Španělský národní park Doñana vysychá kvůli nedostatku srážek a intenzivnímu zemědělství. Z andaluské provincie Huelva, kde leží většina parku, pochází až 98 % jahod vypěstovaných ve Španělsku. Vláda tohoto jižního regionu chce uvolnit ruce farmářům, kteří k zavlažování záhonů používají vodu z nelegálních studní.
Kousek od ústí řeky Guadalquivir na západě Andalusie leží unikátní národní park Doñana. Tvoří ho rozsáhlé vodní plochy, mokřady a bažiny. Žije v nich nepřeberné množství hmyzu, žab a různých měkkýšů, kterými se živí desítky druhů ptáků. Procházejí se zde pyšní růžoví plameňáci, jeřábi, čápi nebo třeba volavky. Během svého putování z Evropy do Afriky se tu každý rok zastaví statisíce stěhovavých ptáků. Park se stal útočištěm i pro několik ohrožených druhů zvířat, například pro rysa iberského nebo želvu žlutohnědou.
Jedinečný park, který je od roku 1994 zapsaný na seznamu přírodního dědictví UNESCO, ale postupně vysychá. Na vině přitom není jen sucho, se kterým se Andalusie potýká už několik let, ale také intenzivní zemědělství. V okolí rezervace se rozrůstají skleníky, v nichž tamní farmáři pěstují jahody. Z provincie Huelva, kde leží největší část Doñany, pochází 98 % všech jahod, které se ve Španělsku vypěstují. Odtud pak míří na pulty supermarketů v celé Evropě, a to včetně těch českých.
Pěstování tohoto oblíbeného ovoce je sice výnosné, ale spotřebovává velké množství vody. Kvůli suchu jí zemědělci nemají dost, a proto někteří z nich hledají její zdroje doslova všude, kde se dá. Bez povolení úřadů přímo v parku nebo v jeho blízkosti hloubí studny, které odčerpávají stále více této životodárné tekutiny.
Stále větší území Doñany se mění v poušť. Zhruba 60 % všech vodních ploch v uplynulých 30 letech vyschlo, z toho většina v poslední dekádě.
„Vede to k hlubokému nedostatku vody, ke znečištění té povrchové i spodní, a také k opakovaným lesním požárům,“ napsali k tomu vědci Julia Martin-Ortega a Luis Santamaría, kteří se dlouhodobě zabývají ochranou přírody. Podle nich se kvůli tomu neustále zmenšují plochy trvale pokryté vodou a celkově ubývá vegetace. „Tato soustavná degradace postupně dosahuje bodu, z něhož už nebude návratu,“ varují.
Čtěte také: Schyluje se k Sánchezovu odcházení? Španělský premiér doufá s blížícími se volbami v obrat
V této části roku by voda měla ještě pokrývat části parku, a poskytovat tak ptákům a dalším živočichům potřebnou potravu. Místo toho se ale stále větší území Doñany postupně mění v poušť. Zhruba 60 % všech vodních ploch v uplynulých 30 letech vyschlo, z toho většina v poslední dekádě. „Unikátní ekosystém, který využívají stěhovaví ptáci, tak pozvolna mizí,“ komentoval to Felipe Fuentelsaz, mluvčí španělské pobočky mezinárodní organizace Světový fond na ochranu přírody (WWF).
Momentos mágicos en la marisma de Doñana https://t.co/PSqTXbiHd9
Amaneceres de ensueño en #doñana
Instagram @carlosromeroco pic.twitter.com/fUKlfP1OXc— carlos romero Photography – Wildlife Photographer (@carlosromeroco) July 20, 2023
Studně hloubené načerno
Hloubení studní načerno není v parku žádnou novinkou. Úřady se je už léta snaží najít a zavřít. Andalusii, stejně jako další regiony po celém světě, ale trápí sílící projevy klimatických změn. Vysoké teploty a dlouhotrvající sucho podněcují farmáře k tomu, že bez povolení kopají stále více studní. V posledních letech jich nechala uzavřít zhruba tisícovku.
V okolí parku využívají zemědělci na 8000 hektarů půdy k pěstování jahod a v menší míře také dalšího ovoce, třeba malin nebo borůvek. Organizace WWF odhaduje, že dalších 1500–2000 hektarů záhonů pak zavlažují díky vodě z nelegálních studní.
Až dosud úřady z Andalusie hloubení těchto vrtů trestaly především peněžními pokutami. Na jaře ale tamní vláda v čele s lidovci (PP) přišla s jiným řešením, které výrazně uvolní ruce farmářům.
Lidovci chtějí upravit území plán. Naposledy ho změnila andaluská vláda v čele se socialisty (PSOE) v roce 2014. Tehdy rozhodla, že odebere zhruba 1600 hektarům statut zemědělské půdy. To v praxi znamenalo, že stovky farmářů nemohly používat půdu podle svého výběru, tedy i k výhodnému pěstování jahod.
Návrh lidovců nyní počítá s tím, že zhruba polovinu této půdy přeřadí do kategorie zavlažované zemědělské půdy. Regionální vláda odhaduje, že tento krok zlegalizuje pěstování jahod na farmách na dalších 800 hektarech v blízkosti národního parku. Jedná se přitom často o území, které je zavlažováno vodou ze studní vyhloubených načerno.
O osud parku má obavy i Evropská komise. Ta Španělsko varovala, že pokud nový zákon projde, podá na něj žalobu kvůli porušení unijního práva.
Šéf andaluského kabinetu Juan Manuel Moreno Bonilla (PP) se už dříve nechal slyšet, že právě toto je jediný způsob jak pomoci stovkám farmářů, kteří v roce 2014 přišli o možnost rozhodovat si o své půdě podle svého.
Lidovci mají v andaluském parlamentu většinu. Jejich návrh podporují také zástupci krajně pravicové strany Vox, kteří tradičně brání zájmy zemědělců a odmítají kroky na ochranu klimatu. Proti se ale staví řada organizací, které se obávají, že tento krok jen přispěje k dalšímu úpadku parku.
Park je nedotknutelný
Návrh andaluských lidovců vyvolal diskusi o nakládání s vodou, o klimatických změnách a ochraně přírody v celém Španělsku. V kampani před parlamentními volbami, jež se konají v neděli 23. července, se nad ním střetli dva největší rivalové – španělský socialistický premiér Pedro Sánchez a lídr lidovců Alberto Núñez Feijóo, jenž má nyní podle průzkumů větší šanci zvítězit.
Předseda ústřední vlády se nechal slyšet, že park „je nedotknutelný“. Feijóo na to odpověděl, že „park Doñana Sánchezovi nepatří“ a dodal, že premiér a jeho socialisti ohrožují živobytí andaluských zemědělců.
Zástupci obou stran se vzájemně slovně napadají – lidovci tvrdí, že socialisté škodí pěstitelům jahod, jejich političtí oponenti zase obviňují PP z ničení parku.
Sánchezův kabinet se zavázal, že se zaměří na rychlejší vyhledávání a zavírání nelegálních vrtů. Investuje také sto milionů eur do výkupu strategicky významných pozemků v okolí parku.
Místopředsedkyně vlády a ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Ribera varovala, že zákon vypracovaný andaluskými lidovci by mohl v budoucnu odradit spotřebitele od nákupu španělských jahod. Před několika dny kvůli tomu označila šéfa andaluské regionální vlády Morena za „zosobnění cynismu“. „Ohrožuje životaschopnost jednoho z hospodářských sektorů provincie Huelva a ztrácí důvěryhodnost u evropských institucí,“ dodala k tomu.
Lidovci společně s krajně pravicovou stranou Vox se ale nechtějí vzdát. Tvrdí, že jejich plán na legalizaci studní park nijak neohrozí.
Čtěte také: Ultrapravicový Vox by rád vládl ve Španělsku. Trnem v oku mu jsou interrupce, eutanázie i Pixar
Zákon přitom na schválení teprve čeká. Lidovci původně doufali, že se jim ho podaří prosadit ještě před začátkem letních prázdnin. To se jim ale nepodařilo. Nejdříve ho mohou schválit až v září. Moreno tvrdí, že mezitím chce posílit dialog s odpůrci zákona. Podle svých slov je také otevřený případným změnám.
„Ne“ španělským jahodám
Vysychání cenného přírodního útočiště pro ptáky už několik let vzbuzuje obavy i v zahraničí. V roce 2021 Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že Španělsko kvůli nelegálním studnám nedodržuje unijní právo v oblasti ochrany mokřadů.
O osud parku má obavy také Evropská komise. Ta Španělsko varovala, že pokud opravdu nový zákon projde, podá na něj žalobu kvůli porušení unijního práva.
Politici mají krátkodobou vizi, s níž chtějí každé čtyři roky vyhrát volby. Je ale potřeba vize dlouhodobé – v souladu s názory expertů a realitou.
Litevský eurokomisař pro ochranu životního prostředí Virginijus Sinkevičius se letos na jaře sešel se zástupci andaluské regionální vlády. Po setkání vydal prohlášení, ve kterém vyjádřil obavy, aby „zákon debatovaný v andaluském parlamentu nepoškodil chráněný mokřadový park, jeden z největších svého druhu v Evropě“.
V květnu také němečtí ochránci přírody sepsali petici, ve které vyzývali tamní řetězce jako Lidl nebo Edeka, aby přestaly dovážet jahody ze Španělska. Podepsalo ji zhruba 250 tisíc lidí. Nedávno pak vznikla další petice, za kterou stojí několik organizací na ochranu životního prostředí, včetně zmíněné WWF, Salvemos Doñana (Zachraňme Doñanu) nebo třeba SEO/BirdLife.
„Chceme zákon zastavit. Uděláme vše, co bude možné,“ prohlásila Nuria Blázquez z organizace Ecologistas en Acción, jež se na zmíněné společné iniciativě taky podílí. Zatím se podařilo sesbírat přes 260 tisíc podpisů. Zástupci těchto organizací petici symbolicky předali eurokomisaři Sinkevičiusovi a požádali ho, aby Brusel pomohl národní park ochránit.
„Politici mají krátkodobou vizi, s níž chtějí každé čtyři roky vyhrát volby. Musíme mít ale vizi dlouhodobou. Musíme být konzistentní s tím, co říkají experti, a s tím, co se nyní děje – budeme mít stále méně vody, teploty porostou,“ řekl k tomu mluvčí španělské pobočky WWF Felipe Fuentelsaz. „Sázka na sektory, které vyžadují velké množství vody, je ale krokem zpět,“ dodal.
Španělé, kteří jdou v neděli k volebním urnám, tak nerozhodují jen o tom, zda poprvé po přechodu k demokracii zasedne ve vládě krajní pravice, ale také o osudu unikátního národního parku.