Na Blízkém východě doutná nový požár. Očekává se, že by během několika hodin mohl Írán provést odvetný úder na Izrael. Jak by mohl vypadat? Na to Voxpotu odpovídal analytik Břetislav Tureček.
Írán na Izrael zaútočí. Není otázkou zda, ale kdy. Tak zní podle agentury Bloomberg varování amerických tajných služeb k současnému napětí na Blízkém východě. To vyšponoval na začátku dubna izraelský úder na íránskou ambasádu v syrském Damašku, jenž si vyžádal 13 obětí. K odvetnému úderu by mělo podle tajných služeb dojít za 24 až 48 hodin. Židovský stát již avizoval, že úder bude opětovat.
Rozhoření konfliktu mezi těmito státy se obává rovněž řada dalších zemí. Francie, Indie či Česko varovaly své občany před cestou do Íránu a německá letecká společnost Lufthansa pro jistotu raději zrušila své lety do země. Stojí svět na prahu nové války? Kdo má na eskalaci íránsko-izraelských vztahů zájem? O tom si Voxpot povídal s analytikem Břetislavem Turečkem.
Írán dal ve čtvrtek najevo, že útok provede, ale tak, aby se vyhnul rozsáhlé eskalaci v regionu, a nebude jednat unáhleně. Co tímto prohlášením sděluje světu?
Vyjadřuje tím vůli, že nechce konflikt většího rozsahu, zejména se zapojením USA. Je třeba si uvědomit, že tentokrát byl Teherán k eskalaci dotlačen Izraelem. Ten totiž napětí vyostřil jako první, a to tím, že napadl íránskou diplomatickou misi v Damašku. Dokonce i v izraelském tisku se rozebírá to, že šlo ze strany izraelské vlády o cílený útok, jenž měl dost možná vyprovokovat Írán k další reakci. Objevují se dokonce spekulace o tom, zda tímto krokem nechtěl premiér Benjamin Netanjahu vtáhnout Američany do války. To je přesně to, čeho se chce vyvarovat Írán.
Proč by chtěl Izrael vyprovokovat Írán k nějakému střetu? Nezaměstnává ho dostatečně jeho aktuální vojenská akce v Gaze?
Osobně jsem přesvědčen, že Izrael má skutečně zájem na tom do konfliktu vtáhnout Spojené státy. Dostává se do hodně špatné situace v Pásmu Gazy, kde už půl roku provádí svou vojenskou akci a je za to hodně kritizován, i samotným Washingtonem. Pokud by nakonec skutečně Teherán zaútočil, z Izraele by to sejmulo cejch zloducha, který nyní na Blízkém východě má. Ten by si naopak převzal Írán jako nový agresor.
Pokud by íránský útok zabil hodně civilistů, mohly by se do konfliktu zapojit i Spojené státy.
Má na nějaké větší eskalaci zájem i Teherán? Přece jen je dlouhodobě známý svým silně protiizraelským postojem.
Írán se nyní nachází v obzvlášť svízelné situaci. Ať udělá cokoliv, nevyjde z toho dobře. Bylo napadeno jeho diplomatické území a on musí nějak reagovat. Zaútočí-li teď, bude vnímán jako agresor. Zůstane-li naopak jen u tvrdé rétoriky či pošle tři rakety na prázdnou americkou základnu, bude za zbabělce. Posměškům už nyní ostatně čelí na sociálních sítích. Podle některých kritiků dělá jen velká ramena, na samotný útok se přitom nezmůže. Teherán je nyní zkrátka ve vleku situace, aniž by sám byl aktivním hráčem.
Jak by mohl takový omezený úder vypadat?
Existuje celá řada spekulací. Teherán by jej mohl provést na izraelské vojenské základny či konzuláty. Ostatně zde už existuje precedent z minulosti. Stačí si vzpomenout na rok 1992, kdy Izrael zabil vůdce libanonského Hizballáhu i jeho rodinu. Následovaly útoky na izraelskou ambasádu v Buenos Aires a tamní židovské spolky. Ví se o tom, že do nich byly zapojeny i íránské politické špičky. Ve hře je i možnost, že by přímo zasáhl izraelské území, což by mohlo zase o kousek zvýšit napětí.
