Médii se šíří informace o zrušení morální policie v Íránu. Bohužel taková zpráva není oficiální a nikdo ani nepotvrdil rozvolnění požadovaného nošení hidžábu. Nejasná slova představitele režimu mohou být spíše úsilím o rozdělení protestujících. Ti se nyní snaží zprávy vyvracet a v ulicích měst dále nasazují své životy.
V západních médiích se od neděle objevují zprávy, které tvrdí, že íránský režim ruší mravnostní policii. Bohužel je to spíše zbožným přáním než skutečností. Státní autority nic takového oficiálně neřekly a jde zřejmě o misinterpretaci slov generálního prokurátora Mohammada Montazerího.
Podle zpráv, které převzala agentura AFP od své íránské kolegyně ISNA, mluvil prokurátor o konci mravnostní policie. Stát se to mělo na náboženském setkání ve městě Kom. A přestože ministerstvo vnitra, které má mravnostní policii pod kontrolou, tuto informaci nepotvrdilo, začala se šířit mnoha dalšími médii.
„Spíše to byl omyl nebo jakýsi pokusný balónek v rámci typické íránské komunikace,“ řekl Voxpotu odborník na Blízký východ Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha. „Možná je zajímá, jak zareagují ostatní frakce uvnitř režimu,“ myslí si. To potvrzuje i fakt, že žádná organizace nebo oficiální instituce zprávy nepotvrdila.
.@nytimes’ #Iran coverage is typically sloppy,ideological & w/o fact checking: misinformation.@VivianHYee, #MoralityPolice is NOT abolished!
Selection of cover photo is also misleading & no coincidence, it implies celebration,as in celebrating a regime concession#MahsaAmini pic.twitter.com/fQBU2vSUlm
— Maral Karimi (@maralkay) December 4, 2022
Komentátor specializující se na Írán Arash Azizi tvrzení západních médií vyvrací. Podle něj se na sobotní akci Montazerího někdo zeptal, proč nejsou okolo hlídky. Ten odpověděl, že hlídky nemají s justicí nic společného, ale jsou věcí policie a ta to „sama zrušila“. Ihned ale dodal, že justice bude nadále sledovat „chování společnosti“.
Íránská státní média později uvedla, že Montazerí pouze uznal snížený počet hlídek, a nešlo tedy o oznámení ukončení programu. Činnost mravnostní policie totiž nelze snadno zastavit – jde o program řízený policií na základě směrnic Rady kulturní revoluce.
Čtěte také: Hidžáby hoří a sny o svobodě jsou palivem. Boj za lepší budoucnost v ulicích Íránu pokračuje
Tureček v této souvislosti upozornil na použitou květnatou mluvu, jež mohla způsobit významový posun. „Nikdo přímo neřekl, že se mravnostní policie ruší,“ upřesnil. Expert se domnívá, že to může být součástí záměrné komunikace, kdy jde o to něco říct a zároveň popřít jednu z možných interpretací.
Vítězství se nekoná
Pokud se v Íránu opravdu některé restrikce rozvolní, nebude to explicitní. „Předpisy o hidžábu budou dál existovat, ale nikdo to v ulicích vyžadovat nebude,“ popsal pravděpodobný scénář Tureček. Rozhodně to prý ale nebude tah k potěšení demonstrujících. „Spíš je to má otupit a rozdělit,“ shrnul.
Nejasnosti okolo mravnostní policie by mohly vést k tomu, že demonstrantky odejdou s pocitem vítězství a v ulicích zůstanou pouze protestující, kteří touží po pádu vlády. „Režim by potom mohl říct, že jsou v ulicích lidi za americké, saúdské nebo izraelské peníze, a lépe by pak ospravedlnil tvrdý zásah,“ poznamenal Tureček.
Není proto dobré považovat taková nejasná tvrzení za vítězství demonstrantů. Teheránu se může těmito kroky podařit vnést do jejich řad rozkol, velikost probíhajících nepokojů ale určitě nebere na lehkou váhu.
Mravnostní policie zvýšila svou přítomnost ve městech, v nichž byla v posledních týdnech méně aktivní, což naznačuje, že represe neslábnou.
Je však velmi nepravděpodobné, že by režim začal ženám tolerovat nenošení hidžábu. Expertka na Írán Maral Karimi v rozhovoru pro Voxpot upozorňuje, že povinný dress code je pro íránskou vládu důležitý. „Tlak na ženy je jedním z pilířů, na nichž ideologie Íránu stojí. Oni z něj nebudou moci slevit. Podle nich nelze, aby ženy sundaly hidžáb,“ říká.
Protirežimní deník Hammihan informuje o tom, že mravnostní policie zvýšila svou přítomnost ve městech, v nichž byla v posledních týdnech méně aktivní, což naznačuje, že v represích nedošlo k žádnému polevení.
Byly to právě mravnostní důvody, které vedly ke smrti dvaadvacetileté Mahsy Amini. V polovině září byla zatčena za to, že nenosila správně hidžáb a byly jí vidět vlasy. Tři dny po zatčení zemřela a její smrt rozhněvala mnoho žen, které vyrazily do ulic. Nyní jsme ve třetím měsíci protestů a na ulicích je mnoho různorodých skupin společnosti.
Čtěte také: Patriarchát naše ženy nezdolal a ony teď bojují za svá těla i práva, říká íránská expertka
Gašte eršád, jak je íránská mravnostní policie nazývána, patroluje v tamních městech od roku 2006. Dozoruje například právě nad oblékáním žen. Ty, které se neodívají tak, jak režim chce, zatýká. Dle vyžadovaného kodexu nesmí íránské ženy odhalovat vlasy, silně se líčit nebo nosit krátké šaty.
It’s disinformation that Islamic Republic of Iran has abolished it’s morality police. It’s a tactic to stop the uprising.
Protesters are not facing guns and bullets to abolish morality police or forced hijab.They want to end Islamic regime.#MahsaAmini
pic.twitter.com/qRcY0Kaepc pic.twitter.com/6ShBqnSbMn— Masih Alinejad ️ (@AlinejadMasih) December 4, 2022
Aktivisté bojují proti povinnému hidžábu, který se stal symbolem útlaku, již několik desetiletí. Neexistují však žádné jednoznačné pokyny nebo podrobnosti o tom, jaké typy oblečení lze považovat za nevhodné. Otevírá se tak velký prostor různým interpretacím. A vymahači „morálky“ pak mohou ženy svévolně zadržovat.
