Těsné volební vítězství ve vyhrocených prezidentských volbách ukázalo, jak hluboce je rozdělená brazilská společnost. Staronového prezidenta Lulu čekají nelehké úkoly. Musí nastartovat ekonomiku, vyvést zemi z mezinárodní izolace a zároveň stmelit národ rozdělený na dva nesmiřitelné tábory.
„Nestojím nad zákonem. Kdybych nevěřil v náš právní systém, tak bych v téhle zemi nezakládal politickou stranu, ale dělal revoluci. Ale já věřím v zákony,“ prohlásil Luiz Inácio Lula da Silva, řečený Lula, na odborářském shromáždění v Sao Bernardo do Campo v roce 2018. Bylo to přibližně sedm let poté, co opustil prezidentské křeslo. „Věřím ve spravedlivost soudů. V právo, které soudí na základě informací předložených obžalobou a obhajobou a o vině rozhoduje podle konkrétních důkazů,“ dodal.
Vzápětí oznámil, že i když se cítí nevinen, vydá se tentýž den do rukou úřadů a nastoupí dvanáctiletý trest vězení, který mu byl uložen za korupci. O pár minut později ho tisíce jeho příznivců nesly na ramenou z pódia za skandování „My jsme Lula“. Stejný dav ho pak vítal a nesl na ramenou o 19 měsíců později, kdy byl z rozhodnutí nejvyššího brazilského soudu propuštěn na svobodu.
A stejný dav ho vítá i dnes, poté co těsně zvítězil v prezidentských volbách nad současnou hlavou státu Jairem Bolsonarem. Ale ne všichni Brazilci vnímají Lulu stejně jako dav odborářů, které kdysi úspěšně vedl.
🇧🇷 Momento em que Lula, candidato do PT à presidência, votou em São Bernardo do Campo, São Paulo.pic.twitter.com/YAxUL2I5Zq
— Eixo Político (@eixopolitico) October 30, 2022
Lula odvolil v Sao Bernardo do Campo, v jedné ze svých politických bašt, kde dlouhé roky působil jako vůdce tamních odborů.
Letošní volby mají hned několik prvenství. Lula se stal nejstarším prezidentem Brazílie, získal rekordní počet hlasů – více než 60 milionů, ale zároveň také zvítězil historicky nejtěsnějším rozdílem, o méně než dvě procenta. Výsledek i celkový průběh volební kampaně ukázaly, jak hluboce je současná Brazílie rozdělenou společností a jak nesmiřitelné jsou tábory příznivců dvou prezidentských kandidátů. Stejně tak naznačil i to, jak obtížné bude pro vítěze vládnout a dále společnost neštěpit.
Vítejte v Belíndii
Více než dvousetmilionová Brazílie byla vždy zemí extrémů – ekonomických, geografických i společenských. To s sebou logicky nese i rozdílné potřeby a zájmy v politických i společenských otázkách. Brazilský ekonom Edmar Bacha v roce 1974 přirovnal Brazílii k „Belíndii“, společnosti, v níž hrstka vyvolených žije v podmínkách podobných Belgii a zbytek populace živoří stejně jako ta v Indii. Jiné přirovnání mluví o Brazílii jako o Enghaně, zemi s daňovým zatížením podobné Anglii a veřejnými službami na úrovni Ghany.
Ekonomický vzestup země a úspěšné sociální programy na pomoc nejchudším změnily v éře prezidenta Luly životy milionů lidí.
Zatímco vítěz voleb Lula vede u žen, katolíků, chudších a méně vzdělaných lidí, míšenců (pardos) a Afrobrazilců, odcházející prezident Bolsonaro se největší popularitě těší mezi muži, evangelikály, bohatšími vrstvami a bělochy.
Podpora kandidátů se štěpí i geograficky a ukazuje zásadní rozdíly mezi regiony i jednotlivými spolkovými státy. Pokud jsou Lulovou volební baštou nejchudší oblasti brazilského severovýchodu, tak Bolsonaro dominuje především na bohatém jihu a jihovýchodě země. V některých místech jde i o střet mezi městem a venkovem. Zaměříme-li se pouze na Sao Paulo coby největší a nejbohatší stát Brazílie, Lula měl navrch v jeho stejnojmenné metropoli, Bolsonaro naopak v menších městech a na venkově.
