Ozbrojenci z hnutí Hamás unesli do Pásma Gazy 100–150 Izraelců. Ukryli je zřejmě do spletitého labyrintu tunelů a chodeb, kde je izraelské tajné služby stěží najdou. Experti si myslí, že je chtějí teroristé využít k propuštění palestinských vězňů. Hrozí ale i daleko horší varianta.
Izrael a celý svět obletěla šokující videa. Jsou na nich vyděšení lidé. Někteří z nich jsou od krve, jiní mají spoutané ruce a radikálové z palestinské skupiny Hamás je unáší neznámo kam.
V izraelských médiích se mezitím objevují výpovědi zoufalých příbuzných, kteří marně hledají své blízké. Neví, zda jsou zranění ani zda jsou vůbec naživu. Z podobného šoku se země vzpamatovává jen těžko. „Od holocaustu jsme nezažili scény, kdy nevinné židovské matky, děti, dospívající a staré ženy byly naloženy do nákladních vozidel a odvezeny do zajetí,“ konstatoval izraelský prezident Isaac Hercog.
Noa was partying in the south of Israel in a peace music festival when Hams terrorists kidnapped her and dragged her from Israel into Gaza.
Noa is held hostage by Hamas.
She could be your daughter, sister, friend.#BringBackOurFamily pic.twitter.com/gi2AStVdTQ
— Hen Mazzig (@HenMazzig) October 7, 2023
Po sobotním nečekaném útoku, kdy ozbrojenci pronikli na území židovského státu a vypálili na něj i stovky raket, se Izrael potýká s bezprecedentní situací. V historii země se ještě nikdy nepodařilo Hamásu ani žádné jiné teroristické skupině unést tak velký počet rukojmích. Mezi nimi jsou nejen vojáci, ale také civilisté, tedy ženy, děti, celé rodiny, nebo i přeživší holocaustu.
Mimořádně citlivá otázka
Ve svých moderních dějinách se Izrael opakovaně dostal do situace, kdy radikálové zajali jeho občany. Dotýká se to přímo i rodiny premiéra Benjamina Netanjahua. Jeho starší bratr Yonatan „Yoni“ Netanjahu v roce 1976 vedl klíčovou záchrannou operaci na osvobození rukojmích.
Izrael propuštěného vojáka vyměnil za 1027 vězňů, včetně usvědčených teroristů. Část veřejnosti ale takové „obchodování“ tehdy odmítala.
Tehdy dva palestinští a dva němečtí teroristé unesli letadlo společnosti Air France na lince z Paříže do Tel Avivu s 248 lidmi na palubě. Piloty donutili přistát na letišti v ugandském městě Entebbe a požadovali propuštění několika desítek palestinských vězňů.
Izraelci během několika málo hodin naplánovali záchrannou operaci, v jejímž čele stál právě Yonatan Netanjahu. Během bleskové akce se jim podařilo zachránit 102 ze 106 unesených spoluobčanů. Při zásahu byl Yonatan fatálně postřelen a zemřel.
Čtěte také: Explained | „Jsme ve válce.“ Po útoku Hamásu je Gaza pod blokádou Izraele
Také v posledních letech palestinská islamistická organizace Hamás bere rukojmí, aby je použila k nátlaku na židovský stát. Požadavek je stejný – propuštění palestinských vězňů, a to i těch, kteří mají na svědomí životy Izraelců.
Pro vládu v Jeruzalému i celou tamní společnost je to mimořádně citlivá otázka. Ukazuje to i případ uneseného vojáka Gil’ada Šalita. V roce 2006, kdy ho Hamás zajal a ukryl v Pásmu Gazy, mu bylo 19 let.
O mladíka a jeho osud se zajímala takřka celá země. Pravidelně se pořádaly demonstrace na jeho podporu, jeho otec často vystupoval v médiích. Na svobodu se dostal až po pěti letech. Izrael propuštěného vojáka vyměnil za 1027 vězňů. Mezi nimi byli i bojovníci odsouzení za terorismus. Část veřejnosti ale takové „obchodování“ tehdy odmítala.
O možném propuštění dalších zadržovaných Palestinců se dlouhodobě mluví také v případě výměny za těla dvou izraelských vojáků, Hadara Goldina a Arona Šaula. Oba zahynuli v roce 2014 při operaci v Pásmu Gazy.
Můžu jen říct, že mluvíme o hodně, hodně Izraelcích. O ženách, dětech, starých lidech a dokonce postižených,“ uvedl mluvčí ozbrojených sil.
Nejasný je také osud dvou izraelských občanů, které Hamás zadržuje. Prvním z nich je civilista etiopského původu Avera Mengistu, jenž podle své rodiny dlouhodobě trpí psychickými problémy a do Gazy vstoupil dobrovolně. V zajetí je od roku 2014.
Druhým je Hišam Al-Sajed, člen beduínské menšiny, jehož Hamás zadržuje od roku 2015. Také on se vydal do Gazy dobrovolně z nejasných důvodů. V obou případech se izraelská vláda roky snaží vyjednat jejich návrat.
