Konflikty

04. 04. 2024, 06:10

Izrael zabil humanitární pracovníky, zničil nemocnici a zakazuje média

David Scharf

Těla mrtvých Palestinců po útoku na nemocnici ve městě Rafah, leden 2024. Foto: Shutterstock

Po útoku izraelské armády zemřelo v Gaze sedm zaměstnanců World Central Kitchen. Jejich smrt bude mít bezprostřední dopad na hladomor v Gaze, protože zastaví humanitární dodávky po moři z Kypru. Izraelská armáda mezitím zdemolovala nemocnici Al-Šífa a její vojáci přiznávají, jak zabité civilisty označují za „teroristy“.

203. Pro tolik humanitárních pracovníků a pracovnic se mise v Gaze stala od 7. října tou poslední, když je zabila izraelská armáda (IDF).

Jen pro srovnání – ve světě bylo za celý rok 2022 usmrceno 116 pracujících v humanitárním sektoru, ruská armáda během loňska na Ukrajině připravila o život 50 lidí z této profese.

Čtěte také: Když je i zvířecí krmivo vzácnost. Proč je Gaza na cestě k hladomoru?

Zatímco první téměř dvě stovky zabitých v Gaze víceméně „zapadly“ mezi zbylými 32 tisíci obětmi izraelských masakrů, zpráva o pondělním útoku IDF na konvoj organizace World Central Kitchen (WCK) vyvolala výjimečnou reakci. Mimo jiné i proto, že mezi sedmi mrtvými byli kromě Palestinců také Australanka, Polák a tři Britové.

IDF totiž na konvoje humanitárních organizací útočila už dříve.

Svou roli zřejmě sehrálo i to, že se izraelské velení k útoku přiznalo. Slovy mluvčího armády vyjádřilo „upřímný zármutek“ a slíbilo vyšetřování.

K útoku se vyjádřil i premiér Benjamin Netanjahu. „Došlo k tragickému případu, kdy naše jednotky neúmyslně zasáhly nevinné lidi v Pásmu Gazy,“ prohlásil izraelský předseda vlády. „To se ve válce stává.“

Z jeho výroku by se tedy mohlo zdát, že šlo o vychýlenou raketu nebo chybu při identifikaci konvoje.

Zdroje zevnitř IDF ale izraelskému deníku Haaretz popsaly podrobnější verzi událostí. Ta ukazuje buď na mnohem závažnější pochybení, nebo mnohem brutálnější postup, než jaký naznačuje výrok premiéra.

Jejich verzi navíc potvrzují výpovědi svědků z Gazy, s nimiž mluvila televize Al-Jazeera.

Technicky precizní, trojitý „omyl“

Vojáci novinářům potvrdili to, co organizace WCK napsala do svého prohlášení: tři automobily jely trasou, kterou předem její zaměstnanci koordinovali s okupační armádou. Vozidla měla na bocích i na střeše loga organizace, aby byly viditelné pro kamery z dronů.

Na záběrech po útoku je logo na jednom z aut vidět jen zčásti – ve zbytku střechy zůstala díra od rakety shozené z bezpilotního letounu Hermes 450. K čemu přesně tedy došlo?

https://twitter.com/John_Hudson/status/1775101364818878725

Konvoj WCK v pondělí večer nejprve vyrazil do skladu poblíž města Dajr al-Balah ve střední části Gazy, aby tam vyložil sto tun humanitární pomoci. Právě v jednom z kamionů se měl podle izraelských vojáků vypovídajících pro Haaretz skrývat ozbrojený muž.

Ze skladu už vyrazily na zpáteční cestu pouze tři automobily a vracely se po předem nahlášené trase. „Podle našich zdrojů ozbrojenec neopustil sklad,“ píše se v článku.