Pachuť automyčky
Když Lula, po dvou úspěšných mandátech, opouštěl v roce 2010 prezidentský úřad, těšil se bezprecedentní podpoře 87 % obyvatel. Svět i Brazílie ho vnímaly jako hrdinu. Ekonomický vzestup země i úspěšné sociální programy na pomoc nejchudším změnily životy milionů lidí. Část obyvatelstva vyvedly z absolutní chudoby a část katapultovaly mezi střední třídu. Obraz tehdejšího Luly byl ale jiný, než je ten dnešní.
Čtěte také: Kanibal proti ďáblovi. Brazilská kulturní válka vrcholí, mimoděk rozhodne o osudu pralesa
V roce 2014 zahájila brazilská federální policie největší protikorupční vyšetřování v historii země. Šlo o „Operaci automyčka“ (Operação Lava Jato), jejímž cílem bylo rozkrýt systematickou korupci, praní špinavých peněz a mechanismus černého financování politických stran skupinou firem a podnikatelů. Z těch známějších šlo především o kauzu státní ropné společnosti Petrobras a také stavebního konglomerátu Oderbrecht. V rámci vyšetřování uvázly v síti bezpečnostních orgánů desítky osobností brazilského byznysu a veřejné sféry, včetně bývalého prezidenta Luly a dalších prominentních postav jeho Strany pracujících (Partido dos Trabalhadores).
Místo řešení reálných problémů země, Bolsonaro nabídl především nostalgii po vojenské diktatuře a změť kulturních válek.
Ačkoli Lula vždy obvinění z korupce popíral a trval na své nevině, byl v roce 2018 uvězněn a za mřížemi strávil celkem 19 měsíců, než byl propuštěn na svobodu na základě rozhodnutí brazilského nejvyššího soudu. Uniklé konverzace mezi hlavním žalobcem a federálním soudcem na síti Telegram ukázaly, že Sergio Moro (pozdější Bolsonarův ministr spravedlnosti), který vyšetřování vedl, byl v jeho případě zaujatým. Spíše než o spravedlnost šlo o to zabránit stále ještě populárnímu Lulovi kandidovat v roce 2018 v prezidentských volbách proti Bolsonarovi.
Zmíněný soudní verdikt sice později poslal Lulu na svobodu, nicméně ho v očích mnohých zcela nezprostilo viny. Zatímco pro své příznivce je nevinným hrdinou, pro odpůrce se naopak stal symbolem korupce a prohnilosti tradiční brazilské politiky. Slovy Jaira Bolsonara „zlodějem bez charakteru“. Pro další a početnou skupinu jeho voličů pak přetrvává stín pochybností o tom, jak by mohlo sofistikované korupční schéma fungovat bez vědomí nejvyššího vedení Strany pracujících. Pro tuhle část veřejnosti je Lula pouze volbou menšího zla ve srovnání s nebezpečným krajně pravicovým populistou.
On April 6, 2018, I went to the ABC metalworkers union in São Bernardo. This guy told me that they would never leave Lula's side. 579 days later, a rotating crowd of CUT Union federation members remains camped out in front of Lula's prison yelling good morning to him every day. pic.twitter.com/TwNRGO8ksP
— BrianMier (@BrianMteleSUR) November 8, 2019
Stoupenci Luly „svého prezidenta“ neopustili ani během jeho pobytu ve vězení. Každý den mu odboráři utáboření před věznicí přáli dobré ráno.
Covidová katastrofa
Bylo to právě téma korupce, doprovázené všudypřítomnou kriminalitou a hospodářským poklesem, co vyneslo před třemi lety bývalého armádního kapitána a dlouholetého poslance do prezidentského křesla. Namísto řešení reálných problémů země, Bolsonaro ve své funkci nabídl především nostalgii po vojenské diktatuře a změť kulturních válek, které vytrvale štěpí brazilskou společnost.
Davy Bolsonarových stoupenců zapalovaly pneumatiky a volaly po zásahu brazilské armády. De facto vyzývaly k vojenskému puči.
