by byly stále bezpečné. Bez mifepristonu by ale během nich čelily více komplikacím – větším křečím, silnějšímu krvácení a intenzivnějším vedlejším účinkům.

Celý soudní případ je pak vystavěný kolem toho, zda americký Úřad pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) zvolil při schvalování mifepristonu v roce 2000 správný postup a látku tak lze považovat za bezpečnou.

Pohledy se různí: lékaři v kauze argumentují tím, že jde o „jedno z nejbezpečnějších léčiv“, které kdy FDA schválil. Konzervativní křesťanská organizace Alliance Defending Freedom, která chce interrupce zakázat a úřad žaluje, však tvrdí, že jsou s látkou spojeny „desítky tisíc“ případů „mimořádných komplikací“.

Čtěte také: Tahle země není pro ženy: Jak protiinterrupční politika rozdělila Spojené státy

O co v kauze jde? Začala se rozplétat loni v dubnu, kdy soudce texaského federálního soudu Matthew Kacsmaryk, jehož jmenoval exprezident Donald Trump, pozastavil ve prospěch žalobců platnost licence mifepristonu.

Administrativa Joea Bidena se obrátila na odvolací soud v New Orleans, který Kacsmarykův verdikt sice nezrušil, ale lehce zmírnil. Americký Nejvyšší soud pak pilulku ochránil s tím, že musí zůstat dostupná do doby, než se vyřeší právní spor. A proces rozřešení začíná právě v úterý.

„Netroufl bych si tvrdit, že Nejvyšší soud ty předchozí verdikty, které mifepriston zakazují, jen tak orazítkuje,“ naznačil pro Voxpot složitost kauzy historik z UCLA Paul von Blum.

Plošný zákaz poloviny „potratové pilulky“

Jde přitom o další prominentní případ, který může změnit život milionům žen.

Interrupce jsou momentálně zcela (či jen s malými výjimkami) zakázané ve 14 amerických státech. V dalších sedmi tamní administrativy přišly s omezeními – například v Georgii zavedly takzvaný „heartbeat bill“, který umělý potrat zakazuje po 6. týdnu těhotenství, kdy lze poprvé detekovat srdeční tep plodu.

Podle Denisy Krásné z Katedry anglistiky a amerikanistiky na FF MU se i přes přísné restrikce obecný počet provedených interrupcí zvýšil: „Ve státech, které umělý potrat zakázaly, se sice mírně zvýšila porodnost, celkově ale narostl především počet interrupcí. A proto ti, kteří by chtěli tomuto zákroku zamezit úplně, hledají další způsoby, jak prosadit svou.“

O tělech amerických žen rozhodlo skoro 1600 zákonodárců a zákonodárkyň. A necelých 1300 z nich byli (převážně bílí) muži.

Jednou z příčin, proč došlo k nárůstu provedených interrupcí, představuje podle Krásné i to, že o možnostech procedury a dostupnosti mifepristonu narostla informovanost. „To paradoxně způsobily samy pro-life skupiny, které na tyto otázky tolik poukazují. Samo sebou je to ale i jednodušším přístupem k umělým potratům celkově, který se teď snaží konzervativní kruhy omezit,“ shrnula amerikanistka. A ve státech vedených Republikánskou stranou, zejména těch na jihu USA, se jim to daří.

Kdyby ovšem v červnu Nejvyšší soud přišel se zákazem mifepristonu, verdikt by nezasáhl pouze státy, které už přístup k interrupcím omezují. Platil by totiž plošně.