Operace „Gaza“ bude pokračovat dál
Jakými zbraněmi by mohl Teherán zaútočit?
To je hodně spekulativní otázka. Dá se ale předpokládat, že by při úderu použil vzdušné zbraně, psalo se o raketách středního doletu. Zároveň však Írán také disponuje velice sofistikovanými drony. Určitou zbraní ale může být i psychologický nátlak, kterému teď čelí Izrael. Očekává úder, neví ale, kdy přijde ani odkud přijde.
Existuje podle Vás nějaká hranice íránského útoku, který by již Američané netolerovali a do konfliktu by se po boku židovského státu zapojili?
Myslím si, že by taková situace mohla nastat ve chvíli, kdy by zásah zabil velký počet civilistů, nebo kdyby byla zasažena nějaká chemička, což by mělo vážné následky do budoucna například na zdraví lidí.
Na druhou stranu ale pochybuji o tom, že by Američané vstoupili do války v případě, kdy by Írán zaútočil na nějakou izraelskou vojenskou základnu. Jsou to realisté. V jejich zájmu je současný stav deeskalovat, zatímco v případě Izraele naopak spíše eskalovat.
Mohl by Írán v útoku na židovský stát využít jemu nakloněné ozbrojené skupiny, jakými jsou jemenští Hútíové nebo hnutí Hizballáh?
Je to jedna z variant, kterou nelze vyloučit. Na druhou stranu tyto milice se již v minulosti do různých protiizraelských akcí zapojovaly. Vzhledem k tomu, že Izrael zaútočil na íránskou půdu, si aktuální situace žádá větší odpověď. Očekává se spíš, že Teherán přijde s něčím novým.
Americký list The New York Times ve čtvrtek napsal, že se Írán snaží podnítit větší napětí na okupovaném Západním břehu Jordánu tím, že tam přes různé pašerácké trasy dodává zbraně Palestincům. Jak na toto obvinění nahlížíte?
Vyloučit se to nedá. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že Západní břeh je neprodyšně uzavřené území okupované izraelskou armádou. Je prolezlé bezpečnostními složkami. Sousední Jordánsko zase nemá důvod pouštět zbraňové kontrabandy přes své území na Západní břeh. Zbraně jsou navíc to poslední, co zrovna Palestinci na okupovaném území potřebují. Je jich tam plno.
Čtěte také: Izrael zabil humanitární pracovníky, zničil nemocnici a zakazuje média
Může nějak vypuknutí konfliktu s Íránem ovlivnit izraelskou vojenskou akci v Gaze?
Ne nutně. Pokud by na Izrael dopadly nějaké íránské rakety, nedovedl bych si představit, že by nadále Washington izraelské vedení kritizoval. Izrael by navíc neotevíral žádnou novou frontu s tisíci vojáky. Používal by hlavně vzdušné složky, s nimiž je na tom ve srovnání s Teheránem velmi dobře. To, že má Izrael v tomto ohledu navrch, si dobře uvědomují i samotní Íránci. Izraeli by navíc ještě k tomu mohl pomáhat Washington, třeba jen špionážními poznatky. Írán zkrátka tahá za kratší konec a dobře to ví.
Izraelsko-íránské vztahy jsou na bodu mrazu dlouhodobě. Když trochu odhlédneme od současnosti, jak se podle Vás podepsala krize v Gaze na jejich vzájemné nevraživosti?
Nemyslím si, že by situace v Gaze nějak více vyostřila napětí mezi Izraelem a Teheránem. Jde o lokální konflikt mezi Palestinci a Izraelci. Jak už nyní víme, Teherán v něm žádnou roli nehraje a o útoku ze 7. října dokonce ani nevěděl. Objevila se také zpráva, že 500 teroristů z Hamásu se prý letělo cvičit na útok do Íránu, následně se ale ukázalo, že to byla dezinformace.