Čtěte také: Češi milují Izrael víc než sami sebe. Tak už prosím kupte naše zbraně

Izraelská armáda i přesto z dronu shodila raketu na jeden z vozů. Ti, kteří útok přežili, se zvládli přesunout do zbylých dvou vozů. Humanitární pracovníci se snažili dostat do bezpečí, a pokračovali tak v jízdě – podle Al-Jazeery téměř 800 metrů.

Jejich posádka přitom nahlásila IDF, že byla zasažena. Zřejmě doufala, že si je vojáci spletli a po vyvedení z omylu zastaví palbu.

Jen o pár vteřin později ale raketa zasáhla další auto z konvoje.

Následoval stejný scénář – přeživší a zranění se přesunuli do posledního vozu. V něm ujeli zhruba kilometr a půl. Poté i třetí vůz trefila izraelská raketa. Ze sedmi lidí, kteří vyrazili ze skladu, nepřežil nikdo.

Infografika znázorňující trasu konvoje a místa, kde jej zasáhly izraelské rakety. Zdroj: Al-Jazeera, licence CC BY-NC-SA 4.0

Přímý dopad na hladomor

S tímto popisem lze jen těžko zabití humanitárních pracovníků vnímat jako „neúmyslné“, jak tvrdí Benjamin Netanjahu.

Naopak to zvedá celou řadu nepříjemných otázek. Jak mohli izraelští vojáci vědět, že údajný terorista přežil první dva útoky? Pokud by nedošlo k chybě a ozbrojenec se třeba v autě opravdu skrýval, ospravedlnilo by to celý útok?

IDF by na druhou otázku nejspíš odpověděla „ano“. Smrt pracujících WCK totiž zapadá do pravidel, jimiž se IDF řídí v Gaze od začátku války.

Čtěte také: Svědectví zevnitř izraelské armády: Mrtvé civilisty v Gaze máme dopředu vypočítané

Podle nich se z civilistů stávají nutné „vedlejší škody“ při zaměřování byť jen řadových členů Hamásu. Vedle toho se útoky na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu provádí záměrně – se zdůvodněním, že se tím vyvine tlak na Hamás.

I kvůli těmto předpisům zabila IDF v Gaze přes 13 tisíc dětí a podle celé řady expertů či aktivistů tak její postup spíše než válku připomíná genocidu. Toto tvrzení shledal v lednu „uvěřitelným“ i Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu, který proto Izraeli tehdy nařídil několik opatření.

Ten je však podle právníků, mezinárodních i izraelských lidskoprávních organizací nedodržuje a soud v Haagu k tomu na konci března nařídil přijmout několik nových opatření.

V pondělí ke břehům Středozemního moře přistála teprve druhá flotila s humanitární pomocí. Zaměstnanci WCK ale stihli vyložit jen jedno z plavidel.

„Soud konstatuje, že Palestinci v Gaze už nečelí pouze riziku hladomoru (…), ale že hladomor již propuká,“ konstatovala během slyšení porota. Útok na humanitární pracovníky přitom bude mít pro potravinovou situaci v Gaze bezprostřední důsledky.

WCK, jež mimochodem v říjnu poskytovala jídlo v samotném Izraeli pro vysídlené lidi z jihozápadních oblastí po útoku Hamásu, totiž v úterý oznámila, že s okamžitou platností pozastavuje svoji práci v Pásmu. Další dvě organizace – Anera a Project Hope – se k ní přidaly.

Zasažená organizace přitom od 7. října v Pásmu připravila přes 43 milionů porcí jídla. Kromě toho ale zajišťovala také distribuci humanitární pomoci, která – kvůli pokračující izraelské blokádě – začala být do Gazy přepravována námořním koridorem z Kypru.

V pondělí přitom do Pásma připlula teprve druhá flotila. Zaměstnanci WCK ale stihli vyložit jen jedno z plavidel, v práci měli pokračovat v úterý.

Právě tento stotunový náklad putoval do osudného skladu v Dajr al-Balah, kam jej doprovázelo sedm pracovníků. Po zásahu IDF se pro další pomoc už nevrátili.

Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.

Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.