Bezprecedentní situace
Když v sobotu brzy ráno Hamás nečekaně zaútočil na židovský stát a pronikl do obcí a měst poblíž Pásma Gazy, bylo jasné, že se schyluje k velkému dramatu. Dosavadní bilance je krutá: stovky zabitých Izraelců i cizinců a více než sto rukojmích. Ty následně agresoři převezli na své území.
Na sociálních sítích se objevila například pětadvacetiletá dívka Noa Argamani, kterou ozbrojenci z Hamásu unesli na motorce. V zajetí skončil i její přítel Avinatan Or, s nímž byla na hudebním festivalu u kibucu Re’im jen kousek od Gazy.
Izraelské obranné síly (IDF) potvrdily, že mezi zajatými jsou jak civilisté, tak vojáci. Mluvčí IDF Jonathan Conricus doplnil, že v historii země je „bezprecedentní, aby tolik jejích občanů skončilo v rukách teroristické organizace“. „Můžu jen říct, že mluvíme o hodně, hodně Izraelcích. O ženách, dětech, starých lidech a dokonce postižených,“ řekl k tomu.
Gilad Erdan, velvyslanec Izraele v OSN, dnes na otázku CNN potvrdil přibližný počet – „mezi 100 až 150“.
Čtěte také: V Izraeli celý letošní rok bouří protesty. Proč je ignorují české politické špičky?
Jsou mezi nimi také cizinci. Mexická vláda informovala, že Hamás nejspíš unesl dva její občany, muže a ženu. Zmizeli také tři Brazilci a 11 Thajců. Mezi rukojmími je zřejmě také blíže neurčený počet Američanů.
Ani Hamás nedodal žádné detaily o konkrétním počtu unesených. Saleh al-Aruri, vysoce postavený člen této radikální skupiny, prohlásil, že mají dostatek zajatců, aby zajistil propuštění všech palestinských vězňů.
Hnutí Islámský džihád, jež působí především na Západním břehu Jordánu a s Hamásem spolupracuje, tvrdí, že se mu podařilo unést 30 lidí.
Vést 50 záchranných operací v nepřátelské zóně a za současných podmínek? To je téměř nemožné, nebo to má jen velmi malou šanci na úspěch.
Není jasné, kde přesně rukojmí skončili. Experti se domnívají, že radikálové je rozdělí na menší skupiny a rozvezou do různých míst v tunelech a skrýších v Pásmu Gazy – aby je izraelské tajné služby nemohly snadno vystopovat.
Tento úzký pruh území při pobřeží Středozemního moře má zhruba dva miliony obyvatel, pod ním je spletitá síť tunelů a chodeb, kterou ozbrojenci používají k pašování zboží a k přesunu či skladování zbraní.
Pásmo Gazy / Zdroj: Gringer, diubah oleh Ivan Humphrey / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
Vážné dilema
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a celá jeho vláda stojí před dilematem, jak nyní postupovat. Vyjednávat, nebo připravit záchranné akce?
Antony Marchand z francouzské protiteroristické jednotky GIGN pro tamní rádio popsal, že při takové operaci je třeba, aby se naplnilo několik klíčových podmínek. „Musíte mít zpravodajské informace a přesnou polohu rukojmích. Pokud ale máte 50 skupin po třech lidech, tak musíte přestat snít. Vést 50 záchranných operací v nepřátelské zóně a za současných podmínek? To je téměř nemožné, nebo to má jen velmi malou šanci na úspěch,“ myslí si.
Od této hodiny bude jakýkoliv útok na naše lidi v bezpečí jejich domovů potrestán popravou civilních rukojmích, přenášenou obrazem i zvukem.
Jak složité je vypátrat přesnou polohu přitom ukazuje případ zmíněného vojáka Šalita. Za pět let se to izraelským tajným službám nepodařilo.
Marchanda je proto přesvědčen, že před Izraelem spíše stojí složité rozhovory a vyjednávání. Hamás se podle něj pokusí z nastalé situace vytěžit maximum. Podle něj radikálové vnímají zajatce jako prostředek výměnného obchodu za palestinské vězně. Těch je nyní v izraelských žalářích zhruba 5000. Mezi nimi jsou lidé, jimž izraelské soudy tresty už uložily, ale i ti, kteří na proces teprve čekají, včetně Palestinců vzatých do vazby kvůli „teroristickým aktivitám“.
Aaron David Miller, analytik z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace, si myslí, že islamisté mají i další záměr – použít rukojmí coby živé štíty. „Krutou realitou je, že Hamás si vzal rukojmí jako pojistku proti izraelské odvetě, zejména proti masivnímu pozemnímu útoku,“ řekl pro britský deník Guardian.
Příbuzní nyní s napětím čekají na jakékoli zprávy. A situace se mezitím dál vyhrocuje. V pondělí večer mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu zveřejnil výhrůžku, že začne rukojmí popravovat jako odpověď na izraelské útoky v Gaze provedené bez předchozího varování.
„Od této hodiny bude jakýkoliv útok na naše lidi v bezpečí jejich domovů bez varování potrestán popravou civilních rukojmích, přenášenou obrazem i zvukem,“ pronesl mluvčí.
Pusťte si také naši live debatu po zaútočení Hamásu na Izrael:
