Mezinárodní trestní soud potvrdil, že dojde k procesu o válečných zločinech izraelských představitelů i palestinského hnutí Hamás. Palestina požádala o vyšetřování už v roce 2015. Po letech sporů ohledně pravomocí tribunálu se jedná o přelomové rozhodnutí. Na rozdíl od symbolických rezolucí OSN odsuzujících izraelské porušování mezinárodního práva bude mít tento proces pro viníky konkrétní důsledky.
Do soudního řízení se zapojila také Česká republika. V březnu loňského roku se ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček ucházel o status „amicus curiae“, jehož prostřednictvím Česko získalo poradní roli. O status byl bezprecedentní zájem a získalo ho více než 40 odborníků, organizací a států. Česko považuje Izrael za důležitého partnera a zdráhá se ho za porušování lidských práv kritizovat. České prohlášení v roli „přítele soudu“ zpochybnilo palestinskou státnost, a tím i platnost jurisdikce Mezinárodního trestního soudu na jejím území.
Palestina sice skutečně není mezinárodně uznaným státem, ale to by nemělo bránit vyšetřování válečných zločinů, které se zde měly odehrát. Palestina získala v roce 2012 status nečlenského státu OSN. Pouze devět z téměř 200 států uskupení hlasovalo proti – mezi nimi i Česká republika. Získaný status sice Palestincům neumožňuje hlasovat na Valném shromáždění OSN, ale mohli se díky němu začlenit do jiných mezinárodních institucí, jako je právě Mezinárodní trestní soud.
Premiér Benjamin Netanjahu i jeho koaliční partner Benny Ganc figurují na seznamu 200 až 300 lidí, jejichž činy soud prověří.
Hlavní prokurátorka Fatou Bensouda dosud čekala na výsledek jednání soudců, kteří se konečně v pátek 5. února usnesli, že byla naplněna všechna kritéria Římského statutu, tedy ustavující smlouvy tribunálu. I navzdory návrhu České republiky se tak soud rozhodl jednání zahájit. Ve vyjádření mimo jiné zaznělo, že se nebude zabývat palestinskou státností, ale pouze prošetří, zda na území, které Izrael okupuje od roku 1967, došlo k válečným zločinům.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozhodnutí odsoudil a prohlásil, že před stíháním ochrání všechny izraelské občany včetně vojáků. Řekl také, že soudní řízení je motivováno čirým antisemitismem. Premiér i jeho koaliční partner Benny Ganc figurují na seznamu 200 až 300 lidí, jejichž činy soud prověří. Palestinská strana naopak rozhodnutí přivítala.
Mezinárodní trestní soud by se měl zaměřit na události, které se odehrály v Gaze v roce 2014. Podle zprávy Amnesty International měl tehdy Izrael na svědomí více než patnáct set mrtvých, včetně 539 dětí, a další tisíce zraněných. Při bombardování v průběhu operace Ochranné ostří byla v Gaze zničena důležitá infrastruktura, například některé nemocnice, což má pro místní obyvatele dodnes neblahé důsledky. Roznětkou války bylo několik vražd na izraelské i palestinské straně. Tragické incidenty poměrně věrně vylíčil seriál HBO Naši kluci.
Čtěte také: Izraelská lobby není všemocná. Nejen na americkou politiku má ale skutečný vliv
Porušování lidských práv je na území okupovaného Západního břehu i blokovaného Pásma Gazy na denním pořádku. Například stíhání Palestinců vojenským soudem probíhá i v době, kdy se ve věznicích šíří nákaza koronavirem. Aktuálně je v Izraeli uvězněno okolo 200 nezletilých Palestinců. Vojenský soud si dokonce jednou předvolal i čtyřleté dítě za to, že házelo kameny. Od roku 2009 bylo izraelskými bezpečnostními složkami zabito přes 800 palestinských dětí a mladistvých. Stále pokračují i vykonstruované procesy s palestinskými nenásilnými aktivisty, například s Issou Amrem. Odsouhlasené řízení Mezinárodního trestního soudu tak dává naději, že alespoň někteří pachatelé zločinů ve jménu Státu Izrael budou pohnáni k odpovědnosti.
Sledujte naši reportáž z Izraele:
