Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na státy OSN, aby nepouštěly válku v jeho zemi ze zřetele. Jen pár hodin poté vystoupil Vladimir Putin s dalšími jadernými výhružkami.
„Navrhuje se, aby agrese proti Rusku ze strany jakéhokoli nejaderného státu, ovšem za účasti nebo podpory jaderné země, byla považována za společný útok na Ruskou federaci.“
S takovým výrokem zahájil prezident Vladimir Putin středeční zasedání Rady bezpečnosti Ruska, jeho poradního orgánu. Oznámil při něm plánovanou změnu ruské jaderné doktríny: snížení hranice pro použití nukleárních zbraní.
Šéf Kremlu tak znovu eskaloval svou jadernou rétoriku a de facto varoval západní spojence Ukrajiny před podporou raketových útoků namířených proti Rusku.
Prohlásil také, že by Rusko země zvážilo použití jaderných zbraní v případě, kdy by mělo „spolehlivé informace“ o zahájení masivního výpadu proti jeho zemi – ať už by probíhal pomocí bojových letounů, dronů, nebo raket dlouhého doletu.
Čtěte také: Přes dva miliony mužů ve zbrani. Rusko chce druhou největší armádu světa
Ruský prezident reagoval na vývoj posledních týdnů. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj totiž opakovaně žádal zejména Spojené státy a Velkou Británii o svolení používat rakety dlouhého doletu k útokům na cíle v Ruské federaci.
Zelenskyj minulý týden apeloval na amerického prezidenta Joea Bidena, aby si „vysloužil místo v dějinách posílením Ukrajiny“ ještě před skončením Bidenova mandátu.
Zatímco Spojené království v čele s premiérem Keirem Starmerem je ukrajinskému využití raket Storm Shadow na ruském území nakloněno, Američané stále váhají. Biden podle The New York Times zvažuje, že by žádost Ukrajiny podpořil – pokud ovšem nepůjde o zbraně americké výroby (což Storm Shadow splňují).
Předseda britského kabinetu Starmer nyní při návštěvě Spojených států hodlá vyvinout tlak na Bílý dům, aby dal ukrajinskému požadavku zelenou.
Tlak nadále přichází i ze strany Zelenského. Ten bojuje se ztrátou světové pozornosti kvůli eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě i „únavou“ jeho západních spojenců.
Podpora na dobu určitou?
Ve středu vystoupil ukrajinský prezident na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku.
Svůj projev odstartoval zmínkou hrozby, kterou představuje útok Ruska na jednu z ukrajinských jaderných elektráren. Zároveň uvedl, že se Moskva snaží odpojit jeho zemi od proudu a chce ponechat Ukrajince „tuto zimu v chladu a tmě“ a donutit je „trpět a vzdát se“.
Zelenskyj dále mluvil o „polovičatých plánech“ na urovnání konfliktu, tedy návrzích různých stran, aby se Ukrajina vzdala území okupovaného Ruskem. „Nejenže to ignoruje utrpení Ukrajinců, nejenže to ignoruje realitu – Putinovi je dáván prostor k pokračování ve válce,“ zdůraznil.
Ukrajinský prezident znovu apeloval na světové lídry, aby se sjednotili a donutili Rusko přisednout k vyjednávacímu stolu, aby bylo dosaženo „spravedlivého míru“. Zkritizoval také Radu bezpečnosti OSN, kde má Moskva jakožto její stálý člen právo veta.
Napadená země připravila takzvaný „vítězný plán“, který chce ve čtvrtek 26. září představit Bidenovi ve Washingtonu. Má jít o návrh, jak ukončit válku za ukrajinských podmínek, a zřejmě i další žádost o vojenskou, ekonomickou a politickou podporu ze strany USA a dalších spojenců.
Zelenského tlačí čas – podpora Spojených států má potenciálně spotřební lhůtu. Pokud v listopadových prezidentských volbách zvítězí Donald Trump, pro Ukrajinu by to do budoucna znamenalo zásadní problém.
Republikánský kandidát totiž čerstvě slíbil, že pokud znovu stane v čele USA, mocnost „vyvede z ukrajinské války“.
