Peking mění dosavadní strategii připojení své „vzbouřenecké provincie“ Tchaj-wanu. Lze očekávat, že se ostrov pokusí získat násilím, a proto je pro něj symbolická podpora západních vlád a státníků důležitější než kdy jindy.
Zatímco si nově zvolený český prezident Petr Pavel volal s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen, aby ostrovu vyjádřil podporu a přislíbil i budoucí spolupráci, Si Ťin-pching jen o pár dní dříve povolal hlavního ideologa Komunistické strany Číny (KSČ) Wang Chu-ninga. Důvodem byla potřeba vytvořit novou politickou strategii pro faktické sjednocení s Tchaj-wanem.
Tento krok je významný především proto, že signalizuje nadcházející změny v prosazování principu „jedna země, dva systémy“. Ten se ČLR vůči své „vzbouřenecké provincii“ snaží prosazovat již celá desetiletí. Lze očekávat, že vzhledem k současnému světovému dění bude Peking i nadále zvyšovat nátlak na Tchaj-wan, a hlavním posláním Wang Chu-ninga tak bude položit základy pro připojení malého ostrovního státu k Číně. A právě v této situaci je jeho podpora ze strany podobně smýšlejících demokratických zemí extrémně důležitá.
Česká podpora Tchaj-wanu
V tomto kontextu je telefonát tchajwanské prezidentky s budoucí hlavou českého státu významným diplomatickým gestem a krokem k míru a udržení stability v jihovýchodní Asii. Jak sám Petr Pavel zmínil na svém Twitteru, „Tchaj-wan a Česká republika sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv“. Pavel se chystá navázat na hodnotovou zahraniční politiku bývalého prezidenta Václava Havla a toto partnerství i nadále posilovat.
Si Ťin-pchingův tvrdý postup vůči Hongkongu tchajwanskou veřejnost velmi znepokojil, neboť v něm vidí možný předobraz vlastní budoucnosti.
Tchajwanská média v tuto chvíli plní také zprávy o tom, že předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová potvrdila tamnímu ministru zahraničí Josephu Wu svou návštěvu ostrova. Ta se uskuteční již příští měsíc. Česká politička v této souvislosti kvitovala, že „po dlouhých letech poznamenaných vzájemnou nekoordinovaností konečně všichni čeští ústavní činitelé opět zajedno“.
Čína na tyto signály okamžitě reagovala a plánovanou cestu označila za chybné rozhodnutí. Markéta Pekarová Adamová ji však nemíní rušit, a naskytne se tak zřejmě příležitost pro dojednání intenzivnější spolupráce včetně konkrétních dohod.
Stále více zemí, například USA či Litva, v poslední době Tchaj-wanu poskytuje podobnou podporu, a to prostřednictvím návštěv, telefonátů a dalších gest. Čína na celou situaci také reaguje a uchyluje se k výstražným krokům.
Wang Chu-ning, šedá eminence strany
Loni v listopadu Si Ťin-pching při 20. sjezdu Komunistické strany Číny plně konsolidoval svou moc, když se navzdory dosavadním institucionálním omezením stal již potřetí generálním tajemníkem. Stálý výbor politbyra ústředního výboru (ÚV) KSČ, který je de facto nejvyšším rozhodovacím orgánem v zemi, pak plně obsadil svými lidmi.
Jedním z těchto loajálních spolupracovníků je právě hlavní Si Ťin-pchingův ideolog a „šedá eminence strany“ Wang Chu-ning. Pyšnit se může mimo jiné i tím, že za svou politickou kariéru sloužil třem po sobě jdoucím nejvyšším vůdcům Číny. Kromě toho současného to byli Ťiang Ce-min, který nedávno ve věku 96 let zemřel, a Chu Ťin-tchao.
Čtěte také: Čtvrtá tchajwanská krize začala a je globální: strategický význam návštěvy Nancy Pelosi
Před vstupem do politiky působil Wang Chu-ning jako profesor mezinárodních vztahů na prestižní univerzitě Fu-tan v Šanghaji. Již v rámci své akademické činnosti se zabýval tématy, která později využil i v svém politickém angažmá. Součástí jeho ideologické práce je snaha o udržení čínské „národní kulturní bezpečnosti“. Tento koncept je reakcí na pronikání západních hodnot do ČLR po jejím otevření se světu v 80. letech. Jeho cílem je zajistit přežití socialismu v Číně. „Státní kulturní bezpečnost“ je součástí širší ideologie „komplexního pojetí bezpečnosti státu“. Ta se stala nástrojem ochrany pekingského režimu a jednou z hlavních priorit nového vedení.
Co se Wang Chu-ningova působení v nejvyšších patrech čínské politiky týče, je potřeba zdůraznit především jeho post ve stálém výboru politbyra, v němž je od roku 2017. Po loňském 20. sjezdu si ho Si Ťin-pching vybral do nejužšího kruhu svých spolupracovníků již podruhé. Od roku 2002 zasedá v ústředním výboru a místo v politbyru má od roku 2007. V posledních pěti letech byl prvním tajemníkem sekretariátu ÚV KSČ, který na základě rozhodnutí politbyra řídí rutinní chod strany. Zároveň předsedá Ústřední komisi pro řízení výstavby duchovní civilizace, zodpovědné za koordinaci ideologické politiky strany.
