Izraelská armáda vytváří v Gaze rozsáhlé nárazníkové pásmo. Do něj chce zahrnout i město Rafah a jeho okolí, kde před válkou žilo na dvě stě tisíc obyvatel.
Izraelská armáda se připravuje na obsazení města Rafah, ležícího na samém jihu Gazy u hranic s Egyptem. Jak informují izraelská média, jde o součást širší strategie, která počítá s vytvořením nárazníkového pásma zahrnujícího i Rafah a jeho okolí.
Mezi ním a městem Chán Júnis má vzniknout bezpečnostní zóna pojmenovaná Morag podle někdejší osady, kterou Izrael vyklidil zhruba před dvaceti lety v rámci tehdejšího stažení z Gazy. Zóna by se táhla od pobřeží až k hranicím s Izraelem.
Takový krok by znamenal odříznutí Gazy od Egypta a vytvoření enklávy, obklopené pouze izraelským územím, upozorňuje deník The Guardian.
Pokud Izrael plán naplní, do nárazníkového pásma připadne pětina celé rozlohy Pásma.
Aktuální postup izraelské armády, která obsazuje Rafah a jeho okolí, doprovází silné bombardování a opakované výzvy, aby civilisté oblast raději opustili.
Ještě před válkou v Rafahu a jeho okolí žilo na dvě stě tisíc Palestinců.
Čtěte také: Vražda zdravotníků v Gaze. Izraelská armáda lhala o sanitkách
Izraelská média dále informují, že armáda si klade otázku, zda zničit všechny budovy v jižním sektoru Gazy, kam spadá i Rafah. Tak ostatně postupovala už v jiných částech nárazníkového pásma – nedávné satelitní snímky ukázaly, že devadesát procent všech budov v něm bylo poničeno nebo zbouráno.
Izraelští vojáci dostali nařízeno zničit všechny domy, továrny a zemědělské usedlosti a půdu v pásmu širokém jeden kilometr podél celé hranice mezi Gazou a Izraelem. Jeden z vojáků popsal, že oblast mírou destrukce připomíná Hirošimu.
Není však jasné, jak bude izraelská armáda postupovat v případě Rafahu. Bylo by to poprvé, kdy by zničila celé město, podotýká deník The Telegraph.
„Podle zdrojů z obrany se zatím nerozhodlo, zda bude celá oblast označena jako nárazníkové pásmo, kam budou mít civilisté zakázaný vstup, jako tomu bylo v jiných částech pohraniční zóny – nebo zda bude vyklizena a budovy zbourány, což by fakticky znamenalo vymázání Rafahu,“ konstatuje list Haaretz.
Izraelská vláda v čele s Benjaminem Netanjahuem tvrdí, že nová operace má za cíl dostat Hamás pod maximální tlak, aby propustil zbývající rukojmí. Odhaduje se, že naživu jich je čtyřiatřicet.
Poslouchejte také: Izrael si už bere Západní břeh. Co čeká Gazu?
Netanjahu už přitom varoval, že Izrael by mohl obsadit části Gazy, pokud Hamás rukojmí nepropustí. Ministr obrany Jisrael Kac ve středu 9. dubna prohlásil, že v obnovených bojích izraelská armáda dosáhla „velkých úspěchů“, které přibližují Hamás k další dohodě.
Širší nárazníkové pásmo, které lemuje hranici, by podle vlády mělo ochránit izraelské občany a odradit Hamás od podobného útoku jako byl ten z 7. října 2023.
Francie plánuje uznat Palestinský stát
Zatímco nad osudem Rafahu a dalším postupem izraelské armády visí otazníky, francouzský prezident Emmanuel Macron připravuje zásadní politický krok: prohlásil, že Francie by mohla už letos v červnu uznat Palestinský stát.
„Musíme směřovat k uznání. Našim cílem je společně se Saúdskou Arábií předsedat konferenci, kde bychom tento krok vzájemného uznání několika stran finalizovali,“ řekl Macron.
Podle něj je uznání nejen správné, ale vytvoří také „dynamiku“, která umožní „těm, kdo brání Palestinu, aby na oplátku uznali Izrael“.
Podle Macrona by se následně Francie mohla „vymezit proti těm, kteří Izraeli upírají právo na existenci“, což je podle francouzského prezidenta příklad Íránu. Zároveň by se tak jeho země „zavázala ke kolektivní bezpečnosti v regionu“.
Paříž patří mezi dlouhodobé zastánce takzvaného dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, a to i po útoku teroristů z Hamásu ze 7. října 2023.
