V noci na středu byl ve svém pokoji v Teheránu zabit Ismáíl Haníja, nejvyšší představitel politického křídla Hamásu. Útok, který má nejspíš na svědomí Izrael, přišel v době rostoucího napětí na hranici s Libanonem a umocňuje obavy z širší regionální války.
Ještě v úterý vypadal pobyt politického šéfa Hamásu Ismáíla Haníji v Íránu jako běžná diplomatická návštěva u spojence.
Nejprve setkání s ajatolláhem Chameneím, poté účast na slavnostním jednání parlamentu. Během inaugurace nového prezidenta Massúda Pezeškijána seděl palestinský politik po boku zástupců libanonského Hizballáhu či jemenských Hútíů, tedy členů takzvané „Osy odporu“ namířené zejména proti USA a Izraeli.
Poslouchejte také: PULS | Kořeny nepřátelství Íránu a Izraele: Dřív spolupracovali, teď se nenávidí
„Ti, kteří dodávají zbraně k zabíjení dětí, nemají nás muslimy co poučovat o lidskosti,“ prohlásil v Teheránu nový prezident s odkazem na americkou podporu pro izraelskou genocidní válku v Gaze.
Ve středu nad ránem, tedy jen o pár hodin později, vletěla oknem do Haníjova pokoje raketa, která zabila politika i jeho bodyguarda. Alespoň tak popisuje přelomový incident novinář serveru Axios, Barak Ravid, s odvoláním na íránská média.
Tenhle člověk mohl s Izraelci uzavřít dohodu. Proč museli zabít zrovna jeho?
Teherán i Hamás z incidentu obvinily Izrael. Jeho představitelé se k situaci sice nevyjádřili, ale premiér Benjamin Netanjahu hned ve středu svolal schůzku bezpečnostního kabinetu.
Ten přitom ambici zabít vůdčí postavy Hamásu ohlásil už v říjnu, necelé dva týdny po útoku palestinských ozbrojenců na Izrael. „Dal jsem pokyn Mosadu, aby zasáhl proti lídrům Hamásu, ať už jsou kdekoliv,“ nechal se pak slyšet během tiskové konference v listopadu.
Středeční atentát pak představuje z pohledu Izraele dosud největší úspěch. Haníja totiž předsedal 15člennému politbyru, nejvyššímu rozhodovacímu orgánu politického křídla Hamásu.
O významu jeho osoby svědčí i to, že když v květnu žalobce Mezinárodního soudního tribunálu v Haagu požádal o vydání zatykačů, mezi trojicí Palestinců byl i Haníja – spolu s velitelem vojenského křídla Muhammadem Dajfem a šéfem Hamásu v Gaze Jahjou Sinvárem.
Čtěte také: Zatykač na Netanjahua mělo zastavit špehování, hackování i výhružky od Mosadu
Právě rozdělení rolí ve vedení islamistické odbojové organizace umožňuje pochopit, jaké dopady bude mít jeho zabití na dění v Gaze. „Haníja se po 7. říjnu stal důležitou osobností v jednáních o příměří a výměně izraelských rukojmích,“ vysvětluje pro Voxpot politolog Marek Čejka.
Smrtící rána pro příměří
Co se týče bojů v Gaze, zabití Haníji bude mít jen minimální následky. Politik působil od roku 2017 v exilu, přičemž vojenské záležitosti mají na starosti právě Sinvár s Dajfem. „Hamás je decentralizovaná organizace s několika mocenskými centry,“ vysvětloval pro CNN personální důležitost jednotlivých předáků Harel Chorev z Telavivské univerzity.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