Neustálé útoky na politické soupeře, menšiny, ženy, tisk, veřejné instituce nebo neziskový sektor provázela masivní a lživá dezinformační kampaň, která rozdělila Brazílii na dva podobně velké tábory. Největší ranou pro Bolsonarovu popularitu se ale stalo katastrofální řešení pandemie covidu-19. Prezidentovy obstrukce konkrétních protipandemických opatření, stejně jako bagatelizace nebezpečí, stály život téměř 700 tisíc Brazilců a vedly k tomu, že se od něj odvrátila část středových voličů.
Brazil's President, Jair Bolsonaro, who has called COVID-19 "a little flu," joined protests against social distancing.
Bolsonaro repeatedly coughed as he addressed the rally. pic.twitter.com/sEkIqCrHRf
— AJ+ (@ajplus) April 21, 2020
Prezident Jair Bolsonaro s oblibou mluvil o covidu-19 jako o „chřipčičce“ a zlehčoval dopady pandemie.
Poražený prezident Bolsonaro několikrát naznačoval, že pokud bude mít pochybnosti o průběhu či výsledcích voleb, je připravený je zpochybnit a postavit se „komunistům“, kteří se je budou pokoušet ukrást. To se pro tuto chvíli nestalo. Po výsledcích voleb následoval den a půl mlčení, po němž Bolsonaro vystoupil s projevem, ve kterém sice neoznámil porážku, ale poděkoval svým voličům a prohlásil, že bude respektovat ústavu. Jeho ministr Ciro Nogueira pak potvrdil, že současná administrace zahájí proces předání moci.
Ta druhá polovina země
„Nikdo nemá zájem žít v rozdělené zemi, v permanentním válečném stavu. Tato země potřebuje mír a jednotu,“ prohlásil Lula krátce po svém znovuzvolení. Průběh vyhrocené předvolební kampaně, kterou provázelo politické násilí, ukázal, že sjednotit oba tábory bude nesnadný úkol. V případě toho Bolsonarova ale mluvíme o více než 58 milionech hlasů, představujících různé skupiny obyvatel napříč celou zemí. To je síla, kterou budoucí prezident Lula nemůže ignorovat.
Čtěte také: „Budu-li pochybovat, volby neuznám.“ Brazilské prezidentské klání jako kulturní válka v tropech
Kapitolu samu pro sebe pak tvoří tvrdé jádro Bolsonarových nejvěrnějších podporovatelů, těžko se smiřujících s porážkou. Ti z řad řidičů kamionů bezprostředně po volbách zablokovali svými vozy dálnice ve většině federálních států. Na několika místech vznikly také barikády ze zapálených pneumatik a davy lidí demonstrovaly před vojenskými základnami a volaly po zásahu brazilské armády. De facto vyzývaly k vojenskému puči. Situace tak do velké míry připomíná události po posledních volbách v USA. Ostatně před brazilskou obdobou násilného útoku na Kapitol varovala celá řada odborníků i médií.
Chaos in Brazil after presidential election.
Truck drivers who support Bolsonaro block main highways across Brazil in protest of the results. pic.twitter.com/Rg6pQt76B3
— Raquel Krähenbühl (@Rkrahenbuhl) November 1, 2022
Bolsonarovi příznivci z řad nákladních řidičů zablokovali po celé Brazílii stovky dopravních tepen.
V následujících dnech a týdnech budeme moct sledovat, do jaké míry se situaci podaří uklidnit a jak se odstupující prezident Bolsonaro, jeho spojenci a příznivci dokážou vyrovnat s prohrou. Ale v době, kdy vzniká tento článek, se zdá, že je jasno. „Už nemá smysl brečet, tenhle zápas jsme prohráli,“ vyjádřil se ve středu viceprezident Hamilton Mourão a podle posledních zpráv sám Jair Bolsonaro prohlásil: „Je po všem.“
Lulu pak čeká nelehký úkol. Naplnit očekávání, která mají jeho voliči i celý svět, a zároveň se pokusit získat na svou stranu tu polovinu země, která k němu hledí minimálně s velkou nedůvěrou.