Wang Chu-ning je považován za vrchního ideologa a stojí i za dvěma Si Ťin-pchingovými ideologiemi. Jde o „čínský sen“ (o velkolepé obrodě čínského národa) a „Si Ťin-pchingovo myšlení o socialismu s čínskými rysy pro novou epochu“. Nyní má před sebou další velký úkol, a to vypracovat již zmíněný teoretický rámec připojení Tchaj-wanu k ČLR.
Kolabující strategie
Od dob vlády Teng Siao-pchinga prosazovala Čína vůči Tchaj-wanu strategii sjednocení pod principem „jedna země, dva systémy“. Podle něho by mělo dojít ke zmíněnému sloučení za podmínky zachování autonomní samosprávy, vlastního politického systému a právního řádu. Stejná politika byla od roku 1997 uplatňována vůči Hongkongu, zhroutila se nicméně po zavedení zákona o státní bezpečnosti v roce 2020, jemuž předcházely masivní protesty.
Si Ťin-pchingův tvrdý postup vůči Hongkongu tchajwanskou veřejnost velmi znepokojil, neboť v těchto poměrně nedávných událostech vidí jakýsi možný předobraz vlastní budoucnosti. Za současné situace se tak tento přístup Pekingu vůči Tchaj-peji nezdá být vhodným krokem, což pochopil již i samotný generální tajemník.
Hlavním cílem nové strategie je oslabení mezinárodní podpory ostrovního státu v případě, že by Čína skutečně přistoupila k invazi.
Úkolem přijít s novým ideologickým řešením situace pověřil Si Ťin-pching právě Wang Chu-ninga. Ten by se měl podle očekávání stát zástupcem ředitele Ústřední vedoucí skupiny pro záležitosti Tchaj-wanu, tedy nejvyššího rozhodovacího orgánu strany o politice vůči ostrovu. Jeho přímým nadřízeným se stane Wang I, který donedávna zastával post ministra zahraničí a nyní, jakožto člen politbyra, bude řídit právě tento úřad. Ačkoliv mu je v něm Wang Chu-ning formálně podřízen, v celkové stranické struktuře disponuje nesrovnatelně vyšší mocí. Budoucí osud Tchaj-wanu tak nyní leží převážně v rukou těchto dvou Wangů.
Sjednotitel čínského národa
Samotná nová strategie zatím oficiálně formulována nebyla. Bližší pohled na současný diskurz čínské zahraniční politiky nám však může napovědět, jakým směrem se politika ČLR vůči Tchaj-wanu bude v příštích letech ubírat.
Ve dvouhodinovém projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, který na říjnovém stranickém sjezdu pronesl, bylo mnoho prostoru věnováno právě otázce Tchaj-wanu. Ještě před tím, než na ni došla řeč, byly vyzdviženy úspěchy, jichž čínská ústřední vláda dosáhla ve zvláštní administrativní zóně Hongkong. O selhání principu „jedna země, dva systémy“ zde však nepadla ani zmínka.
Čtěte také: Čínská armáda je na nohou a cvičí kolem Tchaj-wanu. O jaké vojsko jde?
V posledních letech se o něm postupně přestalo mluvit úplně, což lze vnímat jako Si Ťin-pchingovu strategii. Současný generální tajemník se chce zbavit starého dědictví Tengovy éry, vypracovat vlastní sjednocující strategii, a zapsat se tak do dějin jako velký „sjednotitel čínského národa“. Úspěch v podobě vyřešení tchajwanské otázky by mu mohl významně pomoci v jeho snaze pokračovat i ve čtvrtém funkčním období v čele strany a konsolidovat tak jeho doživotní mandát. Během projevu také zmínil, že se Čína při případném sjednocení nebude bát použít vojenskou sílu a vyhrazuje si možnost „přijmout všechna nezbytná opatření“.
V projevu Si Ťin-pching striktně odsoudil aktivity států, které Tchaj-wanu vyjadřují podporu. Jelikož Čína považuje ostrovní stát za svou integrální součást, napětí v Tchajwanské úžině prezentuje jako vnitropolitický problém. Jakékoliv „vměšování“ třetích stran si tak vykládá jako narušování své suverenity.
Integrace a zastrašování
V nedávné době se na veřejnost dostaly informace o tom, že nástupce Nancy Pelosi, nový předseda americké Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy, se v dubnu chystá navštívit Tchaj-wan. Čína již s plánovanou cestou vrcholného představitele USA vyjádřila nesouhlas. Když se ohlédneme do nedávné minulosti a připomeneme si čínská vojenská cvičení, která následovala po srpnové návštěvě Nancy Pelosi, lze očekávat, že i nyní si Peking nenechá ujít příležitost světu jasně ukázat svou pozici.
A právě tímto zastrašováním se asijská velmoc dlouhodobě pokouší dostat Tchaj-wan do diplomatické izolace. Hlavním cílem této strategie je oslabení mezinárodní podpory ostrova v případě, že by Čína skutečně přistoupila k invazi. ČLR usiluje o to, aby potencionálním ozbrojeným střetem vyvolala co nejmenší reakci ze zahraničí.
Čím více bude Tchaj-wan integrovaný do okolního světa, tím menší je pravděpodobnost, že se Peking k takovému útoku skutečně odhodlá. Současná ruská válka na Ukrajině tak jen podtrhla význam mezinárodní podpory a silné, jednotné odezvy ve chvíli, kdy je slabší stát napaden silnějším agresorem.
